Aratinga sluneční
 Aratinga sluneční | |
|---|---|
 Pár aratingů slunečních | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď | papouškovití (Psittacidae) |
| Rod | aratinga (Aratinga) |
| Binomické jméno | |
| Aratinga solstitialis (Linnaeus, 1758) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aratinga sluneční (Aratinga solstitialis) je druhem „žlutých“ aratingů, dosahující velikosti okolo 30 cm a hmotnosti mezi 100 – 130 gramů a dožívá se až 25 let[2][3]. Celkově je žlutě až oranžově zbarvený, čelo, strany hlavy, spodní břicho, kostřec a spodní strana zad mají nádech do oranžova. Výrazné jsou spodní ocasní krovky, které dosahují zelenavého zbarvení s nádechem žluté. Ocas je jinak světle zelený, na špičce namodralý. Střední a spodní krovky křídel jsou žluté. Spodní strana letek, zobák a běháky jsou šedivé.[4] Tento papoušek i přes velmi pronikavý křik je často chován v zajetí a to především z důvodu, že se často používá jako chůva pro jiné papoušky.[3] Výrazné zbarvení v korunách stromů připomíná žluté květy.[5]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Ve volné přírodě obývá oblast jihozápadní Guyany, Francouzské Guyany a Surinamu, severozápadní Brazílie, jihovýchodní Venezuely.[6] Jeho výskyt není ve volné přírodě hojný, vyskytuje se zde v hejnech a BirdLife International odhaduje počty divoce žijících jedinců na 1500 až 4000, z toho 1000 až 2500 dospělých ptáků s trendem na pokračující pokles stavu.[7] V Česku tohoto papouška lze spatřit hned v několika zoologických zahradách – v Zoo Ústí nad Labem, Zoo Olomouc, v Papouščí Zoo Bošovice (u Vyškova) a v Zoologické zahradě Tábor.
V přírodě si aratinga sluneční staví hnízdo v dutinách stromů, především v kmenech palem. Samice snáší 3–4 vejce s průměrnou inkubační dobou 25 dnů.[2] Živí se různými druhy ovoce, semeny, pupeny, květy, bobulemi, atd.[8]
Je zařazen do druhé přílohy CITES a jeho chov, dovoz a prodej tudíž nepodléhá povinné registraci.[9] Někdy je v češtině označován jako aratinga zlatý. V roce 2014 od něj byl systematicky oddělen nový druh aratinga sírožlutý (Aratinga maculata), který je celkově bledší.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b aratinga.unas.cz [online]. aratinga.unas.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b INET-SERVIS.CZ. www.zoochleby.cz [online]. www.zoochleby.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b www.ararauna.cz [online]. www.ararauna.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ ATLASZVIRAT.cz [online]. ATLASZVIRAT.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ papagaj.webnode.cz [online]. papagaj.webnode.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ www.birdlife.org [online]. www.birdlife.org [cit. 2016-02-18]. Dostupné online.
- ↑ (LUBOMIRPOKORNY@EMAIL.CZ), Lubomír Pokorný. www.chovzvirat.cz [online]. www.chovzvirat.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ www.speciesplus.net [online]. www.speciesplus.net [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu aratinga sluneční na Wikimedia Commons
