Cetylalkohol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cetylalkohol
Hexadecan-1-ol Skelett.svg
Obecné
Systematický název hexadekan-1-ol
Sumární vzorec C₁₆H₃₄O
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 242,261 Da
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cetylalkohol, též známý jako 1-hexadekanol nebo palmitylalkohol (systematický název hexadekan-1-ol), je tuhá organická sloučenina s funkčním vzorcem CH3(CH2)15OH. Při pokojové teplotě má cetylalkohol podobu voskovité hmoty nebo vloček. Patří do skupiny mastných alkoholů.

Název cetyl je odvozen od velrybího oleje (velryba je lat. cetus), z něhož byl cetylalkohol poprvé izolován.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cetylalkohol byl objeven v roce 1817 francouzským chemikem Michelem Chevreulem, který zahříval vorvaňovinu, voskovitou látku získávanou z oleje vorvaně obrovského, společně s draselným louhem (hydroxidem draselným). Při ochlazení se objevily vločky cetylalkoholu.[3]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

S ústupem komerčního lovu velryb již není cetylalkohol vyráběn primárně z velrybího oleje, nýbrž je jedním z konečných produktů petrochemického průmyslu nebo se vyrábí z rostlinných olejů, například palmového nebo kokosového. Výroba z palmového oleje znamenala také vznik jednoho z alternativních názvů, palmitylalkohol.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Cetylalkohol se používá v kosmetickém průmyslu jako tenzid v šamponech, jako emoliens, emulgátor nebo zahušťovadlo při výrobě pleťových krémů a mlék[4] Využívá se také jako mazivo na šrouby a matice.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cetyl alcohol na anglické Wikipedii.

  1. a b 1-Hexadecanol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. NORDEGREN, Thomas. The A-Z Encyclopedia of Alcohol and Drug Abuse. [s.l.]: Universal Publishers, 2002. ISBN 158112404X. S. 165. 
  3. BOOTH, James Curtis. The Encyclopedia of Chemistry, Practical and Theoretical. [s.l.]: [s.n.], 1862. Dostupné online. S. 429. 
  4. SMOLINSKE, Susan C. Handbook of Food, Drug, and Cosmetic Excipients. [s.l.]: CRC Press, 1992. Dostupné online. ISBN 084933585X. S. 75–76. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]