Palác Koruna
| Palác Koruna | |
|---|---|
 Palác Koruna z Václavského náměstí | |
| Účel stavby | |
obchody, kanceláře | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Architekti | Antonín Pfeifer, Matěj Blecha |
| Výstavba | 1911-1912 |
| Současný majitel | Koruna Palace Assets a.s. |
| Poloha | |
| Adresa | Na příkopě 846/2, Václavské náměstí 846/1 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Na příkopě a Václavské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′3,12″ s. š., 14°25′27,12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41360/1-2058 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Koruna, známý také jako automat Koruna, je pozdně secesní budova z počátku 20. století, která se nachází v Praze na Novém Městě na rohu Václavského náměstí č.p. 846 a ulice Na příkopě.Budova je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a zároveň se na ni vztahuje ochrana jako na součást historického centra Prahy, zapsaného od roku 1992 na seznam Světového dědictví UNESCO.[1]
Historie budovy a vlastníci
[editovat | editovat zdroj]
Dnešní palác Koruna stojí na místě, kde na konci 19. století stával dům U Špinků. V jeho kavárně Café Wien se v šedesátých letech 19. století scházívali čeští vlastenci, mezi nimi František Palacký, František Ladislav Rieger či František August Brauner.
Dům U Špinků byl zbourán v roce 1912 a na jeho místě byl postaven (stavební povolení vydal Magistrát hlavního města Prahy ke dni 24. dubna 1912) a otevřen dne 7. března 1914 (povolen k užívání) palác ve slohu pozdní secese. Šlo o jeden z prvních domů s železobetonovou konstrukcí, vznikl jako obestavba Haasova domu koberců (čp. 847). Budovu vybudovala na své náklady První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život, jež se později přejmenovala na „Koruna“.
V letech 1991–1996 bylo přízemí a podzemí budovy adaptováno pro obchodní účely (několikapodlažní prodejna Bontonland). Původně zde bylo podzemní kino a plovárna.
Do roku 2010 budovu vlastnila státní společnost Technoexport, kterou v roce 2009 zprivatizovala společnost Chemoprojekt, a.s. podnikatele Tomáše Plachého.[2] V roce 2010 se budova odštěpila do samostatné společnosti Koruna Palace Assets a.s., kterou vlastnila společnost Chemoprojekt. V roce 2014 se jediným akcionářem společnosti stala Safichem Group AG podnikatele Tomáše Plachého.[3]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Palác Koruna je nárožní šestipodlažní budova obdélného půdorysu, protkaná pasáží se střední dvoranou, završenou kupolí. Na nárožích budovy jsou rizality, přízemí je členěno skleněnými výkladci.[1] Palác projektovali architekti Antonín Pfeifer a Matěj Blecha. Sochařská výzdoba je od Stanislava Suchardy.[1]
Základem stavby je železobetonová skeletová konstrukce, zasahující dvě patra pod zemí a čtyři patra nad zemí. železobetonový skelet je doplněný cihelnými výplněmi. Dispozičně jde o dvě průčelní vzájemně kolmá křídla, do Václavského náměstí směřuje trojtrakt, do ulice Na Příkopě dvoutrakt. Budova má lomenou průchozí pasáž s dvoranou a také má výraznou nárožní hranolovou věž s korunou podpíranou atlanty, dvorana má kupoli s vitrážemi.[1]
Využití
[editovat | editovat zdroj]V budově sídlí 108 právnických osob a je zde 46 provozoven.[4]
Zaniklý Automat Koruna
[editovat | editovat zdroj]V roce 1931 byl otevřen první „Koruna-Automat“ v pražském paláci Koruna. V meziválečném Československu si tak mohli občané také po vhození mince natočit z mosazného kohoutku limonádu a z automatického okénka ochutnat obložený chlebíček,[5] oblíbené byly také vepřenky nebo jahodový koktejl.[6] V roce 1948 byl Automat Koruna znárodněn.[7] Část automatu před rokem 1978 ustoupila vstupům metra, definitivně byl uzavřen v roce 1992.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Stavba paláce Koruna, Praha, zima 1911/1912
Palác koruna z Václavského náměstí
Pasáž paláce Koruna
Vrchol paláce s „korunou“
Vrchol paláce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 Palác Koruna [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Čechům patří jen polovina „Václaváku“, iHNed.cz, 22. 10. 2010
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - Koruna Palace Assets a.s., B 16399 vedená u Městského soudu v Praze
- ↑ Kurzy.cz: Václavské náměstí 846/1, Nové Město, 110 00 Praha 1, adresa, Právnické osoby
- ↑ extrastory.cz - Legendární bufet Koruna Archivováno 18. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online.
- ↑ Vyhláška 1837/1948 Ú.l.I o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení úplné a aktualní znění. ASPI [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online (čas 8:25).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Koruna na Wikimedia Commons - Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online (8 minut).
- Oficiální webové stránky budovy
- historická fotografie Český svět, 25. 7. 1913
- historické fotografie Český svět, 10. 4. 1914
