Brachychiton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBrachychiton
alternativní popis obrázku chybí
Brachychiton skalní (Brachychiton rupestris)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Podčeleď Sterculioideae
Rod brachychiton (Brachychiton)
Schott & Endl., 1832
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Koruna B. discolor s plody

Brachychiton[1] (Brachychiton) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to převážně opadavé stromy s jednoduchými střídavými listy s dlanitou žilnatinou a pětičetnými bezkorunnými květy, které se nejčastěji rozvíjejí v bezlistém stavu. Některé druhy mají ztlustlé kmeny a připomínají baobab. Plodem je souplodí dřevnatých měchýřků. Rod zahrnuje 31 druhů. Je rozšířen v Austrálii a v malé míře i na Nové Guineji. V Austrálii zasahují některé druhy i do vyprahlého srdce kontinentu. Brachychitony se pěstují v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny. S brachychitonem topolovitým se lze setkat i ve Středomoří. Jsou také zdrojem vláken a potravy pro domorodé Aboridžince.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Brachychitony jsou opadavé nebo řidčeji stálezelené, jednodomé či dvoudomé stromy dorůstající výšky až 45 metrů, případně keře. Některé druhy ze suchých oblastí (např. brachychiton skalní) mají ztlustlý kmen podobně jako baobab. Brachychiton topolovitý má hlízovitě ztlustlý hlavní kořen. Listy jsou střídavé, jednoduché, celistvé nebo dlanitě laločnaté či členěné, řapíkaté, s opadavými nebo vytrvalými palisty. Žilnatina je dlanitá. Květy jsou funkčně jednopohlavné, uspořádané v latách nebo hlávkách. Kalich je zvonkovitý, většinou pětičetný, zbarvený (nejčastěji červený, bledě zelený nebo bílý) a nahrazující chybějící korunu. Tyčinek je 10 až 30 a jsou nepravidelně nahloučené. Semeník je srostlý z 5 plodolistů a nese 5 čnělek zakončených štítovitými bliznami. Plodem je souplodí dřevnatých měchýřků obsahujících 2 až mnoho semen.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod brachychiton zahrnuje asi 31[2][3] druhů. Je rozšířen v Austrálii a na Nové Guineji. Převážná většina druhů roste v Austrálii, a to zejména v severních a západních oblastech kontinentu. Nejvíce druhů je uváděno z Queenslandu (asi 17), Západní Austrálie (12) a Severního teritoria (9), naopak ve Victorii a Jižní Austrálii roste pouze po jediném druhu. Na Nové Guineji se vyskytují 2 druhy, z toho jeden endemický.[4][5] Rozsáhlý areál má zejména brachychiton topolovitý (B. populneus) ve východních částech Austrálie, B. diversifolius na severu a B. gregorii v západní polovině kontinentu. Některé druhy rostou v oblastech blízko pobřeží (např. brachychiton javorolistý a B. discolor ve východní Austrálii), jiné zasahují do samotného vyprahlého srdce kontinentu.[4] Brachychitony rostou ponejvíce v tropických oblastech s velmi výrazným obdobím sucha. V subtropických oblastech jižní Austrálie roste jen několik druhů.[6]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Převážná většina druhů jsou opadavé stromy kvetoucí v bezlistém stavu. Některé druhy jsou poloopadavé a pouze brachychiton topolovitý je stálezelený. Listy opadávají povětšině v první polovině suchého období, u některých druhů z vlhčích oblastí (brachychiton javorolistý a B. discolor) až na začátku období vlhkého.[6] Brachychitony patří mezi živné rostliny housenek některých motýlů z čeledi babočkovití (Polyura sempronius, Phaedyma shepherdi), modráskovití (Candalides helenita, C. absimilis, Anthene seltuttus, Erysichton lineata) a soumračníka Netrocoryne repanda.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Brachychiton je v rámci čeledi slézovité řazen do podčeledi Sterculioideae, která byla v minulosti (před systémem APG) vedena jako samostatná čeleď Sterculiaceae (lejnicovité). Rod je dále členěn do 5 sekcí: Brachychiton (20 druhů), Trichosiphon (4), Poecilodermis (3), Oxystele (2) a Delabechea (2 druhy).[6] V minulosti byl rod Brachychiton spojován s blízce příbuzným a podobným druhem Sterculia (lejnice). Podle výsledků molekulárních analýz náleží mezi nejblíže příbuzné rody Acropogon (25 druhů výhradně na Nové Kaledonii), Argyrodendron (4 druhy v jv. Asii a Austrálii) a monotypický australský rod Franciscodendron.[8]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Brachychiton javorolistý v květu

Význam[editovat | editovat zdroj]

Brachychitony jsou v tropech a subtropech vysazovány jako okrasné dřeviny. Mezi nejčastěji pěstované náleží zejména brachychiton javorolistý, brachychiton skalní, B. discolor a kříženec B. hybridus (B. acerifolius x B. populneus). Brachychiton javorolistý je považován z jeden z nejkrásnějších červeně kvetoucích stromů světa. Pochází z pralesů ve východní Austrálii a je i v přírodě velmi nápadný, neboť v dospělosti převyšuje korunní patro pralesa.[10][11] Ve Středomoří je dosti často pěstován brachychiton topolovitý.[9]

Z kůry brachychitonů získávali domorodí Aboridžinci vlákna používaná zejména ke zhotovování rybářských sítí a provazů. Od tohoto významu je odvozeno i domorodé jméno currajong (strom poskytující vlákno). Vařená semena B. diversifolius a některých dalších druhů jsou jedlá.[11][12] Aboridžinci také vyhledávají v suchých oblastech severní Austrálie mladé kořeny druhu B. multicaulis jako osvěžující potravu.[13] Listy stálezeleného brachychitonu topolovitého slouží ve východní Austrálii v období sucha jako krmivo pro dobytek.[11]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky) 
  4. a b The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c FRANKLIN, Donald C. Flowering while leafless in the seasonal tropics need not be cued by leaf drop: evidence from the woody genus Brachychiton (Malvaceae). Plant Ecology and Evolution. 2016, čís. 149(3). 
  7. BRABY, Michael F. The complete field guide to butterflies of Australia. Collingwood, Australia: CSIRO, 2004. ISBN 0-643-09027-4. (anglicky) 
  8. WILKIE, Peter et al. Phylogenetic relationships within the subfamily Sterculioideae (Malvaceae/Sterculiaceae-Sterculieae) using the chloroplast gene ndhF. Systematic Botany. 2006, čís. 31(1). 
  9. a b KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1548-3. 
  10. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  11. a b c BRIGHAM, Steve. Trees of San Diego: Flame trees, kurrajongs, and bottle trees [online]. 2003. Dostupné online. (anglicky) 
  12. FERN, Ken. Useful Tropical Plants. Brachychiton diversifolius [online]. 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  13. CLARKE, Philip. Aboriginal healing practices and Australian bush medicine. Journal of the Anthropological Society of South Australia. 2008, čís. 33. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]