Přeskočit na obsah

Bohumil Navrátil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Bohumil Navrátil
Prof. PhDr. Bohumil Navrátil
Prof. PhDr. Bohumil Navrátil
Narození21. února 1870
Vyškov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. července 1936 (ve věku 66 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorik, archivář, pedagog, knihovník, vysokoškolský učitel a spisovatel
ChoťBerta Navrátilová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Navrátil (21. února 1870 Vyškov[1] – 2. července 1936 Brno-Řečkovice[2]) byl moravský historik, archivář, profesor obecných dějin na Masarykově univerzitě v Brně, první děkan brněnské filosofické fakulty a rektor Masarykovy univerzity.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Navrátil po gymnaziálních studiích nejprve začal studovat práva (1889–1892), ale vztah k dějinám rodného Vyškovska jej přivedl ke studiu historie na filosofické fakultě v Praze (1892–1895), kde byli mezi jeho učiteli např. Jaroslav Goll nebo Antonín Rezek. Roku 1896 získal doktorát z historie, pak studoval v Berlíně a v Bonnu (1896–1897). Po krátké kariéře v Univerzitních knihovnách v Praze (1898–1900) a v Brně (1900–1908) se stal moravským zemským archivářem. Po založení Filosofické fakulty MU byl dne 9. srpna 1920 jmenován řádným univerzitním profesorem se zaměřením na dějiny středověku a stal se také prvním děkanem této fakulty (1920–1921). V akademickém roce 1926–1927 byl rektorem Masarykovy univerzity. Z odborného hlediska se věnoval především moravským církevním dějinám 16. století. Zemřel po dlouhé nemoci v roce 1936.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. července 1901 se oženil s Bertou Kateřinou Heyduškovou (1875–1942).[3] Bydlel v Mokré Hoře. Manželé Navrátilovi měli tři děti. Dcera Bohunka byla manželkou architekta Václava Roštlapila (1901—1979).[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Monografie a edice

[editovat | editovat zdroj]
  • Biskupství Olomoucké 1576 – 79 a volba Stanislava Pavlovského. Praha 1909.
  • Listy Palackého Bočkovi. Brno 1901.
  • Jesuité olomoučtí za protireformace. Akty a listiny z let 1558 – 1619, I. 1558 – 1590. Brno 1916.
  • Brněnské archivy. Zemské hlavní město Brno, redaktor A. V. Kožíšek. Brno 1928.

Drobnější studie

[editovat | editovat zdroj]
  • František Kameníček. ČMM 54, 1930, s. 1–14.
  • Glosy k dějinám moravského knihtisku. ČMM 26, 1902, s. 43–56.
  • List Brněnských Bart. Paprockému. ČMM 47, 1923.
  • Paměti, kterak jsou město Vyškov v rebelii rebelantům poddali a co kteří proti jeho velebné knížecí Milosti mluvili. Vyškovské noviny 1903, č. 1–3, roč. XII.
  • První pokusy o moravskou univerzitu. Ročenka Masarykovy univerzity v Brně 1926, 1927.
  • Příspěvek k dějinám arcibiskupství olomouckého. ČČH 2, 1896. s. 135. – recenze: D’Elvert, Zur Geschichte des Erzbisthums Olmütz
  • Vilém Prusinovský do roku 1565. ČČH 5, 1899, s. 205–216.
  • Vincenc Brandl. ČMM 26, 1902, s. 301–364.
  • Vlastivědná práce a studentstvo. Moravská orlice, příloha k číslu z 27. srpna 1890.
  • Z Komise na vydávání historických památek moravských při Matici moravské. ČMM 32, 1908, s. 183–185.
  • Z nové literatury o jesuitech. ČČH 4, 1898, s. 108–121, 179–189.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matrika 13271, sn. 147 [online]. MZA [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17710, sn. 59 [online]. MZA [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ úmrtní oznámení Berty Navrátilové. Lidové noviny. 27. 2. 1942, s. 8. Dostupné online. 
  4. ↑ Encyklopedie města Brna: Bohumil Navrátil

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři Masarykovy univerzity
Předchůdce:
Vojtěch Rosický 		1926–1927
Bohumil Navrátil 		Nástupce:
Jaroslav Kallab
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumil_Navrátil&oldid=23916643“