Přeskočit na obsah

Antonín Cífka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Antonín Cífka (1824))
Antonín Cífka
Narození18. dubna 1824
Budyně nad Ohří
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. listopadu 1891 (ve věku 67 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníhoteliér a vinař
ChoťMarie Cífková (roz. Schneiderová)
DětiKarel Cífka, Jindřich Cífka, Milada Cífková
RodičeFrantišek Xaver Cífka, Anna Cífková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Cífka (německy Anton Cifka, 18. dubna 1824 Budyně nad Ohří[1]11. listopadu 1891 Praha[2]) byl český hoteliér, restauratér a vinařský podnikatel, majitel hotelů U černého koně na pražské třídě Na příkopě a U arcivévody Štěpána, zakladatel vinic a vinných sklepů v Loděnici nedaleko Prahy. Zde si nechal nedaleko vinic roku 1873 postavit neorenesanční zámeček, kde následně vznikly pravděpodobně první tenisové kurty v českých zemích. Byl zakladatelem úspěšné větve původně severočeské podnikatelské a sportovní rodiny Cífků.

Narodil se v Budyni nad Ohří do rodiny zdejšího intelektuála Františka Xavera Cífky (1792–1872), původem z Třebíze, a Anny Cífkové, rozené Fričové. Roku 1853 se oženil s Marií Schneiderovou (1834–1886),[3][4] společně byli rodiči celkem patnácti dětí.

Podnikání

[editovat | editovat zdroj]
Hotel U černého koně na pražské třídě Na příkopě

Nejpozději od 60. let 19. století byl majitelem jednoho z nejvýznamnějších hotelů v tehdejší Praze, hotelu U černého koně (Zum schwarzen Ross), který sídlil ve třítraktovém domě čp. 860/II, čp. 862/II a čp. 864/II na rohu ulic Senovážné a Na příkopech 24–28. K hostům hotelu patřili mexický císař Maxmilián Habsburský, rakouský arcivévoda Rudolf či princ Jiří Pruský.[5] Rovněž vlastnil hotel U arcivévody Štěpána na Koňském trhu (Václavské náměstí).

Hojně cestoval po vinařských oblastech v Itálii a Porýní, v Loděnici u Berouna pak dal vysadit vinice, ze kterých dodával víno do hostince[6]. Víno známé pod značkou Loděnický granát se stalo mimořádně úspěšným a bylo prodáváno po celém Rakousku-Uhersku, k úpravě a zrání sem bylo dováženo také víno z jiných částí monarchie. Roku 1873 zde nechal vybudovat rozsáhlou rodinnou vilu inspirovanou architekturou Toskánska s výhledem na vinice. U domu následně vznikly též tenisové kurty, nejspíše první v českých zemích. Z rodiny Cífkovy tak pocházejí jedny z prvních osobností českého tenisu, včetně spoluzakladatele prvního českého tenisového klubu v Praze Josefa Cífky či dcery Milady, první tenisové mistryně Království koruny české.[7]

Rovněž působil jako člen správní rady Pražské paroplavební společnosti,[8] Smíchovského akciového pivovaru a dalších obchodních společností.

Antonín Cífka zemřel 11. listopadu 1891 v Praze ve věku 67 let.[2] Byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.[9]

V hotelu U černého koně byl od roku 1896 provozován vůbec první rentgen v českých zemích,[10] jako atrakce pro hotelové hosty. Rovněž se ve zdejším salónku uskutečnilo historicky třetí filmové promítání v české historii. Klasicistní objekty hotelu U černého koně byly zčásti zbořeny koncem 19. století a kompletně roku 1934, na jeho místě v letech 19351941 postavena Živnostenská banka[11].

Se svou ženou Marií měli celkem patnáct dětí (pět z nich zemřelo v dětském věku). Jindřich (1857–1912) podnikatel, od r. 1904 spolumajitel hotelu U černého koně[12] a vápenky v Loděnici; Karel (1864-1929)), první předseda prvního českého tenisového klubu v Praze, Josef Cífka (1867–1948), důstojník rakouské c. a k. armády a rovněž průkopník české cyklistiky a tenisu, Antonín Cífka (1870–1940), sládek a akcionář Smíchovského pivovaru; synovec Jindřich (*1884), průmyslník, spoluvlastník hotelu U černého koně. Dcera Gabriela se provdala za malíře a operního pěvce Jana Skramlíka.[13]

  1. Matrika inv. č. 623, sig. L 10/4, sn. 131 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  2. a b Matrika JCH Z18, sn. 248 [online]. AHMP [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  3. http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E6C40B423A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1
  4. Matrika JCH O13, sn. 88 [online]. AHMP [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  5. F. Ruth, Kronika královské Prahy II, 1903, s. 882
  6. Sto let práce, Praha 1891, s. 46, dostupné online
  7. V loděnickém „zámečku“ se něco děje. muzeum-beroun.cz [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online. 
  8. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online. 
  9. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online. 
  10. HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (7) - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2021-08-30]. Dostupné online. 
  11. R. Baťková a kol.:Umělecké památky Prahy II, s. 483
  12. koupě v: Národní listy z 20.2.1904, s.3
  13. Matrika oddaných, sv. Jindřich, 1878-1885, snímek 164 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-08-11]. Dostupné online.