Budějovické náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.
Budějovické náměstí
Zástavba na bývalém Budějovickém náměstí
Zástavba na bývalém Budějovickém náměstí
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 4
Čtvrť Krč, Michle
Poloha 50°2′43″ s. š., 14°26′55″ v. d.
Historie
Denominace 1941
Datum zániku 1983
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons
Panoramatický pohled na náměstí (2007)
Panoramatický pohled na náměstí (2009)

Budějovické náměstí je někdejší název prostranství v Praze 4 na křižovatce ulic Olbrachtova, Vyskočilova a Budějovická. Oficiálně tento název platil v letech 1941–1983.[1] Jako takový se název náměstí vytratil v průběhu osmdesátých let, kdy byla plocha náměstí pojata urbanizačně tak, že došlo k zastavění prostoru.

Díky dobré dopravní obslužnosti a velké občanské vybavenosti (poliklinika, rekonstruovaný a rozšířený OD DBK) se z Budějovického náměstí stalo přirozené centrum s širokým akčním radiem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 byly dosavadní samosprávné obce Nusle, MichleKrč jako katastrální celky připojeny k Praze jako součást Praha XIV. V tomto období vzrůstala privátní i družstevní bytová výstavba, zakládaly se průmyslové podniky (Jawa-Janeček-Wanderer aj.) a byla zavedena městská hromadná doprava. Počet obyvatel se výrazně zvýšil.

Za protektorátu oblast stagnovala. Poválečné období s sebou přineslo řadu změn, po roce 1948 došlo k řadě reorganizací správního uspořádání s obvodem Praha XIV-Nusle. Zákonem č. 65 z roku 1960 vznikl obvod Praha 4. Po roce 1945 vznikla na místě náměstí Hasičská zbrojnice s vysokou dřevěnou věží.

V letech 1957–1964 v okolí vzniklo první panelové sídliště Herálecká, Antala Staška, následovala sídliště Pankrác I., II., III., sídliště Michelská a sídliště v Horní Krči.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Trianon – nejnovější stavba na Budějovickém náměstí

Těžištěm celého náměstí je stanice metra linky C Budějovická. Od ní vyjíždějí autobusové linky pražské MHD i regionální linky, které obsluhují zejména jižní okolí Prahy. Důležitý je také dopravní vztah k nedalekému BB Centru. Nedostačující kapacitu stávajících linek MHD vyřešili nájemci centra zřízením bezplatné kyvadlové dopravy.

Historie tramvajové trati[editovat | editovat zdroj]

Roku 1930 byl zahájen provoz na tramvajové trati od pankrácké vozovny na Kačerov (trať byla vedena zhruba dnešními ulicemi 5. května, Hvězdova, Budějovická a Jihlavská ke smyčce na Kačerově). V roce 1938 se u křižovatky Budějovické ulice s Olbrachtovou se připojila novostavba tramvajové tratě na Ryšánku. V roce 1952 zahájila provoz smyčka (poblíž známé hospody Na Lísku) na Budějovickém náměstí, která měla odlehčit provozu na koncových úsecích.

26. září 1970 byl v důsledku výstavby Severojižní magistrály zastaven provoz od pankrácké vozovny ulicí 5. května a trať byla přeložena do ulice na Pankráci a na Veselí, navazující na ulici Nad Nuslemi, kde byla zřízena nová výstupní konečná stanice. 19. října 1970 byla s ohledem na výstavbu metra zrušena tramvajová trať od Budějovického náměstí na Kačerov a zároveň byl přerušen provoz na Ryšánku. Tramvajový provoz byl zkrácen do smyčky na Budějovickém náměstí. V roce 1974 pak byla trať v důsledku zprovoznění první linky pražského metra v úseku Na Veselí – Budějovické náměstí zcela zrušena.

Obnova tramvajového provozu je málo pravděpodobná, zvláště její vedení ulicí Antala Staška (tato ulice byla v roce 2007 zásadně přestavěna). Existují sice záměry na vybudování trati v trase Lihovar (Smíchov) – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání,[2][3] ale o této variantě se uvažuje již přes 30 let a nikdy se nedostala dále než do stádia předběžných úvah. V ulici Na strži, Jeremenkově ulici i v Olbrachtově ulici je však nadále zachován středový pás zeleně jako prostorová rezerva pro možnou budoucí pokládku tramvajových kolejí. Podle nového územního plánu by mělo dojít k prodloužení trati z Pražského povstání na křižovatku ulic Budějovické, Olbrachtovy a Vyskočilovy a zde by se měla dělit na dvě větve:jedna směrem Vyskočilovy ulice k Michelské plynárně a druhá směrem Olbrachtovy ulice do Podolí[4].

