Bařička přímořská

Bařička přímořská
	Bařička přímořská (Triglochin maritima)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	žabníkotvaré (Alismatales);
Čeleď	bařičkovité (Juncaginaceae);
Rod	bařička (Triglochin);
Binomické jméno
	Triglochin maritima; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bařička přímořská (Triglochin maritima) je druh jednoděložné rostliny z čeledi bařičkovité (Juncaginaceae).

Popis

Jedná se o cca 5–60 cm vysokou vytrvalou rostlinu s celkem silným oddenkem bez výběžků.^[2]^[3] Listy jsou jednoduché, přisedlé, nahloučené na bázi v přízemní růžici, s listovými pochvami. Čepele jsou celistvé, čárkovité, dlouhé a jen asi 4 mm široké.^[3] Je to jednodomá rostlina s oboupohlavními květy. Květy jsou v květenství, v hroznu až klasu, který obsahuje většinou více než 50 květů.^[2] Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 6 okvětních lístků v 2 přeslenech, okvětní lístky brzy opadávají, jsou zelenavé s červenou špičkou. Tyčinek je nejčastěji 6, prašníky jsou skoro přisedlé. Gyneceum je složené ze 6 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je šestipouzdrá vejcovitá nažka.

Rozšíření ve světě

Bařička přímořská se přirozeně vyskytuje v Evropě (častěji v severní) a Asii s přesahem do Severní Afriky, v Grónsku, Severní Americe, Mexiku a Jižní Americe.^[4]^[5] Jelikož se jedná o halofyt, je častější při mořském pobřeží, ale roste i na vnitrozemských slaniskách.

Rozšíření v Česku

V ČR je to extrémně vzácný a kriticky ohrožený (C1) druh. Jako halofyt v minulosti rostla na slaniscích, slatinách a černavách v suchých a teplých oblastech severozápadních Čech a jižní Moravy. Díky silné devastaci těchto společenstev ve 20. století začala ustupovat a v 50. letech 20. století v ČR zcela vyhynula.^[6] V Čechách byla naposledy sbírána u Velvar v roce 1954, na Moravě u Starovic v roce 1959. Od té doby po rok 2000 byla považována v ČR za vyhynulý druh. V roce 2000 byli nalezeni 3 jedinci v NPR Slanisko u Nesytu při rybníku Nesyt u Sedlece na Mikulovsku. Možná se však jedná o tajnou reintrodukci nebo v rezervaci skrytě přežívala a unikala pozornosti botaniků.^[7]^[8] V současnosti se jedná o jedinou lokalitu v ČR. Běžná je dodnes u blízkého Neziderského jezera.

Využití

Jako zelenina jsou sbírány mladé listy slané chuti, které se připravují jako špenát. Jedlé jsou i plody, zvláště opečené. Dříve se rostlina používala k výrobě potaše.^[9]

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ ^a ^b Kaplan Z. (2002): Juncaginaceae L.C.M. Richard, in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736
↑ ^a ^b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
↑ http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000441
↑ http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/juncagina/trigl/trigmarv.jpg
↑ http://www.muni.cz/research/publications/370391
↑ Archivovaná kopie. www.cittadella.cz [online]. [cit. 2008-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-05.
↑ Danihelka J. et Šmarda P. (2001):Triglochin maritima na slanisku u Nesytu, In: Zprávy České botanické společnosti, Praha, 36/1, 2001, p.:45-47
↑ GRAU, Jürke; JUNG, Reinhart; MÜNKER, Bertham. Bobulovité užitkové a léčivé rostliny. Překlad Jiří Váňa; ilustrace Monika Hänel s Fritz Wendler. Praha: Knižní klub + Ikar, 1996. 287 s. ISBN 80-7176-369-1, ISBN 80-7202-023-4. Kapitola Užitkové rostliny, s. 69.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bařička přímořská na Wikimedia Commons

Galerie bařička přímořská na Wikimedia Commons

[a286c2180499ceb07cd0a6ac8445eeb4194a2eb1-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[Kaplan-2] Kaplan Z. (2002): Juncaginaceae L.C.M. Richard, in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736

[Dostál-3] Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha

[4] ttp://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000441

[5] ttp://linnaeus.nrm.se/flora/mono/juncagina/trigl/trigmarv.jpg

[6] ttp://www.muni.cz/research/publications/370391

[7] Archivovaná kopie. www.cittadella.cz [online]. [cit. 2008-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-05.

[8] Danihelka J. et Šmarda P. (2001):Triglochin maritima na slanisku u Nesytu, In: Zprávy České botanické společnosti, Praha, 36/1, 2001, p.:45-47

[9] GRAU, Jürke; JUNG, Reinhart; MÜNKER, Bertham. Bobulovité užitkové a léčivé rostliny. Překlad Jiří Váňa; ilustrace Monika Hänel s Fritz Wendler. Praha: Knižní klub + Ikar, 1996. 287 s. ISBN 80-7176-369-1, ISBN 80-7202-023-4. Kapitola Užitkové rostliny, s. 69.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]