August Stwrtnik

August baron Stwrtnik
Vrchní velitel dělostřelectva v Lombardii
Ve funkci: 1850 – 1859
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	Polní podmaršál (1850), generálmajor (1848)
Narození	14. září 1790 Praha
Úmrtí	9. prosince 1869 (ve věku 79 let) Bad Radkersburg
Titul	baron (1814)
Rodiče	August Václav Stwrtnik
Děti	August Stwrtnik Leopold Stwrtnik Adolph Stwrtnik
Profese	důstojník a vojsko
Ocenění	Řád železné koruny rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August svobodný pán Stwrtnik (uváděn též jako Štvrtnik) (německy Augustin Freiherr von Stwrtnik) (14. září 1790 Praha – 9. prosince 1869 Radkersburg) byl rakouský generál. V rakouské armádě sloužil již od napoleonských válek, později se věnoval zdokonalování dělostřelectva a postupoval v hodnostech. Jako vojevůdce se prosadil v revolučních letech 1848–1849, v několika bitvách v Itálii se vyznamenal jako velitel dělostřelectva, rychle postupoval v hodnostech (generálmajor 1848, polní podmaršálek 1850) a stal se nositelem prestižního Řádu Marie Terezie. Vojenskou kariéru završil jako vrchní velitel dělostřelectva rakouské armády v Lombardii (1850–1859).

Životopis

Erb rodu Stwrtniků

Narodil se v Praze jako nejstarší syn generála Augusta Stwrtnika (1755–1841) a jeho manželky Kateřiny, rozené baronky Häringové (1766–1819). Po matce byl vnukem polního zbrojmistra barona Ferdinanda Häringa (1732–1822) a synovcem generála Josefa Smoly. Po otcově vzoru vstoupil již ve čtrnácti letech do armády a v roce 1805 se jako dobrovolník u dělostřelectva zúčastnil třetí koaliční války. V dalším válečném tažení roku 1809 se vyznamenal statečností (bitva u Aspern) a byl povýšen na poručíka. Po napoleonských válkách se věnoval zdokonalování dělostřelectva a ve službě u různých posádek postupoval v hodnostech (major 1834, plukovník 1842). Řadu let strávil v Itálii, jako plukovník byl náčelníkem štábu 4. dělostřeleckého pluku ve Štýrském Hradci.

V roce 1848 byl povýšen na generálmajora a v revolučních letech 1848-1849 se vyznamenal v Itálii pod velením maršála Radeckého. V červnu jako velitel dělostřelectva ve sboru maršála Nugenta přispěl k dobytí Vicenzy. Osobním nasazením vynikl v bitvě u Custozzy (1848), v následujícím roce se znovu vyznamenal v bitva u Novary a ve svých hlášeních se o něm pochvalně zmínil maršál Radecký. Za zásluhy byl v roce 1849 dekorován prestižním Řádem Marie Terezie. V roce 1850 získal hodnost polního podmaršála a poté byl velitelem dělostřelectva u 2. armády v Lombardii se sídlem v Benátkách. Vojenského tažení se naposledy zúčastnil aktivně během války se Sardinií, kdy v bitvě u Magenty (1859) opět převzal velení dělostřelectva. I když bitvu a celou válku Rakousko prohrálo, Stwrtnik získal další ocenění. K datu 30. srpna 1859 byl penzionován. Na penzi pobýval střídavě ve Štýrském Hradci a v Radkersburgu, kde také zemřel. Pohřben byl ve Štýrském Hradci v rodové hrobce, kde spolu s ním spinkají i další členové rodiny.

Tituly a ocenění

Od roku 1814 byl spolu s otcem uživatelem titulu svobodného pána. Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání, kromě zmíněného Řádu Marie Terezie získal za své aktivity v letech 1848–1849 rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1848) a Řád železné koruny III. třídy (1849), dále byl držitelem Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací (1849). Díky dlouholetému pobytu v Itálii byl také nositelem velkokříže papežského Řádu sv. Řehoře Velikého (1849) a velkokříže toskánského Řádu sv. Josefa (1855). Od roku 1854 byl čestným majitelem dělostřeleckého pluku č. 5. Po odchodu do výslužby byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence (1859). Za svou poslední aktivní službu v bitvě u Magenty obdržel v roce 1859 také Řád železné koruny I. třídy. Na penzi pobýval střídavě ve Štýrském Hradci a v Radkersburgu, kde také zemřel. Pohřben byl ve Štýrském Hradci v rodové hrobce, kde spolu s ním spinkají i další členové rodiny.

V roce 1815 se v Praze oženil s Josefínou Slavíkovou (1795–1857), dcerou pražského měšťana Leopolda Ondřeje Slavíka. Z manželství se narodilo šest dětí, synové August (1818–1854), Adolf (1825–1882) a Leopold (1828–1879) sloužili v armádě. Z potomstva byla nejstarší dcera Augusta (1816–1887), provdaná za barona Karla Hohenbühela (1806–1881), prezidenta zemského soudu v Tridentu.

Jeho bratranci byli Josef Smola (1805–1856) a Karel Smola (1802–1862), kteří také sloužili v armádě a dosáhli generálských hodností.

Odkazy

Literatura

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 396–399 (heslo Stwrtnik) ISBN 978-80-904241-7-3

Externí odkazy

• August von Stwrtnik in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• August von Stwrtnik in: Allgemeine Deutsche Biographie

Autoritní data	GND: 1048756378, 138575886 ISNI: 0000 0000 6467 6174 VIAF: 307301848, 90852798