Aribert Reimann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aribert Reimann
Základní informace
Narození 4. března 1936 (81 let)
Berlín
Žánry opera, klasická hudba a experimentální hudba
Povolání hudební skladatel a klavírista
Ocenění Bachova cena Svobodného a hansovního města Hamburk (1987)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1999)
Berliner Kunstpreis (2002)
Pour le Mérite
Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aribert Reimann (* 4. března 1936 Berlín) je německý hudební skladatel, pedagog a klavírista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Aribert Reimann se narodil 4. března 1936 v Berlíně. Studoval kompozici, kontrapunkt a hru na klavír na Universität der Künste v Berlíně. Po absovování školy pracoval jako korepetitor v Deutsche Oper Berlin. Na počátku sedmdesátých let se stal členem Akademie der Künste v Berlíně. V letech 1983–1998 působil jako profesor na Universität der Künste v Berlíně. Jako skladatel se stal známým zejména serií oper na literární témata (August Strindberg, William Shakespeare, Franz Kafka a další). Kromě toho zkomponoval řadu sladeb vokální a komorní hudby. Jeho práce byly oceněny mnoha vyznamenáními. Žije a pracuje v Berlíně.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • 1962 Berliner Kunstpreis für Musik (Junge Generation)
  • 1963 Rompreis mit Villa Massimo-Stipendium
  • 1965 Robert-Schumann-Preis der Stadt Düsseldorf
  • 1966 Förderungspreis der Stadt Stuttgart
  • 1985 Großes Bundesverdienstkreuz
  • 1985 Braunschweiger Ludwig-Spohr-Preis
  • 1986 Prix de composition musicale de la Fondation Prince Pierre de Monaco
  • 1987 Bach-Preis der Freien und Hansestadt Hamburg
  • 1991 Frankfurter Musikpreis
  • 1993 Officier de "L'Ordre du Mérite Culturel" de la Principauté de Monaco
  • 1995 Großes Verdienstkreuz mit Stern des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland
  • 1999 Commandeur de "L'Ordre du Mérite Culturel" de la Principauté de Monaco
  • 1999 Verleihung der Goldenen Nadel der Dramatiker Union
  • 2002 Preis der Kulturstiftung Dortmund
  • 2002 Berliner Kunstpreis
  • 2006 Arnold Schönberg Prize
  • 2011 Ernst von Siemens Music Prize

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Aribert Reimann (2014)

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Stoffreste (balet, libreto Günter Grass, 1959, Opernhaus Essen)
  • Ein Traumspiel (opera, libreto Carla Henius podle Augusta Strindberga, 1965, Kiel)
  • Melusine (opera, libreto Claus H. Henneberg podle Yvana Golla, 1971, Schwetzingen)
  • Die Vogelscheuchen (balet, libreto Günter Grass, 1970, Deutsche Oper Berlin)
  • Lear (opera, libreto Claus H. Henneberg podle Williama Shakespearea, 1978, Mnichov, Nationaltheater)
  • Die Gespenstersonate (opera, libreto Uwe Schendel a Aribert Reimann podle Augusta Strindberga, 1984, Berlín, Hebbel-Theater)
  • Troades (opera, libreto Gerd Albrecht a Aribert Reimannpodle Euripida, 1986, Mnichov, Nationaltheater)
  • Das Schloss (opera, libreto Aribert Reimann podle Franze Kafky, 1992, Deutsche Oper Berlin)
  • Bernarda Albas Haus (opera, libreto Aribert Reimann podle Federica Garcíi Lorcy, 2000, Mnichov, Nationaltheater)
  • Medea (podle Franze Grillparzera, 2010, Vídeň, Wiener Staatsoper)
  • L'invisible (opera, libreto skladatel podle Maurice Maeterlincka, 2017, Deutsche Oper Berlin)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Ein Totentanz, suita pro baryton a komorní orchestr (1960)
