Brachystegie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBrachystegie
alternativní popis obrázku chybí
Brachystegie Brachystegia boehmii
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Detarioideae
Rod brachystegie (Brachystegia)
Benth., 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plodné větévky Brachystegia boehmii

Brachystegie[1] (Brachystegia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stromy, nezřídka velmi mohutné, se zpeřenými listy a drobnými květy bez okvětí, uspořádanými v hustých květenstvích. Vyskytují se v počtu asi 26 druhů výhradně v tropické Africe. Některé druhy jsou těženy pro dřevo.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Brachystegie jsou beztrnné, většinou opadavé stromy (výjimečně keře) s tlustou vláknitou borkou. Listy jsou sudozpeřené, složené ze 2 až 70 párů přisedlých lístků různého tvaru. Lístky jsou tenké nebo kožovité, často průsvitně žláznatě tečkované. Mladé rozvíjející se listy bývají červeně, bronzově nebo růžově zbarvené. Palisty jsou velmi různorodé. Květy jsou drobné, zelenavě žluté, uspořádané v hustých, krátkých, vrcholových nebo úžlabních hroznech, někdy skládajících laty. Každý květ je podepřen 2 vstřícnými listenci, připomínajícími kalich a před rozkvětem obalujícími květní poupě. Později se tyto lístky ohýbají nazpět a opadávají. Kalich a koruna jsou velmi redukované a přítomné jen jako nezřetelné pozůstatky na okraji květního terče. Tyčinek je nejčastěji 10, řidčeji jiný počet (9 až 18). Tyčinky jsou na bázi nitkami srostlé a vyčnívají z květů. Semeník je stopkatý, podlouhlý a k oběma koncům se zužující, obvykle hustě vlnatý. Obsahuje 4 až 10 vajíček a nese zahnutou čnělku nesoucí drobnou vrcholovou nebo postranní bliznu. Lusky jsou ploché, podlouhlé, tupě zobanité, dřevnaté, s horním švem na obou stranách křídlatým. Plody pukají 2 svinujícími se chlopněmi a obsahují 1 až 8 okrouhlých, plochých, lesklých semen.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod brachstegie zahrnuje v současném pojetí asi 26 druhů. Vyskytuje se výhradně v tropické Africe. Stromy rodu brachystegie se vyskytují zejména v nížinném tropickém deštném lese a v sezónně suchých poloopadavých tropických lesích. Často rostou podél řek a při okrajích lagun či bažinatých oblastí. Upřednostňují propustné půdy. V některých oblastech (např. v Malawi) v lesních porostech dominují.[2][3][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozlišování jednotlivých druhů rodu Brachystegia je obtížné, rostliny mají navíc velkou varibilitu v závislosti na tom, na jakém stanovišti rostou.[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Semena druhu Brachystegia spiciformis jsou vystřelována ze zralých lusků až do vzdálenosti 10 metrů.[2]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Africký druh Brachystegia spiciformis má jasně zbarvené mladé listy, které bývají považovány za květy. Druh B. leonensis je jeden z nejmohutnějších stromů Afriky. Dorůstá výšky až 45 metrů při průměru kmene až 1,8 metru. Staré stromy mají holý kmen až do výše kolem 30 metrů a u paty kmene mohutné opěrné pilíře.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dřevo brachystegií B. laurentii a B. mildbraedii je obchodováno pod jménem bomanga. Je světle hnědé, středně těžké, středně pevné a dobře opracovatelné. Je používáno zejména na nábytkové dýhy, na obklady, parkety, nábytek a překližky. Dřevo B. spiciformis je načervenale hnědé, dobře opracovatelné a je obchodováno pod jménem messassa. Kůra tohoto druhu je používána při zpracování kůží a speciálních lan. V Zambii je toto dřevo používáno jako kvalitní palivo při tavení mědi. Dřevo B. cynometroides je obchodováno jako naga. Dřevo B. nigerica a B. kennedyi je známo jako okwen a je používáno zejména jako palivo, na výrobu dřevěného uhlí, jako stavební dřevo a v menší míře i na dýhy a podlahy.[2][5]

Vlákna z kůry brachystegií se používají na výrobu přírodních oděvů, lan, košů a pytlů. Z pryskyřice vytékající z kmenů je možno vyrábět gumu, která má ale špatnou kvalitu. Odvar z kůry a kořenů má využití v medicíně. Semena druhu B. appendiculata jsou jedlá.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b c d e f g ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. a b Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné online. 
  4. International Legume Database: Brachystegia [online]. Dostupné online. 
  5. WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]