Přeskočit na obsah

Bituše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bituše
Битуше
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška986 m n. m.
Časové pásmo+1
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický regionPoložský
OpštinaMavrovo a Rostuša
OblastDolna Reka
Bituše
Bituše
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,2 km²
Počet obyvatel161 (2021)
Hustota zalidnění26 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba042
PSČ1254
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bituše (makedonsky: Битуше) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Mavrovo a Rostuša v Položském regionu.

Původ názvu vesnice

[editovat | editovat zdroj]

Obec byla poprvé zmíněna pod názvem Bituše v roce 1467 v osmanských záznamech. Existuje hned několik vysvětlení názvu:

  • Z osobního jména Bit - jedná se o staroslověnské mužské křestní jméno, spojené s latinskou verzí Vitus
  • Vytvoření přídavného jména z osobního jména Bituh (Bitomir) nebo Bituš
  • Bituše může být také přeloženo jako "vesnice patřící Bituhovi"

Vesnice se nachází v oblasti Dolna Reka, v jihozápadní části opštiny Mavrovo a Rostuša. Její katastr se rozkládá až ke svahům pohoří Dešat, kde se dotýká hranic s Albánií. Leží v kaňonu řeky Radika. Obec je hornatá a leží v nadmořské výšce 954 metrů.

Bituše leží 35 km jihozápadně od města Mavrovo a 20 km sevěrně od města Debar. Leží přímo na území Národního parku Mavrovo.

Katastr vesnice činí 6,2 km2. Dominují mu lesy o rozloze 287,9 ha, dále pastviny o rozloze 210,2 ha a 70,7 je orná půda.

O obci a jejím založení neexistují žádné písemné doklady. Vesnice byla poprvé písemně zmíněna v 15. století v osmanských sčítacích listinách, předpokládá se ale, že vesnice je mnohem starší.

Podle některých zdrojů byl jistý Jovan (nebo Ivan) jeden ze 70 žáků sv. Klimenta Ochridského a sv. Nauma. Ten zde založil Bigorský klášter a přivezl do vesnic Bituše, Slatina a Debarca ikony, které byly v 10. století spolu s klášterem spáleny.

Bituše je jednou z 23 vesnic na pravé straně řeky Radiky, ve kterých neproběhla islamizace obyvatelstva. Po staletí je Bituše křesťanskou vesnicí a není známo, proč na ni osmanské jednotky neútočily. I přes tuto skutečnost vesnice žila v míru s okolními vesnicemi, kde islám převládal.

Podle záznamů Vasila Kančova zde v roce 1900 žilo 560 obyvatel makedonské národnosti.

V roce 1942 byl v Bituši první partyzánský tiskařský lis v Makedonii. Z vesnice pochází i národní hrdina Tichomir Miloševski.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2021 žije ve vesnici 161 obyvatel. Etnické skupiny jsou:

Vývoj počtu obyvatel v letech
Rok 1900 1905 1948 1953 1961 1971 1981 1991 2002 2021
Obyvatel 560 576 530 579 581 431 291 174 96 161

Kulturní a přírodní pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní vesnický kostel sv. Archanděla Michaela

Kulturní památky

[editovat | editovat zdroj]

Za kulturní dědictví Makedonie je ve vesnici prohlášena:

  • Bitušica – malá říčka protékající vesnicí

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Битуше na makedonské Wikipedii.