Charles Augustin Sainte-Beuve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Augustin Sainte-Beuve
Sainte-Beuve.jpg
Narození 23. prosince 1804
Boulogne-sur-Mer
Úmrtí 13. října 1869 (ve věku 64 let)
Paříž
Místo odpočinku Montparnasse
Povolání spisovatel, aforista, básník, politik, profesor, literární kritik a historik
Alma mater Lycée Charlemagne
Ocenění rytíř Čestné legie
Partner(ka) Adèle Foucher
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Charles Augustin Sainte-Beuve

Charles Augustin Sainte-Beuve [šárl ógystén sentbéve] (23. prosince 1804 Boulogne-sur-Mer13. října 1869, Paříž) byl francouzský spisovatel, literární historik a kritik, člen Francouzské akademie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako sirotek po městském radním, studoval v Boulogne-sur-Mer a v Paříži, kde zvítězil v soutěži o nejlepší latinskou báseň. Od roku 1823 studoval medicinu, ale 1827 studia zanechal, aby se mohl věnovat literatuře. Pochvalnou recenzí na básnickou sbírku Victora Huga "Ódy a balady" si získal jeho přátelství a sblížil se se skupinou francouzských romantiků. Jeho vlastní básně a romány neměly velký úspěch, zato jeho kritické recenze a zejména literárně-historické spisy ho proslavily. Roku 1844 byl zvolen členem Francouzské akademie a slavnostní řeč pronesl V. Hugo. V letech 1849-49 přednášel francouzskou literaturu na univerzitě v belgickém Lutychu a od roku 1849 publikoval pravidelné pondělní fejetony v předních denících.

Roku 1852 podpořil – na rozdíl od Victora Huga – "Druhé císařství" Napoleona III. a roku 1854 byl jmenován profesorem na Collège de France, ale pro odpor republikánsky naladěných studentů resignoval. V letech 1858-61 přednášel francouzský jazyk a literaturu na École normale supérieure v Paříži a od roku 1865 do své smrti 1869 byl členem Senátu, kde hájil svobodu slova a tisku. Je pohřben na hřbitově Montparnasse v Paříži.

Význam[editovat | editovat zdroj]

V oblasti literární kritiky a historie hájil romantický směr proti francouzskému klasicismu a prosadil nové pojetí, které za základ pro chápání literárního díla pokládá osobnost a život autora. Proti tomu se později ostře vymezil například Marcel Proust a další. U nás Sainte-Beuve významně ovlivnil Václava Černého, který jeho díla také překládal.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě 5 básnických sbírek a 5 románů vydal 16 svazků fejetonů a několik rozsáhlých spisů o francouzské literatuře. Nejvýznamnější je „Obraz francouzské poezie a divadla v 16. století“ a zejména kniha o klášteře "Port-Royal" z let 1840–1859 (5 svazků), kde rozebral historické, literární i náboženské prostředí jansenistického hnutí. Napsal knihy o Vergiliovi, Chateaubriandovi, Proudhonovi, Talleyrandovi nebo o francouzských spisovatelkách. Jeho korespondence s George Sandovou a dalšími významnými postavami francouzské kultury vyšla v 19 svazcích.

Hlavní spisy
  • Tableau historique et critique de la poésie française et du théâtre français au 16e siecle (Historický a kritický obraz francouzské poezie a divadla v 16. století, 1828), 2 sv.
  • Port-Royal (1840–1859), 5 sv.
  • Portraits littéraires (Literární portréty, 1844 et 1876-78), 3 sv.
  • Portraits contemporains (Současné portréty, 1846 et 1869-71), 5 sv.
  • Portraits de femmes (Portréty žen, 1844 et 1870)
  • Étude sur Virgile (Studie o Vergiliovi,1857)
  • Chateaubriand et son groupe littéraire (Chateaubriand a jeho skupina, 1860), 2
  • M. de Talleyrand (1870)
  • P.-J. Proudhon (1872)
  • Les cahiers de Sainte-Beuve (Sešity, 1876)
V češtině a slovenštině
  • Podobizny a eseje: výbor z kritického díla. Přel. Václav Černý. Praha: Odeon 1969
  • Sainte-Beuve: literárne eseje a portréty. Bratislava: Tatran 1983
  • Studie a kritiky. Přel. Václav Černý. Praha: 1936

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo de Sainte-Beuve. Sv. 22, str. 505

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

28. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Casimir Delavigne
18441869
Charles Augustin Sainte-Beuve
Nástupce:
Jules Janin