Bíňa
| Bíňa | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°55′20″ s. š., 18°38′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Nové Zámky |
  Bíňa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,5 km² |
| Počet obyvatel | 1 411 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 60 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Anita Herbácskóová |
| Vznik | 1135 |
| Oficiální web | obecbina |
| Telefonní předvolba | 036 |
| PSČ | 943 56 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
| NUTS | 503088 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bíňa (maďarsky Bény, starší slovenské Názvy Béň, Bíň) je obec na Slovensku v okrese Nové Zámky.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v Podunajské nížině v nivě řeky Hron (východní část obce) a na terasách západní části úbočí Ipeľské pahorkatiy. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 115–189 m, střed obce je ve výšce 127 m n. m.[2]
Celková rozloha je 23,50 km² z toho 83 %připadá na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 72 % orná půda, 7 % travnaté plochy, 5 % lesy, 2 % vinice atd.[3] V roce 2023 výměra orné půdy byla1699 ha, lesů 115,6 ha, 37 ha byly vinice.[4]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Obcí protéká řeka Hron, do kterého zleva ústí Dolnoperecký kanál. Zprava ústí Ketský potok, který protéká přírodní rezervací Bíňanský rybník o rozloze 35,13 ha.[5]
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Obec sousedí:[6]
| Keť | Čata | |
| Bruty | .svg)
|
Sikenička, |
| Kamenín |
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Pobyt římských vojsk na území kolem dolního toku řeky Hron
[editovat | editovat zdroj]V roce 172 se v blízkosti castella na dolním toku řeky Hron nacházel římský císař Marcus Aurelius, který na čele svých legií vyrazil z Carnunta proti germánským kmenům, ohrožujícím Římskou říši. Tady, ve vojenském táboře, napsal své dílo „Ta eis heauton“, kde místo označil hned v úvodu: „Psané v zemi Kvádů nad Granuou“). Jedná se tak o první literární filozofické dílo sepsané na území dnešního Slovenska.
Událost o „zlatém dešti“, který Římany, odříznutých útočícími Germány od vod Hrona, zachránil před porážkou, jež je zaznamenána na oslavném římském sloupě, se stala také na dolním Hronu, a to 11. června 172. Toto datum je prvním v historii zaznamenaným přesným časovým údajem týkajícím se území dnešního Slovenska.
Tyto události by se mohly týkat území dnešní Bíně, resp. jejího bezprostředního okolí. Naznačují to zeměpisné údaje (dolní Hron, nad Hronom), ale zejména z vojenského hlediska v té době mimořádně výhodná strategická poloha místa, což s velkou pravděpodobností nemohlo být nevyužité při obranném tažení, jehož význam byl dán přítomností samotného císaře.
Do tohoto období by mohly spadat i tzv. bíňské valy – mohutné a dosud zachovány zbytky neurčitého původu. Kdo byl jejich původcem a uživatelem, je dodnes nejisté.
Bíňský poklad
[editovat | editovat zdroj]Území obce Bíňa je významnou archeologickou lokalitou. V roce 1964 probíhal jižně od obce (lokalita Berek) záchranný archeologický výzkum, při kterém byl objeven depot 108 zlatých mincí z konce 4. století[7] a z Byzantské říše z 5. století (Jozef Paulík).
Historie obce
[editovat | editovat zdroj]Území obce bylo osídleno v období neolitu. Archeologické nálezy dokládají sídliště volutové keramiky, z období starší doby bronzové, sídliště halštatského období, hrobové nálezy a také římsko-barbarské sídliště z období 2. až 4. století nebo slovanské sídliště z 9.–14. století.[8]
Obec Bíňa vznikla sloučením Malé Bíně a Veľké Bíně. První písemná zmínka o Malé Bíne je z roku 1135, kde je uváděna jako Byn. Pozdější názvy byly např. Been v roce 1295, Kisch-Bény v roce 1786 a 1808, maďarsky Kisbény.[7][8]
Velká Bíňa je poprvé zmíněna v roce 1401 jako Nagbeen později Nagy-Bény, maďarsky Nagybény.[7][8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Etnické složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001)
[editovat | editovat zdroj]- Maďaři – 89,64 %
- Slováci – 9,04 %
- Romové –- 0,97 %
- Češi – 0,21 %
- Němci – 0,07 %
Náboženské složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001)
[editovat | editovat zdroj]- Římští katolíci – 95,13 %
- Bez vyznání – 2,43 %
- Protestanti (hl. Reformování) – 0,83 %
Památky
[editovat | editovat zdroj]V obci je římskokatolický románský kostel Panny Marie z před roku 1217 s viditelnými zbytky obvodových zdí přilehlého kláštera a kaple – rotundy Dvanácti apoštolů z 12.–13. století.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bíňa na slovenské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Bíňa - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Bíňa. slovenskovkocke.sk [online]. 2020-12-31 [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Moja obec v štatistikách. mojaobec.statistics.sk [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Bíňanský rybník. data.sopsr.sk [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Bíňa. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c Bíňa. beliana.sav.sk [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c Bíňa - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolníková, E .: Nález pozdně SOLID v Bini, okr. Nové Zámky. Numismatické sborník X, 5-50, 1968
- Bínsky poklad. In: NOVOTNÝ, Bohuslav, et al. Encyklopédia archeológie. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1986. S. 101. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bíňa na Wikimedia Commons - Www.apsida.sk - profil románského kostela
- Www.apsida.sk - profil románské rotundy
