Arnošt Habsburský (1377–1424)

Arnošt Habsburský
	vévoda štýrský, korutanský a kraňský
	arcivévoda Arnošt Železný; autor Alfred Anthony von Siegenfeld
Doba vlády	1406–1424
Narození	1377; Bruck an der Mur
Úmrtí	10. června 1424 (ve věku 46–47 let); Bruck an der Mur
Pohřben	klášter Rein
Předchůdce	Vilém Habsburský
Nástupce	Fridrich III. Habsburský
Manželky	I. Markéta Pomořanská; II. Cimburgis Mazovská
Potomci	Fridrich V.; Markéta; Albrecht VI.; Arnošt; Kateřina; Alexandra; Anna; Rudolf; Leopold
Dynastie	Habsburkové
Otec	Leopold III. Habsburský
Matka	Viridis Visconti
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Habsburský zvaný Železný (1377, Bruck an der Mur – 10. června 1424, tamtéž) byl rakouský vévoda, od roku 1406 vévoda korutanský, štýrský, kraňský a od roku 1414 arcivévoda rakouský .

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí syn Leopolda III. a Viridis Visconti, dcery milánského vévody Bernaba Viscontiho. V letech 1386–1395 byl jeho poručníkem strýc Albrecht III. Habsburský.

Spory o vliv v zemi[editovat | editovat zdroj]

V roce 1396 se Arnoštovým poručníkem stal nejstarší bratr Vilém, který spolu s dalším bratrem Leopoldem IV. uzavřel tzv. vídeňskou smlouvu, při které se dohodli na společné vládě. Po Vilémově smrti roku 1406 převzal vévodství. S Leopoldem soupeřil o větší vliv, především o poručnictví nad Albrechtem, synem jeho bratrance Albrechta IV. a dědicem rakouského vévodství.^[1] Tento spor mezi bratry měl neblahý vliv na jejich vládu, a znamenal posílení moci stavů. V Rakousích byl přičiněním stavů Albrecht roku 1411 prohlášen plnoletým a uznán za zemského knížete.

Samostatný vládce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1411, po Leopoldově smrti se Arnošt stal jediným pánem Vnitřních Rakous. Svůj vliv chtěl rozšířit také na Tyrolsko, ale to se mu nepovedlo. Byl velice schopný vladař, podporoval stavební činnost a dobře vykonával správu Vnitřních Rakous. V roce 1414 získal titul arcivévody.^[1] Nechal vyhotovit první variantu korunovačního klenotu arcivévodů. Zemřel v roce 1424 a byl společně s první manželkou pohřben v cisterciáckém klášteře Rein.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se oženil v roce 1392 s Markétou ze Zadních Pomořan a Stolpu. Toto manželství zůstalo bezdětné. Roku 1412 se oženil podruhé. Jeho manželkou se stala Piastovna Cimburgis Mazovská, dcera Zemovíta IV. Plockého, se kterou měl devět dětí:

Fridrich V. (21. září 1415 – 19. srpna 1493), rakouský vévoda, římský král, a od roku 1452 císař Svaté říše římské, ⚭ 1452 Eleonora Portugalská (18. září 1434 – 3. září 1467)
Markéta (1416/17 – 12. února 1486), ⚭ 1431 Fridrich II. Saský (22. srpna 1412 – 7. září 1464), saský kurfiřt a durynský lantkrabě
Albrecht VI. (18. prosince 1418 – 2. prosince 1463), rakouský vévoda, ⚭ 1452 Matylda Falcká (7. března 1419 – 22. srpna 1482)
Arnošt (1420 – 10. srpna 1432)
Kateřina (1420 – 11. září 1493), ⚭ 1447 Karel I. Bádenský (1427 – 24. února 1475), markrabě bádenský
Alexandra (1421)
Anna (1422–1429)
Rudolf (1424)
Leopold (1424)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 70.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 70–71.
KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218–1291) do Fridricha III. (1415–1493). Praha: Argo, 2003. 254 s. ISBN 80-7203-453-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt Habsburský na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Vilém

Korutanský vévoda
1406–1424

Nástupce:
Fridrich II.

Předchůdce:
(jako správce)
Leopold Tyrolský

Štýrský vévoda
1406–1424

Nástupce:
Fridrich III.

Předchůdce:
Vilém

Kraňský vévoda
1406–1424

Nástupce:
Fridrich I.

[Hamannová70-1] HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 70.

[1]

Rakouští panovníci

Markrabata		Malý znak Rakouska.

Babenberkové	Leopold I. • Jindřich I. • Adalbert • Arnošt • Leopold II. • Leopold III. • Leopold IV. • Jindřich II. (do 1156)

Vévodové

Babenberkové	Jindřich II. (od 1156) • Leopold V. • Fridrich I. • Leopold VI. • Fridrich II.

Přemyslovci	Vladislav • Přemysl Otakar II.

Zähringové	Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský

Habsburkové	Rudolf I. • Albrecht I. • Rudolf III. • Fridrich I. • Leopold I. • Albrecht II. • Ota • Rudolf IV. • Albrecht III. • Leopold III. • Vilém • Albrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav Pohrobek • Leopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV. • Fridrich V. • Zikmund • Albrecht VI. (do 1453)

Arcivévodové

Habsburkové	Albrecht VI. (od 1453) • Fridrich V. • Maxmilián I. • Karel I. • Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf VI. • Matyáš • Ferdinand II. • Ferdinand III. • Leopold I. • Josef I. • Karel II. • Marie Terezie

Habsbursko-lotrinská dynastie	Josef II. • Leopold II. • František I. Rakouský (do 1804)

Císařové

Habsbursko-lotrinská dynastie	František I. Rakouský (od 1804) • Ferdinand I. • František Josef I. • Karel I.

rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně