Antonín Cífka
| Antonín Cífka | |
|---|---|
| Narození | 18. dubna 1824 Budyně nad Ohří  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. listopadu 1891 (ve věku 67 let) Loděnice u Berouna  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | hoteliér a vinař |
| Choť | Marie Cífková (roz. Schneiderová) |
| Děti | Karel Cífka, Jindřich Cífka, Milada Cífková |
| Rodiče | František Xaver Cífka, Anna Cífková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Cífka (německy Anton Cifka, 18. dubna 1824 Budyně nad Ohří[1] – 11. listopadu 1891 Loděnice u Berouna[2]) byl český hoteliér, restauratér a vinařský podnikatel, majitel hotelů U černého koně na pražské třídě Na příkopě a U arcivévody Štěpána, zakladatel vinic a vinných sklepů v Loděnici nedaleko Prahy. Zde si nechal nedaleko vinic roku 1873 postavit neorenesanční zámeček, kde následně vznikly pravděpodobně první tenisové kurty v českých zemích. Byl zakladatelem úspěšné větve původně severočeské podnikatelské a sportovní rodiny Cífků.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Budyni nad Ohří do rodiny zdejšího intelektuála Františka Xavera Cífky (1792–1872), původem z Třebíze, a Anny Cífkové, rozené Fričové. Oženil se s Marií, rozenou Schneiderovou (1834–1886)[3], společně byli rodiči celkem patnácti dětí.
Podnikání[editovat | editovat zdroj]
Nejpozději od 60. let 19. století byl majitelem jednoho z nejvýznamnějších hotelů v tehdejší Praze, hotelu U černého koně (Zum schwarzen Ross), který sídlil ve třítraktovém domě čp. 860/II, čp. 862/II a čp. 864/II na rohu ulic Senovážné a Na příkopech 24–28. K hostům hotelu patřili mexický císař Maxmilián Habsburský, rakouský arcivévoda Rudolf či princ Jiří Pruský.[4] Rovněž vlastnil hotel U arcivévody Štěpána na Koňském trhu (Václavské náměstí).
Hojně cestoval po vinařských oblastech v Itálii a Porýní, v Loděnici u Berouna pak dal vysadit vinice, ze kterých dodával víno do hostince[5]. Víno známé pod značkou Loděnický granát se stalo mimořádně úspěšným a bylo prodáváno po celém Rakousku-Uhersku, k úpravě a zrání sem bylo dováženo také víno z jiných částí monarchie. Roku 1873 zde nechal vybudovat rozsáhlou rodinnou vilu inspirovanou architekturou Toskánska s výhledem na vinice. U domu následně vznikly též tenisové kurty, nejspíše první v českých zemích. Z rodiny Cífkovy tak pocházejí jedny z prvních osobností českého tenisu, včetně spoluzakladatele prvního českého tenisového klubu v Praze Josefa Cífky či dcery Milady, první tenisové mistryně Království koruny české.[6]
Rovněž působil jako člen správní rady Pražské paroplavební společnosti,[7] Smíchovského akciového pivovaru a dalších obchodních společností.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Antonín Cífka zemřel 11. listopadu 1891 ve své vile v Loděnici ve věku 67 let. Byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.[8]
Po smrti[editovat | editovat zdroj]
V hotelu U černého koně byl od roku 1896 provozován vůbec první rentgen v českých zemích,[9] jako atrakce pro hotelové hosty. Rovněž se ve zdejším salónku uskutečnilo historicky třetí filmové promítání v české historii. Klasicistní objekty hotelu U černého koně byly zčásti zbořeny koncem 19. století a kompletně roku 1934, na jeho místě v letech 1935–1941 postavena Živnostenská banka[10].
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Se svou ženou Marií měli celkem patnáct dětí (pět z nich zemřelo v dětském věku). Jindřich (1857–1912) podnikatel, od r. 1904 spolumajitel hotelu U černého koně[11] a vápenky v Loděnici; Karel (1864-1929)), první předseda prvního českého tenisového klubu v Praze, Josef Cífka (1867–1948), důstojník rakouské c. a k. armády a rovněž průkopník české cyklistiky a tenisu, Antonín Cífka (1870–1940), sládek a akcionář Smíchovského pivovaru; synovec Jindřich (*1884), průmyslník, spoluvlastník hotelu U černého koně. Dcera Gabriela se provdala za malíře a operního pěvce Jana Skramlíka.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Antonín Cifka. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E6C40B423A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1
- ↑ F. Ruth, Kronika královské Prahy II, 1903, s. 882
- ↑ Sto let práce, Praha 1891, s. 46, dostupné online
- ↑ V loděnickém „zámečku“ se něco děje. muzeum-beroun.cz [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (7) - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ R. Baťková a kol.:Umělecké památky Prahy II, s. 483
- ↑ koupě v: Národní listy z 20.2.1904, s.3
- ↑ Matrika oddaných, sv. Jindřich, 1878-1885, snímek 164 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-08-11]. Dostupné online.