Bila Cerkva
| Bila Cerkva Біла Церква | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°47′44″ s. š., 30°7′ v. d. |
| Nadmořská výška | 148 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Kyjevská |
| Rajón | Bilocerkevský |
| Administrativní dělení | město podřízené oblastní radě; centrum rajónu. |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 67,8 km² |
| Počet obyvatel | 207 273 (2022) |
| Hustota zalidnění | 3 055,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (88 %), Rusové (10 %), Bělorusové, Poláci |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Gennadiy Dykyj |
| Vznik | 1032 |
| Oficiální web | bc-rada |
| Telefonní předvolba | +380 4463 |
| PSČ | 09110 - 09117 |
| Označení vozidel | AI a КI / 10 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bila Cerkva (česky Bílá Cerekev, ukrajinsky Бі́ла Це́рква; rusky Бе́лая Це́рковь[1]; polsky Biała Cerkiew; latinsky Bialoquerca) je historické okresní město, které je součástí historického území Porossí a je také sídlem bělocerkevského okresu a zároveň největším městem kyjevské oblasti na střední Ukrajině. Město je největším městem Kyjevské oblasti, neboť Kyjev, přestože v něm sídlí administrativa, do oblasti nespadá. Město se nachází asi 90 km jižně od Kyjeva na řece Ros, a bylo založeno roku 1032. V současné době zde žije asi přibližně 209 tisíc[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Bílou Cerkvu založil roku 1032 kyjevský kníže Jaroslav I. Moudrý při řece Ros. Sídlo je písemně zaznamenáno v letopisech podle chrámu sv. Jiří jako Jurjev, podle jeho bílých stěn pak bylo nazýváno Bílý kostel, tj. Bila Cerkva. Kamenné základy byzantského chrámu byly archeologicky ověřeny, stejně jako další nálezy na Zámecké hoře, která byla vyhlášena národní kulturní památkou Ukrajiny. Od roku 1363 sídlo patřilo k Litevskému velkoknížectví, od roku 1569 Polsko-Litevské unii. V roce 1651 zde byla podepsána mírová smlouva mezi Polskem a ukrajinskými kozáky vedenými Bohdanem Chmelnickým. V roce 1589 získala obec Magdeburská městská práva. Již 3. dubna 1596 nedaleko odtud u Ostrého kamene porazila polská armáda kozácké vojsko, vedené Matvijem Savulou.[3] Po třetím rozdělení Polska v roce 1795 se město dostalo pod vládu Ruské říše. V 19. století byla Bílá Cerkva významným tržním městem.
V roce 1812 sem přišel francouzský voják a chirurg Napoleonovy armády Dominique Pierre de la Flise (1787-1861), který se zde usadil, oženil a žil pod pseudonymem Demjan Petrovič De la Fliz. Na svých četných etnografických výpravách kreslil a sestavil ilustrovaný atlas.
Během 2. světové války (16. července 1941 – 4. ledna 1944) byla Bila Cerkva okupována německou armádou. [4] 21.–22. srpna 1941 zde jednotky nacistického Německa Einsatzgruppen zmasakrovaly místní židovskou populaci.[5] Dne 4. ledna 1944 byla Bila Cerkva (Bílá Cerekev) v rámci Žytomyrsko-berdyčevské operace osvobozena jednotkami 1. československé samostatné brigády. [6]
Za Sovětského svazu se Bílá Cerkva stala velkým městem a významným centrem strojírenského průmyslu a stavebnictví.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Zámecká hora (Замковa горa) - archeologická lokalita raného středověku se základy raně středověkého hradiště, přebudovaného na pevnost s kostely sv. Jiří a sv. Jana Křtitele
- Kostel sv. Jiří byzantského typu
- Kostel Proměnění Páně (foto v infoboxu)
- klasicistní kostel sv. Jana Křtitele na Zámecké hoře
- Velká synagoga z poloviny 19. století
- klasicistní Zimní palác[1]
- Vodárenská věž postavená podle projektu Vladimira Šuchova
- jižně od města je pomník a společný hrob vojáků 1. československé samostatné brigády.[7]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ljudmila Pavličenková – sovětská odstřelovačka Velké vlastenecké války. Se 309 zabitými patří k nejlepším vojenským odstřelovačkám všech dob.
- David Bronštejn – velmistr, finalista mistrovství světa v šachu
- Eugène Deslaw – francouzský filmový režisér
- Andrzej Klimowicz – odbojář, příslušník podzemního hnutí Żegota, Spravedlivý mezi národy
- Alexandr Medveď – sovětský běloruský zápasník
- Pavel Popovič – ukrajinský sovětský kosmonaut, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu
- Anna Ulitko – dánská přírodovědkyně
- Jurij Zagorodnyj – fotbalista
- Róża Czacka – polská řeholnice a zakladatelka řeholní kongregace Sester františkánek služebnic Kříže
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1941 Bila Tserkva massacre na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-09]. Heslo БЕ́ЛАЯ ЦЕ́РКОВЬ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-09. (rusky)
- ↑ Ukrajinská státní statistická služba: Чисельність наявного населення України на 1 січня 2019 року. Kyjev: Ukrajinská státní statistická služba. červen 2019. Dostupné online. [cit. 2019-07-01].
- ↑ Jan Rychlík-Bohdan Zilynskyj-Paul Robert Magocsi: Dějiny Ukrajiny, 2. vyd. NLN Praha 2022, s. 98
- ↑ Onwar.com, Allies support resistance in Europe. www.onwar.com [online]. [cit. 2018-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-22.
- ↑ Eric Sterling. Google Books. Life In The Ghettos During The Holocaust. [s.l.]: Syracuse University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0815608039. S. 127.
- ↑ Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989
- ↑ Bílá Cerkev | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bila Cerkva na Wikimedia Commons
