Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
| Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | |
|---|---|
| princezna Fridricha Württemberského | |
 | |
| Úplné jméno | Augusta Caroline Friederika Luise |
| Narození | 3. prosince 1764 Braunschweig |
| Úmrtí | 27. září 1788 (ve věku 23 let) Lohde, Estonsko |
| Manžel | Fridrich Württemberský |
| Potomci | Vilém I. Württemberský Kateřina Württemberská Žofie Dorotea Pavel Württemberský |
| Dynastie | Brunšvicko-Bevernská dynastie |
| Otec | Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
| Matka | Augusta Frederika Hannoverská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princezna Augusta Karolina Frederika Luisa Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Auguste Karoline Friederike Luise von Braunschweig-Wolfenbüttel) (3. prosince 1764, Braunschweig – 27. září 1788, Koluvere, Estonsko) byla rodem německá princezna z Hannoverské dynastie a sňatkem princezna württemberská.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako starší dcera v rodině Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky, britské princezny Augusty Frederiky, dcery waleského prince Frederika Ludvíka a Augusty Sasko-Gothajské. Jako taková byla sestřenicí britského krále Jiřího III.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]1. října roku 1780 se v Brunšviku provdala za württemberského prince a posléze krále Fridricha, staršího syna vévody Fridricha Evžena a jeho manželky princezny Bedřišky Doroty Žofie Braniborské-Schwedtské.
Vztahy mezi manželi byly od samého počátku nevalné. Fridrich byl o deset let starší než jeho šestnáctiletá, ještě nedospělá žena a intelektuálně ji značně převyšoval, na druhé straně byl sebevědomý a neústupný až nesnášenlivý. Již roku 1781 Augusta Karolina, očekávající v té době prvního potomka, chtěla svého muže opustit, otec ji však od tohoto kroku odradil. Roku 1783 se rodina přestěhovala do Finska, jež v té době bylo součástí Ruského impéria, neboť ruská carevna Kateřina Veliká, která byla tchyní Fridrichovy sestry Sofie (manželka Kateřinina syna Pavla, pozdějšího cara Pavla I.; přijala ruské jméno Marie Fjodorovna), zde jmenovala Fridricha generálním guvernérem provincie. Augusta Karolina si získala náklonnost carevny, jež jí roku 1783 udělila Řád svaté Kateřiny. Čas trávila většinou v blízkosti dvora v domě, jenž jí carevna věnovala, a ve Vyborgu, kde sídlil její manžel, pobývala jen zřídka. V letech 1781-1785 přivedla na svět čtyři děti. Přesto, že manželé spolu pobývali málo, rozpory v rodině se ještě vyostřily a došlo i na násilí.
V prosinci roku 1786 se po divadelním představení Augusta Karolina obrátila o pomoc k carevně, která – jsouc obeznámena se situací – ji neprodleně přijala pod svou ochranu, informovala o tom württemberského vévodu a poslala Fridricha ze země; Marie Fjodorovna se postavila na bratrovu obranu, za což byla carevnou pokárána. Augustin otec opět nesouhlasil s rozvodem a carevna Kateřina Augustu přesunula do paláce Lohde v obci Koluvere (okres Kullamaa) v Estonsku, kde ji svěřila do péče šedesátiletého dvorního lovčího Wilhelma von Polmana (1727-1796). Polman zneužil této důvěry nejhorším způsobem: navázal s princeznou románek (neví se, zda byla k tomu přinucena, či to bylo z její vůle), který nezůstal bez následků. Augusta Karolina 27. září roku 1788 porodila či potratila nemanželské dítě; Pohlmann, který se bál carevniny reakce, kdyby její kompromitující těhotenství vyšlo najevo, nepřivolal k rodičce lékaře a princezna téhož dne skonala v důsledku poporodního vykrvácení. Augusta Karolina, jež zemřela ve svých třiadvaceti letech, byla pohřbena v kostele v Kullamaa.
