Ani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
archeologická lokalita Ani
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát TureckoTurecko Turecko
Ani
Ani
Souřadnice
Typ
Kritérium ii, iii, iv
Odkaz 1518 (anglicky)
Oblast Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení 2016 (40. zasedání)

Ani (arménsky Անի, řecky Ἄνιον, latinsky Abnicum, gruzínsky ანისი, turecky Ani) bylo starověké arménské město. Pozůstatky města jsou dnes archeologickou lokalitou a leží v turecké provincii Kars nedaleko hranic s Arménií. Díky své výjimečnosti bylo v roce 2016 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V letech 961 až 1045 bylo město hlavním městem Bagratovského arménského království, které zahrnovalo většinu dnešní Arménie a východní část dnešního Turecka. Město se rozkládalo na trojúhelníkové přirozeně chráněné planině, kterou chrání na východní straně údolí řeky Achurjan, která zde tvoří hranici mezi Tureckem a Arménií. Bylo nazýváno "městem 1001 kostelů" a leželo na křižovatce několika obchodních cest. Jeho kostely, paláce či opevnění byly byly ve své době na vysoké úrovni, ať už z hlediska technického či uměleckého. V dobách největší sláby v městě žilo 100-200 tis. obyvatel a město tak soupeřilo s Konstantinopolí, Bagdádem či Damaškem. Město bylo několikrát dobyto a vypleněno, postupně ztrácelo svůj význam. Zcela opuštěno bylo v 18. století.

Pohled na část Ani z Arménie
Katedrála v Ani

Mezi nejviditelnější pozůstatky patří:

  • pozůstatky hradeb na severní straně města
  • katedrála (Surp Asdvadzadzin) - největší samostatná stavba areálu (30 metrů dlouhá, 20 metrů vysoká) dokončená začátkem 11. století pod dohledem architekta Trdata. Byla sídelním kostelem patriarchátu arménské církve. Byla postavena jako bazilika s kupolí (kupole se zřítila při zemětřesení v roce 1319), některé její architektonické prvky (včetně objemu samotného) předznamenávají pozdější gotiku.
  • kostel Spasitele - údajně vznikl proto, aby chránil část Kristova kříže dovezeného sem z Konstantinopole. Zachována je polovina stavby, když druhá byla zničena při bouři v 50. letech 20. století.
  • kostel sv. Řehoře (Tigran Honentz) – postaven v roce 1215. Je nejlépe dochovanou památkou v Ani. Je bohatě zdoben zejména v exteriéru.
  • mešita Menüçehir Camii z konce 11. století, z doby nadvlády Seldžuckých Turků. Nejdochovanější částí je minaret.
  • kostel sv. Jiří (Abughamrentz) – malý kostelík ve tvaru rotundy z konce 10.století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ani na anglické Wikipedii.