CAC/PAC JF-17 Thunder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JF-17 Thunder
FC-1 Xiaolong
Určení lehký bojový letoun
Výrobce Chengdu Aircraft Industry Corporation
Pakistan Aeronautical Complex
První let 2. září 2003
Zařazeno 12. března 2007
Charakter Ve službě
Uživatel Pákistánské letectvo
Nigerijské letectvo (budoucí)[1]
Srí Lanka
Výroba Čína: červen 2007 – dosud
Pakistán: leden 2008 – dosud
Vyrobeno kusů 86

CAC/PAC JF-17 Thunder je čínsko-pákistánský jednomotorový nadzvukový lehký víceúčelový bojový letoun, vyvinutý ve spolupráci čínské Chengdu Aircraft Industry Corporation (CAC) a pákistánského výrobce Pakistan Aeronautical Complex (PAC).[2] Čínské označení letounu je FC-1 Xiaolong.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Pákistánský JF-17 se stíhacím strojem Mirage 5 v popředí

Smlouvu o spolupráci na vývoji letounu FC-1 podepsala ČLR s Pákistánem roku 1995. Pákistán přitom požadoval stroj, který by ve službě nahradil stávající lehké bojové letouny Nanchang A-5, Chengdu F-7, Dassault Mirage III a Dassault Mirage 5. Kontrakt na výrobu strojů byl podepsán v roce 1999 a v roce 2002 byla zahájena stavba prvního prototypu, na který postupně navázalo dalších pět, z toho dva pro pozemní zkoušky. K jeho prvnímu letu došlo 2. září 2003 z čínského letiště Wenjiang u města Chengdu.[2] V březnu 2007 byl typ přijat do služby v Pákistánském letectvu, kdy převzalo první dva z celkem osmi předsériových strojů. První plně operační jednotkou, provozující typ JF-17, se v únoru 2010 stala pákistánská 26. peruť Black Spiders.[3] Pákistánské letectvo přitom plánuje do roku 2015 získat 200 strojů (celkově až 250 strojů).[3] Původní objednávka Pákistánu obsahovala 50 strojů JF-17 Block I, z nichž osm předsériových a dva sériové byly vyrobeny v Číně, zbývající sestavil do roku 2012 závod PAC. Tyto stroje měly omezené operační schopnosti a jejich konstrukce byla tvořena především hliníkovými slitinami v kombinaci s vysokopevnostní ocelí a slitinami titanu.

V květnu 2011 bylo objednáno dalších 50 exemplářů, tentokrát ve standardu JF-17 Block II, v jejichž konstrukci bylo použito více kompozitních materiálů. Block II byl navíc vybaven pevným nástavcem pro tankování paliva za letu, datalinkem, vylepšenou avionikou a modernějším systémem vlastní ochrany. Produkce těchto letounů byla zahájena v roce 2013, první z nich pak vzlétl 9. února 2015.

Pákistánské letectvo v roce 2017 operuje s více než osmdesátkou letounů Thunder, které tvoří výzbroj pěti letek.[4] Poslední z nich byla přezbrojena v únoru 2017.

Prvním zahraničním uživatelem typu JF-17 se v lednu 2016 stala Nigérie, která ještě roku 2016 odebere první tři letouny.[5] Druhým uživatelem se stala Srí Lanka, která objednala nejméně osm kusů JF-17.[6]

V roce 2013 oznámil čínský výrobce vývoj dvoumístné verze. Montáž prvního prototypu byla zahájena v dubnu 2016. Dne 27. dubna 2017 proběhl první let prototypu této dvoumístné verze označené JF-17B/FC-1B.[7] Zadní pracoviště instruktora bylo zabudováno v místě palivové nádrže, která byla v rámci zachování kapacity paliva přemístěna do zvětšeného hřbetu trupu. Přepracovaná svislá ocasní plocha je vyšší a má větší šípovitost. Zvětšeno bylo rovněž rozpětí křídla současně s prodloužením přídě.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pákistánský JF-17 v Turecku roku 2011

Systém řízení dosavadní verze je kombinovaný - zatímco kormidlo a vodorovné ocasní plochy pilot ovládá mechanicky, klapky a mechanizace křídla fungují elektronicky. Plánováno přitom je plně elektronické řízení fly-by-wire. Taktické palubní systémy pocházejí, pro snížení nákladů na vývoj, ze stíhacího letounu Chengdu J-10. Letouny pohání jeden dvouproudový motor Klimov RD-93 s tahem 49,4 kN či 84,4 kN s přídavným spalováním. Výhledově by ho měl nahradit čínský motor WS-13, jehož vývoj se ale neustále protahuje. Výzbroj tvoří jeden 23mm kanón GŠ-23-2 a až 3630 kg výzbroje na závěsnících, z nichž čtyři jsou pod křídlem, jeden pod trupem a dva na koncích křídla.[8]

Specifikace (JF-17)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Délka: 14 m
  • Rozpětí: 9,45 m
  • Výška: 4,77 m
  • Hmotnost prázdného stroje: 6411 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 12 700 kg
  • Pohonná jednotka:dvouproudový motor Klimov RD-93
  • Tah pohonné jednotky: 49,4 kN (84,4 kN s přídavným spalováním)
JF-17 Thunder

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 1,8 M
  • Dolet 1352 km
  • Dostup: 16 920 m

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 23mm kanón GŠ-23-2
  • 3630 kg výzbroje na sedmi závěsnících

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nigeria Funds Three JF-17s. AirForces Monthly. únor 2016, čís. 335, s. 7. (anglicky) 
  2. a b SOUŠEK, Tomáš. JF-17 Thunder - Na počátku slibné kariéry. ATM. 2011, roč. 43, čís. 9, s. 62. ISSN 1802-4823.  [Dále Soušek (2011)]
  3. a b FC-1 Xiaolong / JF-17 Thunder, China / Pakistan [online]. Airforce-technology.com, [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Soušek Tomáš, Dvoumístný JF-17B zalétán, Letectví+Kosmonautika, 2017, str. 79, č.6
  5. Nigeria to become first JF-17 export operator [online]. Jane's, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ‘Sri Lanka signs for JF-17’ – Nigeria named as first customer [online]. Airheadsfly.com, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Twin-seat JF-17B/FC-1B fighter makes first flight [online]. Jane's, rev. 2017-04-28, [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. [Soušek 2011, s. 63.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOUŠEK, Tomáš. JF-17 Thunder - Na počátku slibné kariéry. ATM. 2011, roč. 43, čís. 9, s. 62–63. ISSN 1802-4823.  
  • SOUŠEK, Tomáš. Dvoumístný JF-17B zalétán. Letectví a kosmonautika. červen 2017, roč. 93., čís. 6, s. 78 a 79. ISSN 0024-1156.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]