Bojga hnědá

Bojga hnědá
	Bojga hnědá
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	hadi (Serpentes);
Čeleď	užovkovití (Colubridae);
Rod	bojga (Boiga);
Binomické jméno
	Boiga irregularis; Merrem, 1802
	Areál rozšíření Areál rozšíření
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojga hnědá (Boiga irregularis) je stromový had z čeledi užovkovitých pocházející z Austrálie a Indonésie. Jeho invaze na ostrov Guam, která započala někdy ve 40. až 50. letech 20. století, představuje jednu z nejagresivnějších ekologických invazí, jakou kdy lidstvo zaznamenalo.

Popis a ekologie

Bojga je žlutý, žlutohnědý, hnědý, zelený nebo hnědozelený had s hlavou relativně velkou (vzhledem ke zbytku těla). Tělo je štíhlé, přizpůsobené rychlému pohybu po stromech. Obvykle dosahuje délky okolo 1,7 metru, ale výjimečně může měřit až ke 3 metrům. Hmotnost dospělých bojg se pohybuje od 60 do 2300 gramů, v průměru jde o 523 gramů. Zrak má dobře vyvinutý.^[2]

Chování

Jde o plaché a striktně noční zvíře, přes den se skrývá. Vůči potenciálnímu predátorovi se chová dosti agresivně a mnohdy zaujímá klasickou výhrůžnou S-pozici.^[2]

Potrava

Živí se širokou škálou kořisti, které dominují malí obratlovci. Jde především o ptáky, malé hlodavce (myši, krysy), plazy a obojživelníky. Zabíjí buď svým jedem nebo sevřením a udušením oběti svým tělem.^[2]

Predace

Bojga hnědá se může stát kořistí divokých prasat, dravých ptáků, varanů a některých jiných hadů. Na Guamu zřejmě nemá přirozené nepřátele.^[2]

Rozmnožování

Bojgy jsou vejcorodé. Samice kladou dvakrát ročně 3 až 12 vajec. Využívají k tomu dutiny stromů, jeskyně a jiné skrýše. Mladí hadi se vyklubou po asi 90 dnech a dosahují délky okolo 50 cm. Pohlavně dospívají po 3 až 4 letech. Samice po nakladení svá vejce opouštějí a o budoucí potomstvo se nestarají. V přírodě se bojgy hnědé dožívají obvykle 10 až 15 let.^[2]

Jed

Jed bojgy hnědé není příliš účinný, zdravého člověka obvykle nezabije, není-li alergický. Nebezpečný však může být starším a nemocným lidem nebo malým dětem. Uštknutí obvykle jen bolí a zraněného někdy dočasně oslabí.^[2]

Rozšíření

Bojga hnědá se přirozeně vyskytuje v severní a východní Austrálii, východní Indonésii, na Nové Guineji a Šalomounových ostrovech. Jako agresívní invazní druh se zachytila na Guamu. Jednotliví jedinci byli dále zaznamenáni na těchto nepůvodních lokalitách: Havajské ostrovy, Texas, Okinawa atd.

Invaze na Guamu

Krátce po druhé světové válce se několik těchto hadů (nebo jen oplodněná samička) dostalo na ostrov Guam, který byl do té doby prost jakýchkoliv podobných predátorů. Předpokládá se, že jako dopravce posloužila americká válečná loď nebo nějaký materiál, v němž se had(i) skryl(i). Na Guamu nalezl(i) ideální prostředí a začal(i) se exponenciálně množit.

