Byblida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Byblidy

Byblis linifolia
Byblis linifolia
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rodopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: byblidovité (Byblidaceae)
Rod: byblida (Byblis)
Domin

Byblida (Byblis) je jediný rod čeledi byblidovité (Byblidaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Patří mezi hmyzožravé rostliny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Byblidy jsou krátkověké nebo vytrvalé byliny a polokeře se střídavými čárkovitými listy bez palistů. Listy se rozvíjejí ve spirále podobně jako listy rosnolistu lusitánského. Rostliny jsou pokryty žlaznatými chlupy zakončenými kapičkou lepu, na rozdíl od podobných rosnatek jsou však zcela nepohyblivé.

Květy jsou jednotlivé, úžlabní, pětičetné, zbarvené růžovofialově až bělavé. Kališní i korunní lístky jsou krátce bazálně srostlé. Korunní lístky jsou na vrcholu celokrajné nebo třásnité. Květy jsou téměř pravidelné s výjimkou čnělky a tyčinek, které jsou prohnuté. Tyčinek je 5, jsou volné, přirostlé na bázi koruny nebo volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, dvoupouzdrý, s jednou čnělkou nesoucí hlavatou bliznu. Placentace je axilární. Vajíček je 10 až mnoho v každém z pouzder. Plodem je lokulicidní tobolka.[1][2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Byblidy jsou opylovány pravděpodobně především včelami.[2]

V roce 2008 byla zjištěna pozoruhodná věc, a sice že byblida v průběhu kvetení pohybuje listy. Tento pohyb zajišťuje ztlustlá tkáň na bázi řapíku, nazývaná pulvinus. Když se otevírá nový květ, list pod ním se velmi pomalu skloní aby neohrozil přilétající opylovače. Po odkvětu se naopak sklání dlouhá stopka nesoucí květ, aby se vypadávající semena nepřilepila na lepkavé listy.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje celkem 7 druhů. Je rozšířen v severní a západní Austrálii a je udáván i z Papui-Nové Guiney.

Byblidy rostou na různých stanovištích, obecně na sezónně vlhkých stanovištích a na březích a v korytech vodních toků, pobřežních mokřinách a podobně.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla čeleď byblidovité řazena do řádu růžotvaré (Rosales, Cronquist) nebo do blízkosti čeledí slizoplodovité (Pittosporaceae) a aralkovité (Araliaceae). Dahlgren) ji řadil do řádu slizoplodotvaré (Pittosporales), (Tachtadžjan) do samostatného řádu byblidotvaré (Byblidales) v rámci nadřádu Aralianae.

Nejblíže příbuznou skupinou je podle dnešní taxonomie čeleď puštičkovité (Linderniaceae).[5]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Taxon Byblis ve Wikidruzích

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Byblidaceae [online]. . Dostupné online.  
  2. a b Botanical Society of America: Byblis [online]. . Dostupné online.  
  3. International Carnivorous Plant Society: Pulvinus and movement in Byblis [online]. . Dostupné online.  
  4. Cites: Deletion of all species of the genus Byblis from Appendix II [online]. . Dostupné online.  
  5. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  



 
Rody patřící mezi masožravé rostliny
Vlajka Společenství národů
Pravé masožravé rostliny: Catopsis | Brocchinia | bublinatka | genlisea | tučnice | byblida | Triphyophyllum | Paepalanthus | láčkovice | láčkovka | chejlavy | aldrovandka | mucholapka | rosnatka | rosnolist | darlingtonie | heliamfora | špirlice
Nepravé masožravé rostliny: Ibicella | Proboscidea