BTR-80

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
BTR-80
ruské BTR-80
ruské BTR-80
Typ vozidlaObrněný transportér
Země původuSovětský svaz
Historie
VýrobceGAZ (Nižnij Novgorod)
Období výroby1984 – dosud
Vyrobeno kusů5 000+
Ve službě1986-dosud
Základní charakteristika
Posádka3 + 7
Délka7,65 m
Šířka2,9 m
Výška2,35 m
Hmotnost13,6 t
Pancéřování a výzbroj
Hlavní zbraň1× kulomet KPVT ráže 14,5 mm nebo kanón 2A72 ráže 30 mm
Sekundární zbraně1× kulomet PKT ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
PohonVznětový motor KamAZ-7403
260 hp (190 kW)
Max. rychlost80 km/h
Poměr výkon/hmotnost19 hp/t
Dojezd600 km

BTR-80 je sovětské kolové obojživelné obrněné vozidlo 8×8 z 80. let 20. století. Je nástupcem obrněných transportérů BTR-60 a BTR-70 a do služby u sovětské armády se dostalo roku 1985.[1] Jedná se o víceúčelové vozidlo pro dopravu osob na bojiště, palebnou podporu, průzkum, doprovod, hlídkování a k dalším účelům. Je vyzbrojeno kulometem KPVT ráže 14,5 mm a spřaženým kulometem PKT ráže 7,62 mm. Od poloviny 90. let mají BTR-80 novou věžičku s automatickým kanónem 2A72 ráže 30 mm. Dále vzniklo velitelské řidící vozidlo PU-12M6 (9S482M6) pro systémy "Strela-1M" (SA-9), "Strela-10M2 (SA-13), "Osa-AK" (SA-8), 2S6 "Tunguska" a ZSU-23-4 "Šilka". výbavou je též zařízení na odpalování zadýmovacích granátů. Vozidlo je vybavené systémem ochrany proti zbraním hromadného ničení a systémem nočního vidění.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • BTR-80 – základní verze
  • BTR-80K – velitelské vozidlo s rozšířenou spojovací technikou
  • BTR-80A – verze s novou věží vybavenou 30 mm kanónem 2A72
  • BTR-80S – verze na export s modulární konstrukcí upravitelná podle požadavků uživatele.
  • RChM-4-01 – vozidlo pro radiační a chemický průzkum.
  • BMM – sanitní vozidlo.
  • BREM-K – vyprošťovací a opravárenské vozidlo.
  • 1V152 – velitelské vozidlo pro dělostřelectvo.
  • 2S23 NONA-SVK – samohybný minometný/kanónový systém se 120mm kanónem 2A60
  • BTR-94 – ukrajinská modifikace s větší věží vybavenou 23mm dvojkanónem ZU-23-2, spřaženým 7,62mm kulometem PKT a přehledovým radiolokátorem s dosahem 30 km.
  • BTR-3U Guardian – ukrajinská verze vyrobená ve spolupráci Charkovské konstrukční kanceláře Morozov se společností ADCOM ze Spojených arabských emirátů. Je vybavena motorem Deutz o výkonu 320 hp, věží se střeleckým systémem Škval, jehož součástí je 30mm kanon 2A72 spřažený se 7,62 mm kulometem PKT, dvojice PTŘS Kornet nebo Konkurs na pravém boku věže a automatický granátomet AG17.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinské BTR-80

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. История предприятия [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 August 2015. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]