Jan Adam Gallina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Adam Gallina
Narození 13. prosince 1724
Cítoliby
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 5. ledna 1773 (ve věku 48 let)
Cítoliby
České královstvíČeské království České království
Povolání hudební skladatel a dirigent
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Adam Gallina, psán též Kalina, (13. prosince 1724 Cítoliby[1]5. ledna 1773 Cítoliby[2]) byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rod Gallinů je nerozlučně spjat s historií lounského kraje. Jeho příslušníci působili jako kantoři, varhaníci, duchovní, lékaři i jako vrchnostenští úředníci. Jan Adam se narodil do bohaté rodiny. Jakkoliv je to nečekané, tak jeho otec, cítolibský kantor Martin Antonín Gallina (1682–1730), patřil k nejbohatším lidem v Lounech. V únoru 1721 vystavil tehdejší majitel cítolibského panství Karel Daniel Pachta pro Gallinu listinu, v níž vyslovil souhlas s jeho sňatkem s dcerou hejtmana panství Nový Hrad Marií Františkou Haubnerovou. Manželé ale měli rozdílné společenské postavení. Zatímco Gallina byl, jak se v listině výslovně konstatuje, poddaným, jeho snoubenka byla svobodná. Pachta podmínil souhlas se sňatkem ustanovením, že polovina v manželství narozených dětí bude svobodná; druhá polovina včetně novomanžela ale zůstane v cítolibském poddanství. Pět let po smrti Martina Antonína Galliny, v roce 1735, byl vyhotoven inventář jeho movitého i nemovitého majetku. Kromě domu zvaného Modrá hvězda na lounském náměstí mu patřila čtyři pole. Soupis obsahuje rovněž množství zlatých a stříbrných šperků a hudebních nástrojů. Celkově byla hodnota majetku odhadnuta na 1374 zlatých. Podělili se o něj vdova a čtyři nezletilí synové včetně Jana Adama. Majetkový vzestup citolibského kantora zřejmě souvisel s jeho sňatkem do bohaté rodiny, jinak lze jeho bohatství těžko vysvětlit.[3]

Základní hudební vzdělání získal Jan Adam Gallina v rodině. Na citolibském zámku se stal hudebníkem a kuchyňským písařem. Majitel panství, hrabě Arnošt Karel Pachta, byl velký milovník hudby a do zámeckých služeb přijímal pouze ty, kteří měli nějaké hudební vzdělání. To se týkalo nejen úřednictva, ale i prostých sloužících všech řemesel. Takto se mu podařilo získat hudebníky, kteří vytvořili základ proslulé zámecké kapely a Cítolibské skladatelské školy.

V zámeckých službách se Gallina stal žákem Václava Jana Kopřivy a po úmrtí kapelníka Jana Josefa Janouška (17171750) převzal řízení orchestru. Dosáhl titulu musicae director a aulae praefectus. Gallinovi tři bratři byli rovněž hudebníky. Jan Adam Gallina zemřel v Cítolibech v době epidemie skvrnitého tyfu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V archivu hraběte Jana Josefa Pachty se dochovalo pět symfonií raně klasicistního rázu a Aria in Dis. Gallinovi je rovněž připisována anonymní Aria in C z cítolibského kůru. Skladby jsou dnes uloženy v Národním muzeu.

O znovuzrození Gallinova díla, jakož i děl dalších skladatelů cítolibské školy, se zasloužil cítolibský rodák, hudební skladatel Zdeněk Šesták (*1925), který provedl jejich rekonstrukci a znovu je uvedl na koncertní pódia.

Na antologii Musica antiqua Citolibensis, vydané v roce 2007 v Supraphonu pod č. kat. 3908-2, byla vydána tato Gallinova díla:

  • Sinfonia ex A
  • Sinfonia ex C

Obě jsou čtyřvěté a obsahují části Allegro, Andante, Menuetto a Presto.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Cítoliby
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Cítoliby
  3. ROEDL, Bohumír. Písemná komunikace cítolibské vrchnosti a městské rady v Lounech v 16. – 18. století. In: RAK, Petr. Comotivia. sborník příspěvků z konference věnované 420. výročí chomutovského povstání z 15. července 1591 (1591-2011). Chomutov: Město Chomutov, 2012. ISBN 978-80-86971-43-8. S. 85–90.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]