Bojga rajská
Bojga rajská | |
---|---|
Bojga rajská | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | hadi (Serpentes) |
Čeleď | užovkovití (Colubridae) |
Rod | bojga (Chrysopelea) |
Binomické jméno | |
Chrysopelea paradisi H. Boie in F. Boie, 1827 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bojga rajská (Chrysopelea paradisi) je had z čeledi užovkovití (Colubridae).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Bojga rajská je štíhlý had, jenž na délku měří až 1,5 m. Hlava je zploštělá, zřetelně odlišená od krku. Výrazné oko je zdobeno kulatou zřítelnicí. Šupiny na hřbetě jsou hladké nebo slabě kýlovité. Zbarvení je na svrchní straně těla černé, se zelenými, popřípadě i růžovými nebo červenými skvrnkami. Spodní partie těla jsou zelené, s černým lemem. Hlavu pokrývají žluté linky.[2]
Vzor šupin: 17 řad ve střední části těla; 198–239 ventrálních štítků; 106–149 párových subkaudálních štítků; anální štítek dělený[2]
Výskyt a ekologie
[editovat | editovat zdroj]Bojga rajská je široce rozšířený druh orientální oblasti. Areál výskytu sahá od jižního Myanmaru a jižního Thajska přes pevninskou část Malajského poloostrova až po Malajské souostroví (Sumatra, Borneo, Jáva, Bali, Sulawesi a četné ostrovy Filipín, např. Negros, Panaj, Cebu, Mindoro, Bohol, Palawan aj.). Had se vyskytuje též na Andamanských ostrovech a v Singapuru. Rozlišovány jsou celkem tři poddruhy: nominátní poddruh Chrysopelea. p. paradisi, dále C. p. celebensis ze Sulawesi a C. p. variabilis z Filipín. Je však pravděpodobné, že ve skutečnosti jde spíše o druhový komplex, a taxonomické postavení jednotlivých populací zřejmě bude podléhat budoucím revizím. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) k roku 2022 bojgu rajskou souhrnně hodnotí jako málo dotčený druh.[3]
Bojga rajská je vázána na nížinné a podhorské lesy, a to až do nadmořské výšky přesahující 1 500 m n. m. Hlavní součást potravy tvoří drobní plazi.[2] Typickou dovedností tohoto hada, kterou sdílí s ostatními zástupci rodu Chrysopelea, je schopnost plachtivého letu z vyvýšených bodů. Had při skoku zploští tělo a pomocí řízených pohybových kreací dokáže tímto způsobem ve vzduchu překonat více než 10 metrů.[4][5]
Bojga rajská je vejcorodý druh, samice kladou 5 až 8 vajec.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d DAS, Indraneil. A Field Guide To The Reptiles Of South-East Asia. London; New Delhi; New York; Sydney: Bloomsbury Natural History ISBN 978-1-4729-2059-1, ISBN 1-4729-2059-7. OCLC 905220987 S. 272.
- ↑ Vogel, G., Wogan, G., Diesmos, A.C., Gonzalez, J.C. & Inger, R.F. 2022. Chrysopelea paradisi (amended version of 2014 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2022: e.T183189A217764267. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2022-1.RLTS.T183189A217764267.en. Accessed on 06 January 2023.
- ↑ SOCHA, John J. Becoming airborne without legs: the kinematics of take-off in a flying snake, Chrysopelea paradisi. J Exp Biol. 2006, s. 3358–3369. DOI 10.1242/jeb.02381. (anglicky)
- ↑ CONOVER, Emily. Here’s how flying snakes stay aloft [online]. sciencenews.org, 2020-06-29 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojga rajská na Wikimedia Commons
- Taxon Chrysopelea paradisi ve Wikidruzích