Chříč (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chříč
Chříč, zámek.JPG
Základní informace
Sloh barokní
Současný majitel Ducastle, s.r.o.
Další majitelé Strojetičtí ze Strojetic
Lažanští z Bukové
Poloha
Adresa Chříč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Chříč
Chříč
Další informace
Rejstříkové číslo památky 37960/4-1263 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chříč je barokní zámek ve stejnojmenné obciokrese Plzeň-sever. Vznikl postupnými přestavbami tvrze ze čtrnáctého století. Dochovaná podoba je výsledkem pozdně barokní přestavby v letech 1766–1769 a úprav po požáru v roce 1820. Zámecký areál včetně hospodářského dvora je chráněn jako kulturní památka ČR, NPÚ jeho fyzický hodnotí jako poškození velkého rozsahu.[1] Zámek vlastní společnost Ducastle, s.r.o.,[2] jejímž jediným společníkem je kyperská společnost Double Square Limited,[3] spojovaná s Danielou Kuchtovou, bývalou manželkou kontroverzního podnikatele Pavla Tykače, která také vlastní nedaleký kontroverzní projekt Maják Ptyč.[4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Panské sídlo ve Chříči existovalo již ve čtrnáctém století. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1447, kdy panství koupil za 170 kop grošů Sezema z Malšína.[6] Podle Augusta Sedláčka byl stavitelem tvrze až Markvart z Jelnic, který Chříč koupil od Markéty, vdovy po Sezemovi z Malšína, v roce 1471. Tvrz se uvádí v kupní smlouvě z roku 1475, podle které Markvart z Jelnic tvrz Chríč s poplužím a jiným příslušenstvím prodal Zikmundovi z Ryncmaule. Zikmund zemřel nejpozději roku 1489 a vdova Anna, rozená z Řepan, panství propuštěné z manství, přenechala jeho bratrovi Janu z Ryncmaule.[7]

Na počátku šestnáctého století na tvrzi sídlil Gabriel z Vispachu a po něm Martin Kozlovec z Kozlova, který tvrz s poplužním dvorem a vesnicí prodal před rokem 1531[6] Václavovi Strojetickému ze Strojetic za 450 kop grošů.[7] Před rokem 1541 se novým majitelem Chříče, ale také Hedčan a části Holovous, stal Oldřich Lažanský z Bukové († 1541). Jeho synové Šebestián a Oldřich zpočátku dědictví po otci spravovali společně, ale roku 1567 se rozdělili tak, že Chříč připadla Šebestiánovi. Kromě dalšího majetku je ve smlouvě uvedena ve Chříči také sladovna a pivovar. Šebestián Lažanský roku 1585 panství prodal Janovi Týřovskému z Einsiedle na Skryjích a Hřebečnících za 8500 kop.[7]

Chříč byla připojena k týřovskému panství, které po smrti Jana Týřovského roku 1615 (podle Rudolfa Anděla Jan Týřovský zemřel již roku 1609[6]) převzal jeho strýc Jindřich Jakub Týřovský.[7][8] Buď Jan, nebo Jindřich Jakub Týřovský, nechal starou tvrz přestavět na renesanční zámek.[6] Panství roku 1618 zdědil syn Adam Jindřich Týřovský a roku 1652 jeho syn Vojtěch Hynek Týřovský.[7] Zámek byl nejspíše poškozen během třicetileté války.[8] Když v roce 1695 Vojtěch Hynek zemřel, převzali majetek synové Jan Vilém, František Pavel a Michal Antonín Týřovští. Za nich panství tvořila Chříč, Slatina, Lhota, Holovousy, Hlineč, Studená, Březsko, dvory Ptyč a Dubňany, Milíčov, Hedčany, Třímany, Bělbožice, městečko Kožlany a pustá ves Dolany. Bratři však nehospodařili dobře. Roku 1702 jejich dluh dosáhl 69 450 rýnských zlatých, a proto celé panství prodali Václavu Josefu Lažanskému z Bukové na Manětíně a Všesulově za 211 500 zlatých.[7]

Terasa zahrady
Sýpka

Josef Lažanský panství rozšířil o Čistou a Všesulov a jeho syn Karel Josef Lažanský ještě o Šípy. Před svou smrtí v roce 1751 (podle Rudolfa Anděla zemřel v roce 1715) prodal panství své matce Marii Gabriele, která poté v Praze založila ústav šlechtičen a stala se jeho abatyší.[7] Ústavu nejprve patřila jen polovina panství, ale roku 1764 získal i jeho zbytek. V letech 1766–1768 potom ústav nechal zámek přestavět v barokním slohu a v roce 1769 přistavět kostel svatého Jana Nepomuckého. Roku 1787 byl ústav připojen k Tereziánskému ústavu šlechtičen. Zámek se tak dostal do státní správy a jeho zařízení bylo rozprodáno. Roku 1791 se ústav na pokyn císaře Leopolda II. opět osamostatnil, a získal zpět bývalý majetek.[6]

Roku 1820 vypukl v hospodářském dvoře požár, při kterém vyhořelo i jižní zámecké křídlo. Zámek patřil ústavu šlechtičen až do roku 1906. Dalšími majiteli se stali hrabě Štěpán Götzendorf-Grabowski, roku 1910 Gustav Fischer, o rok později Karel Černohorský, po kterém jej zdědilili Jan a Marie Černohorští.[6] V letech 1931–1945 zámek patřil Františku Pokornému, kterému byl zabaven, a začal sloužit potřebám státního statku. Později areál převzalo jednotné zemědělské družstvo, které v budově mělo kanceláře, byty a jídelnu. Zámek nebyl udržován a budova postupem času zůstala prázdná. Na počátku 21. století byla poškozená střecha i konstrukce krovu a zatékající voda způsobovala další škody. Náklady na opravu byl vyčísleny na dvacet milionů korun.[8]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Památkový katalog zámek uvádí jako barokní novostavbu,[9] ale podle Rudolfa Anděla a Jiřího Úlovce vznikl postupnými přestavbami středověké tvrze a renesančního zámku.[6][8] K památkově chráněnému areálu patří také kostel svatého Jana Nepomuckého, zahradní terasa, brána čestného dvora, sýpka, stodola, chlévy a další hospodářské budovy ve dvoře.[9]

Jednopatrový zámek stojí na západním okraji hospodářského dvora.[9] Po pozdně barokní přestavbě v letech 1766–1768 získal trojkřídlou dispozici s připojeným kostelem. Po požáru roku 1820 bylo jižní křídlo zbořeno. Fasáda budovy je členěná pilastry, obdélná okna mají jednoduché rámy[10] a nad nimi se nachází trojúhelné zalomené římsy. Na svahu, který prudce klesá směrem k návsi, bývala terasová zahrada.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Identifikátor záznamu 149904 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Katastr nemovitostí, Chříč č.p. 1, datum přístupu 2018-02-05
  3. Úplný výpis z obchodního rejstříku - Ducastle, s.r.o., C 235327 vedená u Městského soudu v Praze
  4. Část tajemného bunkru u Ptyče se bourá. Lépe splyne s okolím, tvrdí firma. iDNES.cz [online]. 2016-05-02 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  5. Z tajemné stavby v Ptyči na severním Plzeňsku budou luxusní vily s podzemními trezory. www.rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-05]. (česky) 
  6. a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chříč – zámek, s. 177–178. 
  7. a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Rakovnicko a Slánsko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Tvrze v okolí Krakovce, s. 111–112. 
  8. a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Díl 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Chříč, s. 260–264. 
  9. a b c d Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  10. Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Chříč, s. 549. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]