Přeskočit na obsah

Antonín Hudeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Hudeček
malíř Antonín Hudeček
malíř Antonín Hudeček
Narození14. ledna 1872
Loucká u Ředhoště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. srpna 1941 (ve věku 69 let)
Častolovice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř a krajinář
DětiJiří Hudeček
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Hudeček (14. ledna 1872 Loucká u Ředhoště11. srpna 1941 Častolovice) byl český malíř-krajinář.

Po maturitě na reálném gymnáziu v Roudnici studoval od roku 1887 Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxmiliána Pirnera a Václava Brožíka. Věnoval se figurální malbě, kterou v letech 1891–1893 studoval také v Mnichově u O. Seitze. Od roku 1895 měl atelier v Praze a připojil se – společně s Antonínem Slavíčkem – ke skupině malířů, kteří pod vedením Juliuse Mařáka malovali krajiny zejména v okolí Okoře. Roku 1898 vystavoval na první výstavě spolku Mánes a roku 1900 poprvé ve Vídni.

V roce 1902 cestoval s Janem Preislerem po Itálii a Sicílii. Z cesty vytěžil značný počet olejových skic, podle nichž pak maloval rozměrné mariny. Později maloval krajiny v okolí Kolína a pohledy na Prahu. Koncem roku 1908 odjel na Sicílii podruhé, doprovázen svými přáteli sochařem Jaroslavem Vorlem a jeho manželkou operní pěvkyní Marianou Vorlovou, a do konce dubna 1909 pobýval v Syrakusách.[1] Do Mariany se Hudeček zamiloval a měl s ní nemanželského syna Jiřího. Za války spolu s ní pobýval v Solnohradu, kde se s nimi seznámil její pozdější druhý manžel, sochař Ladislav Beneš.[2]

V roce 1909 Hudeček maloval v okolí Police nad Metují v Orlických horách. Dvakrát navštívil ostrov Rujanu, od roku 1920 pravidelně pobýval v Tatrách a v Banské Bystrici a od roku 1927 také na Podkarpatskou Rus.[3] Roku 1930 byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a za životní dílo dostal její cenu. V roce 1940 obdržel Národní cenu za malířskou tvorbu [4]. Od roku 1927 žil ve své vile v Častolovicích, kde také v roce 1941 zemřel.

Po prvních pokusech o figurální malbu i akty se Hudeček plně věnoval malbě krajin, lesa a selských stavení. Byl ovlivněn J. Mařákem, A. Slavíčkem a do jisté míry i francouzským impresionismem, jeho obrazy jsou však spíš realistické. Hudečkovy četné obrazy se i dnes vysoce cení.

  1. Antonín Hudeček, Moře. www.gavutopx.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-26. 
  2. Jiří Václavík: Beneš Ladislav, Spolek přátel Častolovic
  3. P. Toman, Slovník československých výtvarných umělců, str. 100 n.
  4. Časopis Pestrý týden, č. 40, ročník 15, vyd. 5. 10. 1940, str. 4, vyd. Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, Praha, 1940

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Boučková, Jitka: Antonín Hudeček, Oblastní galerie Liberec, Východočeská galerie Pardubice 1982.
  • Hanel, Olaf: Krajinou duše Antonína Hudečka, České muzeum výtvarných umění v Praze, Moravská galerie v Brně, Východočeská galerie v Pardubicích 2003.
  • Karlíková, Ludmila: Antonín Hudeček. Praha: Odeon, 1983.
  • Matějček, Antonín: Antonín Hudeček. Praha: SVU Mánes - Melantrich, 1947. Dostupné online.
  • Rouček, Rudolf: Posmrtná výstava Antonína Hudečka, in: Dílo 1941-1942, roč. XXXII.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Hudeček Antonín. Sv. 4, str. 1269.
  • Prokop Toman, Slovník československých výtvarných umělců, heslo Hudeček Antonín. Praha: B Kočí 1927

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]