Zhruba v polovině 60. let byl rozšířen na polovině ostrova, v roce 1968 již prokazatelně žil na celém jeho území. V dnešních dnech má jeho populace hustotu 3 000 jedinců na čtvereční míli. Důsledkem tohoto přemnožení je vyhubení 10 z 12 ptačích druhů žijících na ostrově před invazí (viz muchálek guamský), zbylé jen tak tak přežívají, zpravidla na speciálních lokalitách, kde jsou před hady chráněni. Těžce decimováni jsou též pozemní a stromoví obratlovci, především ještěrky (vyhubení 2 z 11 původních druhů), naopak se přemnožili pavouci.^[3]^[4]

Had škodí i lidským obyvatelům ostrova. Na denním pořádku jsou uštknutí lidí či výpadky proudu – od roku 1978 bylo zaznamenáno nejméně 1 600 velkých výpadků elektrického proudu vzniklých vyzkratováním elektrického vedení hady, kteří vyšplhali na stožáry nebo vnikli do transformátorů.^[4]

Z důvodu snahy o vyhubení populace bojgy hnědé vysypávají vrtulníky nad ostrovem mrtvé myši, naplněné dávkami 80 mg paracetamolu, který je pro hady vysoce toxický a způsobuje pomalou a bolestivou smrt.^[5]

Redukci přemnožených bojg si vzala na starosti i samotná příroda. Větší a starší jedinci už zjevně trpí stresem z přemnožení a nedostatku potravy, což snižuje jejich rozmnožovací schopnost. Hadi z Guamu jsou v horší fyzické kondici než ti z Austrálie. Podle dat z roku 2005 se divoká populace na Guamu samovolně snižuje.^[6]

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KERR, Stephen. Boiga irregularis (Brown catsnake, Brown Tree Snake). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑ DOHNAL, Radomír. Co znamenají nepůvodní hadi na ostrově Guam? Ptačí peklo a pavoučí ráj - Ekolist.cz. Ekolist.cz. 2012-09-18. Dostupné online [cit. 2017-02-03].
↑ ^a ^b COLVIN, Bruce A.; FALL, Michael W., a kol. REVIEW OF BROWN TREESNAKE PROBLEMS AND CONTROL PROGRAMS. USDA National Wildlife Research Center - Staff Publications. 2005. Dostupné online [cit. 2017-11-18]. (anglicky)
↑ MEMMOT, Merc. Dead Mice Update: Tiny Assassins Dropped On Guam Again. NPR.org. 2013-12-03. Dostupné online [cit. 2017-02-03]. (anglicky)
↑ MOORE, Ignacio T; GREENE, Michael J; LERNER, Darren T. Physiological evidence for reproductive suppression in the introduced population of brown tree snakes (Boiga irregularis) on Guam. Biological Conservation. Roč. 121, čís. 1, s. 91–98. Dostupné online [cit. 2017-11-18]. DOI 10.1016/j.biocon.2004.04.012.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bojga hnědá na Wikimedia Commons
Taxon Boiga irregularis ve Wikidruzích
(česky) Důsledky hadí invaze na Guamu
(anglicky) Obsáhlé kvalitní stránky věnované Guamské invazi
(anglicky) Obrázky

[b1fb3876137f5a1bac8f4384f55ea3d309d37fa9-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[:1-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KERR, Stephen. Boiga irregularis (Brown catsnake, Brown Tree Snake). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. (anglicky)

[3] DOHNAL, Radomír. Co znamenají nepůvodní hadi na ostrově Guam? Ptačí peklo a pavoučí ráj - Ekolist.cz. Ekolist.cz. 2012-09-18. Dostupné online [cit. 2017-02-03].

[:0-4] COLVIN, Bruce A.; FALL, Michael W., a kol. REVIEW OF BROWN TREESNAKE PROBLEMS AND CONTROL PROGRAMS. USDA National Wildlife Research Center - Staff Publications. 2005. Dostupné online [cit. 2017-11-18]. (anglicky)

[5] MEMMOT, Merc. Dead Mice Update: Tiny Assassins Dropped On Guam Again. NPR.org. 2013-12-03. Dostupné online [cit. 2017-02-03]. (anglicky)

[6] MOORE, Ignacio T; GREENE, Michael J; LERNER, Darren T. Physiological evidence for reproductive suppression in the introduced population of brown tree snakes (Boiga irregularis) on Guam. Biological Conservation. Roč. 121, čís. 1, s. 91–98. Dostupné online [cit. 2017-11-18]. DOI 10.1016/j.biocon.2004.04.012.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]