Cítoliby (zámek)
| Cítoliby | |
|---|---|
 Průčelí zámku směrem do náměstí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1665 |
| Přestavba | 1731 |
| Stavebník | Prokop Kuneš z Lukovec |
| Další majitelé | Hruškové z Března Schützové z Leypoldsheimu Pachtové z Rájova Schwarzenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Tyršovo náměstí, Cítoliby,  Česko |
| Ulice | Tyršovo náměstí v Cítolibech |
| Souřadnice | 50°19′50,84″ s. š., 13°48′41,77″ v. d. |
  Cítoliby | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43309/5-1086 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cítoliby jsou zámek ve stejnojmenném městysu v okrese Louny. Postaven byl roku 1665 na místě starší tvrze, ale dochovaná podoba je výsledkem přestaveb během osmnáctého století. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První panské sídlo s v Cítolibech nechal roku 1519 postavit Prokop Kuneš z Lukavce. Jeho nejstarší syn Jan tvrz dokončil, ale když zemřel, prodal ji i s panstvím jeho bratr Václav v roce 1569 Adamu Hruškovi z Března za 7600 kop míšeňských grošů. Na konci šestnáctého století Hruškové z Března tvrz přestavěli v renesančním slohu. Zámek jim patřil až do roku 1630, kdy zemřel žatecký krajský hejtman Adam Jindřich Hruška. Další osm let trval soudní spor o dědictví. Cítolibské panství nakonec získala Dorota Barbora Hrušková, která se provdala za Jana Oldřicha z Bisingenu.[2]
Panství zpustošené třicetiletou válkou koupil v roce 1650 Arnošt Schütz z Leypoldsheimu. O jedenáct let později padl v boji proti Turkům, a panství zdědil nezletilý syn Arnošt Bohumír Schütz, za kterého ho spravovala matka Markéta Blandina.[2] Rozšířila panství o několik vesnic, starou zchátralou tvrz nechala zbořit a na jejím místě roku 1665 postavit barokní zámek. Na stavbě pracovali místní zedníci a pražští kameníci. Arnošt Bohumír měl čtyři syny. František Karel Schütz zemřel při potlačování povstání v Sedmihradsku, František Josef se zabil pádem z koně a třetí syn Václav beze stopy zmizel v tureckém zajetí. Arnošt Bohumír sice panství rozdělil mezi své vnuky, kteří však také brzy zemřeli, a panství tak zdědil jeho nejmladší syn, císařský rada a hejtman Boleslavského kraje, Jaroslav Schütz. I on přežil otce pouze o pět let a před svou smrtí v roce 1720 panství odkázal Danielu Pachtovi z Rájova.[3]
Daniel Pachta v Cítolibech nežil a panství místo něho spravoval hejtman Ondřej Mann, který tu jako správce zůstal také v době neplnoletosti Danielova synovce Arnošta Karla z Rájova. Ten nechal zámek přestavět, upravil také přilehlý park a učinil z nich vyhledávané kulturní centrum, kde se často hrály skladby zdejších skladatelů jako byli Karel Blažej Kopřiva, Jan Adam Gallina nebo Jakub Lokaj. Roku 1797 potom panství prodal ze 480 tisíc zlatých Jakubu Wiemmerovi z Wiemmersberka, který během pěti let výrazně rozvinul místní hospodářství. Zavedl pěstování brambor a jetele a ze starých bažantnic udělal pole a ovocné sady. V roce 1802 panství koupil kníže Josef II. ze Schwarzenbergu, jehož potomkům patřilo až do roku 1924.[3]
Zámek, který byl ve špatném stavu, získal v roce 1928 lounský okres, který v něm zřídil kasárny, sirotčinec a školu. Ve druhé polovině dvacátého století zde byly sklady místního národního výboru, školní družina a jídelna. Na počátku 21. století byla zničena většina interiérů, poškozená střecha a schodiště do zahrady se nacházelo v havarijním stavu.[5]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Jednopatrový trojkřídlý zámek stojí v jihozápadním cípu Tyršova náměstí. Čtvrté křídlo, které uzavíralo nádvoří, bylo zbořeno v polovině osmnáctého století.[3] Z nejstarší stavební fáze zůstala pouze část sklepů pod severním a jižním křídlem. Renesanční tvrz Hrušků z Března se dochovala ve zdivu severního a východního křídla.[5] Severní a jižní průčelí zdůrazňuje po jednom rizalitu. Východní průčelí zdobené trojicí rizalitů zakončuje obdélný štít s postranními volutami zakončený trojúhelníkovým nástavcem. Všechny fasády jsou členěné pásovými římsami a obdélnými okny. Za rustikovým portálem s rokokovými vázami se ve východním křídle nachází valeně zaklenutý průjezd. Přízemí nádvorní strany vstupního křídla se do dvora otevírá arkádami, ale v prvním patře jsou arkády slepé s obdélnými okny. Uvnitř se nachází řada plochostropých i klenutých místností a sálů zdobených štuky, iluzívní malbou a freskami.[6] Část fresek byla přemalována v roce 1956.[3]
Na jižní stranu zámku navazuje částečně zachovaný park, ve kterém bývaly barokní plastiky z dílny Matyáše Bernarda Brauna z let 1718–1719, rokokové sochy z roku 1765 a sochy slánského sochaře A. Lincka z roku 1766.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 155590 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Cítoliby – zámek, s. 164. Dále jen Anděl 1984.
- ↑ a b c d Anděl 1984, s. 70
- ↑ Krídlo, Jaroslav. Pamětní deska Jaroslav Lhotský [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Cítoliby, s. 95–98.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Cítoliby, s. 164–165.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Citolib, s. 226.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Cítoliby na Wikimedia Commons - Cítoliby na webu Hrady.cz
