Campora San Giovanni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Campora San Giovanni
CamporaSanGiovanni2009.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 55 m n. m.
Stát ItálieItálie Itálie
Campora San Giovanni
Campora San Giovanni
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
Oficiální web www.camporaweb.it
Telefonní předvolba 0982
PSČ 87032
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Campora San Giovanni (Campura San Giuvanni nebo Campura Santu Janni, ve starém rukopise Camporase dialektu) je město v Itálii, v provincii Cosenza na hranicích s provincií Catanzaro.

Panorama Campora San Giovanni z osady Strìttùrì.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Campora San Giovanni vyhlíží na pobřeží Tyrhénského moře. Od roku 1950, se obec rozrostla a rozšířila na malé plošině, která se tyčí v blízkosti pláže. Tento region je obklopen kopci, které jsou pokryté vinicemi a olivovými háji. Kopec se jemně svažuje a nabízí příjemný pohled. Na levé straně, se nachází záliv Lamezia Terme a naproti vystupuje sopka Stromboli, která může být viděna za jasných dnů. Z přístavu Campora se také snadno dostanete na Liparské ostrovy.

Sopka Stromboli viditelná ze zátoky Campora San Giovanni.

Ekonomika a doprava[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika je založena na zemědělství a cestovním ruchu . Od roku 1950 se výrazně rozvíjí pěstování červené cibule Tropea a to je v dnešní době ceněno jak na domácích tak i na zahraničních trzích. Během posledních 20 let vývoz tohoto produktu, spolu s dalšími obchodními činnostmi, byl hlavním zdrojem pro místního hospodářství.

V obci je také přímořské letovisko. Jeho přístav byl postaven v roce 2003 a poskytuje snadný přístup k Liparským ostrovům , které jsou klíčovým prvkem v infrastruktuře cestovního ruchu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

Po období historického zapomnění, dochází v 17. století k přecenění půd a to díky velkostatkářům ve velké části Amantea , kteří měli původ v oblastech ovládaných korunou v Neapoli. Většina současných sousedství stále nesou jména těchto starých velkostatkářů. V roce 1730, šlechtic sicilského původu, markýz Francesco Maria Cozza - příbuzný malíře stejného jména - měl továrnu na hedvábí, která byla postavena v sousedství a ta stále nese jeho jméno. Tím se v oblasti rozvíjí i chov bource morušového. Také objednal stavbu kaple zasvěcené sv. Janu Křtiteli (ve starém nářečí Santu Janni). V sousedním Augurato zůstaly stopy architektury z 18. století a to díky místnímu sochaři Vincenzo Torchia z Nocera Terinese . V roce 1756 ukončila továrna na hedvábí svoji činnost bez jakéhokoliv známého vysvětlení a upadla na 130 let do zapomnění.

Letní panorama Campora San Giovanni, při západu slunce, z osady Mirabelli , s místní flórou v okolí.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Jádro dnešní Campora bylo rozděleno roku 1876 mezi současné městské rady Amantea , Aiello Calabro a Nocera Terinese . V roce 1877 začala první migrace ze sousedních krajů: Cleto , Nocera Terinese , Aiello Calabro , Belmonte Calabro , Lago , Longobardi , San Mango d'Aquino . Přistěhovalci z Bavorska a také z Rakouska-Uherska - mezi nimi několik obchodníků nebo šlechticů, kteří padli do neštěstí. Jedním z nich byl Baron Johann von-Paschalis Tief, aristokrat tyrolského původu, který se snažil získat zpět ztracené bohatství svých předků. Prací ve vinařství v oblasti Savuto postupně zbohatl. Po té byl, i díky pomoci dvou, v té době hlavních vlastníků půdy, Cavallo a Mauri, schopný vytvořit první jádro Campora San Giovanni.

Během následujících dvaceti letech, přišly nové migrační vlny z vnitřku území na pobřeží. V roce 1898 získala Amantea území Campora San Giovanni od svých sousedů. Populace se aktivně účastnila první světové války a v letech fašistického režimu , mělo území nové reparace.

Stejně jako ve všech italských lokalitách v letech 1950 až 1980, mnoho obyvatel emigrovalo za prací do severní Itálie , Venezuely a na Nový Zéland. Předpokládá se, že přibližně 7000 lidí odešlo v době kratší 30 let.

V roce 1980 začal v Campora San Giovanni ekonomický rozmach , který trval po dobu téměř pěti let, s rozvojem hotelnictví, námořních staveb a pěstováním červené cibule v několika zemědělských družstvech. Po pádu zdi v Berlíně nastal příchod nových migračních vln z východní Evropy.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Věž pozoruhodných rozměrů, datována do 14. století, je jedinou stavbou historické hodnoty. Horní část věže je zdobena korunní římsou. Věž je v místním dialektu nazývána "U Turriune". Nachází se zde také kostel Santa Filomena v Augurato, s tím spojené "Funtana du Peshcaru".

Funtana du Peshcaru (Fontána loutky)

Dialekt[editovat | editovat zdroj]

Místní dialekt je jednou z odnoží Calabrian dialektů. Tento dialekt ztratil svou originalitu v průběhu času, s jinými slovy přidanými novějšími přistěhovalci.

Vesnice[editovat | editovat zdroj]

Území Campora San Giovanni je rozdělo do následujících vesniček:

  • Augurato, Carratelli, Cologni, Cozza, Cuccuvaglia, Fravitte, Gallo (jižní část), Imbelli, Marano, Marinella, Mirabelli, Oliva, Piana Cavallo, Piana Mauri, Principessa, Ribes, Rubano, Strìttùrì, Villanova
Kostel Santa Filomena na Augurato.

Hlavní památky a akce[editovat | editovat zdroj]

Místním patronem je Svatý František z Pauly a jeho svátek se slaví od 1. do 3. září. Během oslav, které lákají četné poutníky z okolních vesnic, ulicemi prochází průvod, který nese ulicemi na ramenou sochu světce.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Campora_San_Giovanni na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Média v souvislosti s Campora San Giovanni na Wikimedia Commons