Historie stanice metra[editovat | editovat zdroj]

Dům bytové kultury od jihu

První plány pro podzemní tramvaj s výstavbou tunelů na Pankrácké pláni vůbec nepočítaly, tunelová část měla končit pár desítek metrů za nuselským mostem a oblast Budějovické tak měla být obsloužena tramvají na běžném povrchovém tělese. Změna nastala až po přehodnocení projektu, kdy se rozhodlo o stavbě metra bez „tramvajového“ mezikroku. I přesto nemuselo být metro na Budějovické vůbec jisté. Rozhodujícím faktorem totiž bylo nalezení vhodného pozemku pro stavbu depa, přičemž kačerovská varianta byla uvažovaná až mezi posledními. Nejprve se totiž počítalo s výstavbou v oblasti nádraží Praha-Krč (společně s původními plány na umístění sídliště Jižní Město do katastru Písnice), v tom případě by se první provozní úsek trasy metra C Budějovickému náměstí vyhnul a z Pankráce by zamířil přímo na jih, do oblasti Ryšánky a Dolní Krče.

Nejviditelnější změnou, které v terénu metro přineslo, bylo vytěžení stavební jámy pro hloubenou stanici, jež poté už nebyla zasypána v původní výši. Přes tuto jámu vznikly dva nové mosty (ulice Antala Staška a Olbrachtova); ty jsou dnes již málo viditelné, neboť např. u jižního mostu došlo při stavbě DBK a budovy České spořitelny k navýšení terénu na úroveň vozovky.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V rámci programu přiblížení prostoru někdejšího náměstí lidem se zde od roku 2004 pořádá slavnost zvaná Budějáles, jejíž organizaci zajišťují zejména žáci a studenti z blízkých školských zařízení (například nedaleké Gymnázium Budějovická). Součástí Budějálesu bývají hudební produkce, trhy a jiný stylový program.
  • Někdejší podobu tohoto místa také vizuálně zachytil český hraný film Tam na konečné z roku 1957[5], který se odehrává v domě u někdejší tramvajové smyčky "Na lísku".

Stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Dům bytové kultury (1981)
  • Budova České spořitelny (1996)
  • Poliklinika Budějovická (1983) – dnes vlastněná spol. Medicon a.s.; od r. 2010 v nové budově přistavěné k původní hlavní budově polikliniky (dnes ÚMČ P4)
  • Úřad městské části Praha 4 - ve zrekonstruované a přistavěné bývalé hlavní budově polikliniky
  • ČS Olbrachtova – stavěno od roku 1988 jako hotel, z velkého projektu postavena jen současná část, převzato ČS a dokončeno 1995, 22 podlaží, kovový obklad
  • ČS Budějovická – výšková budova stavěna 1992–1994 (arch. Pavla Kordovská), obklad z leštěného kamene
  • ČS Poláčkova – budova asi z r. 1999 s půdorysem ve tvaru E, obklad keramický
  • Nákupní centrum Budějovická (1996) – bezbariérově přístupné obchodní centrum o dvou podlažích s parkovištěm na střeše
  • Raiffeisen Bank (2003) – nad severozápadním výstupem z metra
  • Budějovická alej (2005) – administrativně obchodní budova při ul. Antala Staška
  • Trianon (2009) – na nároží ulic Budějovická a Vyskočilova, finální stavba urbanistické koncepce prostranství na místě bývalé tramvajové smyčky
  • Tetris Office Building (2013) - na nároží ulic Budějovická a Sedlčanská
  • Hotel ILF - na nároží ulic Budějovická a Sedlčanská, mezi Tetris Office Building a Trianonem
  • ZŠ Poláčkova - v ulici Poláčkova, naproti ČS Poláčkova

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O–Ž). Praha: Libri, 1998, ISBN 80-85983-25-7, s. 483
  2. Stanovisko OPR MHMP, 22. 3. 2006
  3. http://www.prahamhd.vhd.cz/Tramvaje/trate.htm
  4. Koncept Územního plánu hl.m. Prahy V4 Doprava http://wgp.urm.cz/kup/
  5. http://www.csfd.cz/film/5004-tam-na-konecne/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]