Bažanka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBažanka
alternativní popis obrázku chybí
Bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod bažanka (Mercurialis)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bažanka – samčí květy
Bažanka – samičí květy

Bažanka (Mercurialis) je rod dvouděložných bylin z čeledě pryšcovitých.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Deset druhů se vyskytuje převážně v mírném podnebném pásmu, patří mezi mezofyty i xerofyty. Jsou rozšířeny v západní, střední a jižní Evropě, v jižních oblastech Skandinávie, v Pobaltí, Bělorusku a v Rumunsku. Areál výskytu zasahuje na sever Afriky, do Malé Asie, na Blízký východ, pod Himálaj, do Thajska, Číny, Taiwanu a Japonska. Jako zavlečená rostlina vyrůstá na jihozápadě i jihovýchodě Austrálie, na Novém Zélandu a dále na severozápadě a severovýchodě USA a východě Kanady.[1]

V ČR rostou ve volné přírodě v nižších a středních polohách tři druhy, hojně, roztroušeně i vzácně. Nejlépe jim vyhovují humózní křoviny nebo listnaté a smíšené lesy, objevují se často v souvislých kobercích poblíž vodních toků. Nejsou však všechny stejně hojné, např. bažanka vejčitá je v České republice považována za kriticky ohrožený druh a na Slovensku se nevyskytuje vůbec.[2]

Bažanka je jedním ze dvou rodů rostlin čeledě pryšcovitých vyskytujících se na území ČR, druhým rodem je pryšec.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rod bažanka je tvořen jednoletými i vytrvalými bylinami nebo polokeři vysokými 10 až 50 cm, v převážné většině dvoudomými. U některých druhů, rostoucích mimo ČR, rostlinné pletivo obsahuje buňky s latexem. Mívají vřetenovitý kořen, vytrvalé druhy se rozmnožují i oddenky. Čtyřhranná lodyha bývá nevětvená i větvená. Řapíkaté nebo přisedlé vstřícné listy s drobnými šupinatými, listnatými nebo ostnatými palisty jsou kopinaté až podlouhle vejčité, tupě pilovitě zubaté, nervatura listů je zpeřená.

Samčí květy jsou uspořádány v klasnatá nebo hroznovitá květenství, jejich drobné žluté nebo zelené květy nemají korunu, kalich je vytvořen pouhými třemi lístky. V květu bývá 8 až 20 volných tyčinek. Samičí květenství vyrůstají z úžlabí listů, nejsou větvená, žlutozelené květy mají krátké stopky a shlukují se ve 1 až 3 květých klubkách, jejich květy také nemají korunu, kalich je opět vytvořen třemi šupinovitými lístky, mají 2 až 3 patyčinky. Svrchní semeník má 2 až 3 pouzdra a 2 až 3 čnělky opatřené uvnitř po celé délce bliznami.

Opylování je závislé na hmyzu. Vykvétá většinou v dubnu a květnu. Plody jsou dvoupouzdré pukající tobolky se semenem vejčitého nebo kulovitého tvaru. Rostlina se nejčastěji rozmnožuje autochorně, svá semena rozstřeluje do okolí.[3][4]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jako téměř všechny rostliny z čeledě pryšcovitých obsahuje bažanka toxické látky, které se mohou u lidí při požití většího množství čerstvé rostliny projevit nechutenstvím, průjmem nebo narušením srdeční činnosti, následky nebývají smrtelné. Sušením se toxicita drogy výrazně snižuje. V lidovém léčitelství se natě bažanky vytrvalé používalo vně jako prostředku s projímavým a močopudným účinkem nebo zevně na špatně se hojící rány.[5]

Některé druhy, např. bažanka roční, jsou hodnoceny jako obtížný polní plevel, zapleveluje převážně okopaniny, zeleniny a ostatní širokořádkové plodiny nevytvářející zapojený porost.[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod bažanka se dělí na 10 druhů, z toho 3 druhy bažanka roční, b. vejčitá a b. vytrvalá jsou původní druhy flóry České republiky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.gbif.net
  2. botany.cz
  3. florabase.calm.wa.gov.au
  4. rostliny.prirodou.cz. rostliny.prirodou.cz [online]. [cit. 2010-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01. 
  5. botanika.wendys.cz
  6. www.jvsystem.net
  7. apps.kew.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]