Antonín Pfeifer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. arch. Antonín Pfeifer
Narození1. června 1879
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. září 1938 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPolytechnika v Praze
Povoláníarchitekt a konstruktér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Pfeifer (uváděn též Pffeifer, 1. června 1879 Plzeň[1]29. září 1938 Praha) byl český architekt a projektant, autor především secesních návrhů staveb na území Čech a Moravy. Jeho nejznámějším dílem je návrh Paláce Koruna na pražském Václavském náměstí postavený v letech 19111912.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Plzni, kde vystudoval střední školu. V letech 18871892 studoval architekturu na pražské polytechnice u Jana Kotěry, po dobu osmi let sbíral praktické zkušenosti při stážích v Budapešti, poté v Paříži a Bruselu. Po návratu roku 1900 působil v Praze.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jeho prvním samostatným návrhem byl projekt dívčího lycea spolku Vesna v Brně-Veveří z roku 1900, v témže roce vypracoval projekt secesní záložny v Lounech. Roku 1907 zpracoval architektonické řešení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí vytvořeného sochařem Ladislavem Šalounem. Byl členem SÚV Mánes. Spolupracoval na řadě projektů se sochařem a štukatérem Karlem Novákem. Vedle několika pražských bankovních ústavů patří k jeho nejúspěšnějším realizacím obchodní palác Koruna na roku Václavského náměstí a ulicí Na příkopě na Novém Městě ve spolupráci se stavitelem Matějem Blechou. Navrhl též řadu nájemních domů, v pozdějších letech se pak zaměřoval rovněž na návrhy rodinných hrobek.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Antonín Pfeifer zemřel 29. září 1938 v Praze ve věku 59 let.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Budova dívčího lycea spolku Vesna, Brno-Veveří (1900)
  • Záložna, Klášterní 77, Louny (1900)
  • Řešení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí od L. Šalouna (1907)
  • Palác Koruna, Václavské náměstí 846/1, Na příkopě 846/2 (1911-1912)
  • Budova Ústřední banky československých spořitelen, Jindřišská, Praha
  • Hrobka rodiny Václava Klementa, Starý hřbitov v Mladé Boleslavi (cca 1935)
  • Hrobka Karla Merta, Hřbitov v Jindřichově Hradci (1936)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. červen 2024. Prague.eu [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]