Přeskočit na obsah

Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
princezna Fridricha Württemberského
Portrét
Úplné jménoAugusta Caroline Friederika Luise
Narození3. prosince 1764
Braunschweig
Úmrtí27. září 1788 (ve věku 23 let)
Lohde, Estonsko
ManželFridrich Württemberský
PotomciVilém I. Württemberský
Kateřina Württemberská
Žofie Dorotea
Pavel Württemberský
DynastieBrunšvicko-Bevernská dynastie
OtecKarel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
MatkaAugusta Frederika Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Augusta Karolina Frederika Luisa Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Auguste Karoline Friederike Luise von Braunschweig-Wolfenbüttel) (3. prosince 1764, Braunschweig27. září 1788, Koluvere, Estonsko) byla rodem německá princezna z Hannoverské dynastie a sňatkem princezna württemberská.

Původ, mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako starší dcera v rodině Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky, britské princezny Augusty Frederiky, dcery waleského prince Frederika Ludvíka a Augusty Sasko-Gothajské. Jako taková byla sestřenicí britského krále Jiřího III.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

1. října roku 1780 se v Brunšviku provdala za württemberského prince a posléze krále Fridricha, staršího syna vévody Fridricha Evžena a jeho manželky princezny Bedřišky Doroty Žofie Braniborské-Schwedtské.

Vztahy mezi manželi byly od samého počátku nevalné. Fridrich byl o deset let starší než jeho šestnáctiletá, ještě nedospělá žena a intelektuálně ji značně převyšoval, na druhé straně byl sebevědomý a neústupný až nesnášenlivý. Již roku 1781 Augusta Karolina, očekávající v té době prvního potomka, chtěla svého muže opustit, otec ji však od tohoto kroku odradil. Roku 1783 se rodina přestěhovala do Finska, jež v té době bylo součástí Ruského impéria, neboť ruská carevna Kateřina Veliká, která byla tchyní Fridrichovy sestry Sofie (manželka Kateřinina syna Pavla, pozdějšího cara Pavla I.; přijala ruské jméno Marie Fjodorovna), zde jmenovala Fridricha generálním guvernérem provincie. Augusta Karolina si získala náklonnost carevny, jež jí roku 1783 udělila Řád svaté Kateřiny. Čas trávila většinou v blízkosti dvora v domě, jenž jí carevna věnovala, a ve Vyborgu, kde sídlil její manžel, pobývala jen zřídka. V letech 1781-1785 přivedla na svět čtyři děti. Přesto, že manželé spolu pobývali málo, rozpory v rodině se ještě vyostřily a došlo i na násilí.

V prosinci roku 1786 se po divadelním představení Augusta Karolina obrátila o pomoc k carevně, která – jsouc obeznámena se situací – ji neprodleně přijala pod svou ochranu, informovala o tom württemberského vévodu a poslala Fridricha ze země; Marie Fjodorovna se postavila na bratrovu obranu, za což byla carevnou pokárána. Augustin otec opět nesouhlasil s rozvodem a carevna Kateřina Augustu přesunula do paláce Lohde v obci Koluvere (okres Kullamaa) v Estonsku, kde ji svěřila do péče šedesátiletého dvorního lovčího Wilhelma von Polmana (1727-1796). Polman zneužil této důvěry nejhorším způsobem: navázal s princeznou románek (neví se, zda byla k tomu přinucena, či to bylo z její vůle), který nezůstal bez následků. Augusta Karolina 27. září roku 1788 porodila či potratila nemanželské dítě; Pohlmann, který se bál carevniny reakce, kdyby její kompromitující těhotenství vyšlo najevo, nepřivolal k rodičce lékaře a princezna téhož dne skonala v důsledku poporodního vykrvácení. Augusta Karolina, jež zemřela ve svých třiadvaceti letech, byla pohřbena v kostele v Kullamaa.

Tři děti Augusty Karoliny pak vychovávala druhá manželka Fridricha Württemberského, britská princezna Šarlota Augusta, dcera krále Jiřího III.

Z manželství se přes všechny rozpory narodily čtyři děti:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Ferdinand Albert I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ferdinand Albert II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Hesensko-Eschwegská
 
 
Karel I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Augusta Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Karoline von Braunschweig-Wolfenbüttel na německé Wikipedii.

  1. Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  2. Catherine Pavlovna of Russia, Queen consort of Württemberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  3. Katharina Friederike Sophie Dorothee von.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Jérôme Napoléon Bonaparte, König von Westphalen. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  5. Augusta Sophia Dorothea Maria von Württemberg, prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  6. Paul Heinrich Karl Friedrich August von Württemberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  7. Charlotte* Katharina von Sachsen- Hildburghausen. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  8. Soupis rytířů řádu sv. Kateřiny

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Zoé Oldenbourg: Katharina die Große — Die Deutsche auf dem Zarenthron, Wilhelm Heyne Verlag München (1983) ISBN 3-453-55018-8
  • Elisabeth E. Kwan und Anna E. Röhring, Frauen vom Hof der Welfen, 2. Auflage, München, 2008

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]