  • Hölderlin-Fragmente pro soprán a orchestr (1963)
  • Sinfonie podle opery "Ein Traumspiel" (1964)
  • Verrà la morte, kantáta podle Cesare Pavese pro sóla, dva smíšené sbory a orchestr (1966)
  • Ronda pro smyčcový orchestr (1967)
  • Engführung pro tenor a orchestr (1967)
  • Inane, monolog pro soprán a orchestr (1968)
  • Loqui (1969)
  • Fragmenty z opery "Melusine" (1970)
  • Cyklus písní na slova Paula Celana pro baryton a orchetr (1971)
  • Koncert pro klavír a 19 hudebníků (1972)
  • Lines pro soprán a komorní orchestr (1973)
  • Wolkenloses Christfest, requiem pro baryton, violoncello a orchestr (1974)
  • Variationen (1975)
  • Six Poems by Sylvia Plath (1975)
  • Fragmenty z opery Lear pro baryton a orchestr (1976/78)
  • Tři písně na slova Edgara Allana Poa pro soprán a orchestr (1980/82)
  • Chacun sa chimère (Poème visuel na slova Charlese Baudelaira pro tenor a orchestr (1981)
  • Requiem pro sóla, sbor a orchestr (1982)
  • Sedm fragmentů pro orchestr na paměť Robert Schumanna (1988)
  • Devět kusů (1993)
  • Finite Infinity podle básní Emily Dickinson pro soprán a orchestr (1994/95)
  • Koncert pro housle a orchestr (1995/96)
  • Kumi Ori pro baryton a orchestr (1999)
  • Spiralat Halom, Traumspiralen (2002)
  • Nahe Ferne, Momente zu Ludwig van Beethovens Klavierstück in B-Dur (2002/03)
  • Tarde pro soprán a orchestr (2003)
  • Zeit-Inseln (2004)
  • Cantus pro klarinet a orchestr (2006)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • März pro vypravěče a basovou flétnu (1966)
  • Entsorgt (baryton, 1989)
  • Shine and Dark podle básně Jamese Joyce pro baryton a klavír levou rukou, 1989)
  • Eingedunkelt (alt, 1992)
  • Lady Lazarus (soprán,1992)
  • Nightpiece (soprán, 1992)
  • Fünf Lieder na slova Paula Celana pro kontratenor a klavír (1994/2001)
  • …ni una sombra, trio soprán, klarinet a klavír podle básně Friedricha Rückerta a Antonio Porchii (2006)
  • Ein Blick war’s, der mich ins Verderben riss. (Monolog Stelly ze stejnojmenné hry Johanna Wolfganga von Goetha pro soprán a klavír, 2014)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • První sonáta pro klavír (1958)
  • Reflexionen für sieben Instrumente (1966)
  • Trovers nach altfranzösischen Troubadour (1967)
  • Spektren pro klavír (1967)
  • Variationen für Klavier (1979)
  • Unrevealed pro baryton a smyčcový kvartet (1981)
  • Gedichte der Maria Stuart von Robert Schumann, op. 135 pro mezosoprána komorní soubor (1988)
  • Auf dem Weg (klavír, 1989/93)
  • ... oder soll es Tod bedeuten? (Osm písní a jeden fragment Felixe Mendelssohna Bartholdyho na básně Heinricha Heineho pro soprán a smyčcový kvartet (1996)
  • Metamorphosen na menuet Franze Schuberta pro deset nástrojů (1997)
  • Drei Gedichte der Sappho (2000)
  • Fanfarrias para el público pro 15 dechových nástrojů (2004)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Siglind Bruhn: Aribert Reimanns Vokalmusik. Waldkirch: Edition Gorz 2016. ISBN 978-3-938095-21-8 [1]
  • Arkadi Junold: Methoden der Sprachvertonung in Reimanns Oper „Lear“. Arkadien-Verlag, Berlin 2007, ISBN 978-3-940863-02-7.
  • Anselm Weyer: Günter Grass und die Musik in Kölner Studien zur Literaturwissenschaft. Bd. 16). Peter Lang, Frankfurt am Main u. a. 2007, ISBN 978-3-631-55593-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Galerie Aribert Reimann ve Wikimedia Commons