Tři děti Augusty Karoliny pak vychovávala druhá manželka Fridricha Württemberského, britská princezna Šarlota Augusta, dcera krále Jiřího III.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Z manželství se přes všechny rozpory narodily čtyři děti:
- 1. Vilém Fridrich Karel (27. 9. 1781 Lubin –1864), 2. württemberský král od roku 1816 až do své smrti, společně s druhou manželkou pohřben ve württemberském mauzoleu poblíž Stuttgartu [1]
- I. ⚭ 1808 Karolína Augusta Bavorská (8. 2. 1792 Mannheim – 9. 2. 1873 Vídeň), rodem bavorská princezna, rozvedli se roku 1814[1]
- II. ⚭ 1816 Kateřina Pavlovna Ruská (10. 5. 1788 Carské Selo – 9. 1. 1819 Stuttgart), rodem ruská velkokněžna[2]
- III. ⚭ 1820 Pavlína Württemberská (4. 8. 1800 Riga – 10. 3. 1873 Stuttgart)
- 2. Kateřina (21. 2. 1783 Petrohrad – 29. 11. 1835 Lausanne)[3]
- ⚭ 1807 Jérôme Bonaparte (15. 11. 1784 Ajaccio — 24. 6. 1860 zámek Villegnis), král vestfálský v letech 1807–1813[4]
- 3. Augusta Žofie Dorotea Marie (16. 12. 1783 Petrohrad – 3. 10. 1784 tamtéž)[5]
- 4. Pavel Karel Fridrich August (19. 1. 1785 Petrohrad – 16. 4. 1852 Paříž)[6]
- ⚭ 1805 Šarlota Sasko-Hildburghausenská (17. 6. 1787 Hildburghausen – 12. 12. 1847 Bamberk)[7]
Řády
[editovat | editovat zdroj]- Řád svaté Kateřiny 1. stupně (6. srpna 1783, udělen carevnou Kateřinou II.[8]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Ferdinand Albert I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Ferdinand Albert II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Kristýna Hesensko-Eschwegská | ||||||||||||
| Karel I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Antonie Amálie Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
| Kristýna Luisa Öttingenská | ||||||||||||
| Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Fridrich I. Pruský | ||||||||||||
| Fridrich Vilém I. | ||||||||||||
| Žofie Šarlota Hannoverská | ||||||||||||
| Filipína Šarlota Pruská | ||||||||||||
| Jiří I. | ||||||||||||
| Žofie Dorotea Hannoverská | ||||||||||||
| Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
| Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Jiří I. | ||||||||||||
| Jiří II. | ||||||||||||
| Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
| Frederik Ludvík Hannoverský | ||||||||||||
| Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
| Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
| Eleonora Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
| Augusta Frederika Hannoverská | ||||||||||||
| Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský | ||||||||||||
| Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský | ||||||||||||
| Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská | ||||||||||||
| Augusta Sasko-Gothajská | ||||||||||||
| Karel Anhaltsko-Zerbstský | ||||||||||||
| Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská | ||||||||||||
| Žofie Sasko-Weissenfelská | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Karoline von Braunschweig-Wolfenbüttel na německé Wikipedii.
- ↑ Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Catherine Pavlovna of Russia, Queen consort of Württemberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Katharina Friederike Sophie Dorothee von.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jérôme Napoléon Bonaparte, König von Westphalen. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Augusta Sophia Dorothea Maria von Württemberg, prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Paul Heinrich Karl Friedrich August von Württemberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Charlotte* Katharina von Sachsen- Hildburghausen. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Soupis rytířů řádu sv. Kateřiny
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Zoé Oldenbourg: Katharina die Große — Die Deutsche auf dem Zarenthron, Wilhelm Heyne Verlag München (1983) ISBN 3-453-55018-8
- Elisabeth E. Kwan und Anna E. Röhring, Frauen vom Hof der Welfen, 2. Auflage, München, 2008
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská na Wikimedia Commons
![[1]](https://images.findagrave.com/photos/2009/87/35338079_123839089295.jpg){kind=link}