Göbekli Tepe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Göbekli Tepe
Fire.svg
Göbekli Tepe
Göbekli Tepe na mapě Turecka
Poloha Göbekli Tepe

Göbekli Tepe (turecky Göbeklitepe, „Břichatý kopec“) je archeologické naleziště nedaleko tureckého města Urfa, kde byla doposud objevena a odkryta část komplexu několika sérií kamenných kruhů či oválů o průměru 10 až 30 metrů, které tvoří velice precizně opracované 3 až 6 metrové vápencové pilíře ve tvaru T, z nichž některé váží až 20 tun (jeden i 50 tun). Ve středu kruhů je pak umístěn jeden vyšší centrální pilíř (někdy dva), což může podporovat hypotézu, že podepíral střechu. Na pilířích jsou pak vyobrazeny věrné reliéfy samců zvířat, ptáků, hmyzu a různých abstraktních symbolů (snad i piktogramů)[1] a vzhledem k tomu, že každý pilíř je, a to včetně reliéfů, vytesán z jednoho kusu vápence, se tak jedná o (na svou dobu) technicky velice mimořádné provedení. Prostor mezi pilíři pak dokola vyplňuje hradba neopracovaných kamenů. Nedaleko tohoto komplexu byly objeveny i pozůstatky chýší, pazourků, šípů a dalších nástrojů. V nedalekém Balikli Gol byla nalezena nejstarší socha (nikoli pouze figurína) člověka v životní velikosti. Podle některých autorů se jedná o muže, který svírá svůj penis.[zdroj?]

Historie komplexu[editovat | editovat zdroj]

Pohled na naleziště v roce 2011

Datace výstavby[editovat | editovat zdroj]

Naleziště spadá do období předkeramického neolitu. Dle několika na sobě nezávislých měření nalezených organických látek (dřevěné uhlí) z nejstarší vrstvy se ukázalo, že tyto pilíře mohly být postaveny přibližně v 9. tisíciletí před naším letopočtem. Celek představuje jednu z nejstarších známých lidských staveb. Je ovšem možné, že nalezené a změřené organické látky se zde objevily až po dostavění komplexu a ten je tedy ještě staršího data (nejpravděpodobněji z 10. tisíciletí). Prozatím také nejsou vyřešeny logistické potíže s přesunem a umístěním pilířů, když na vyzvednutí a přesun každého pilíře z lomu na své místo by bylo potřeba asi 500 lidí.[2]

Opuštění a zasypání komplexu[editovat | editovat zdroj]

Dle měření půdotvorných uhličitanových povlaků na pilířích byl, z dosud neobjasněných příčin, už v 8. tisíciletí před naším letopočtem celý komplex opuštěn a záměrně zasypán. Toto zároveň dokazuje, že nemohl vzniknout později než v 9. tisíciletí př. n. l., protože ho po zasypání nemohly jiné (mladší) organické látky kontaminovat.

Historie výzkumu[editovat | editovat zdroj]

První zprávy o tomto nalezišti pocházejí z roku 1964, kdy výprava vědců z Istanbulské a Chicagské university zjistila, že návrší je umělého původu. Předpokládali, že se jedná o byzantské pohřebiště. V roce 1994 však německý archeolog Klaus Schmidt, který před tím pracoval na podobně starém nalezišti v Nevalı Çori, objevil, že památky nejsou byzantské a že jsou o mnoho starší. Vykopávky započaté v roce 1995 pak odhalily doposud nejstarší známý komplex staveb lidské historie, který někteří lidé považují za náboženský, jiní za mapu hvězdné oblohy,[3] protože reliéfy a jejich vzájemné uspořádání až nápadně odpovídají skutečným souhvězdím; jiní zase za obytné budovy, kde pospolu žily celé rozvětvené rodiny. Podobně velké společné domy jsou doloženy i u původních obyvatel Severní Ameriky. Někteří vyzdvihují význam hvězdy Sírius.[4] Znázorněné konstelace také mohou odkazovat na impaktní událost před necelými 13 tisíci lety (v mladším dryasu; pak následoval holocén).[5]

Funkce a vědecký význam[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že bylo doposud odkryto a prozkoumáno asi jen 5 % plochy komplexu, je předčasné o jeho funkci vyvozovat nějaké závěry.

Avšak bez ohledu na to, že zatím nemáme všechny informace a i na možnost, že tento komplex je možná ještě starší, než tam nalezené a změřené organické látky, se nalezením tohoto komplexu a vyhodnocením doposud získaných informací revolučně posunula doposud nám známá historie megalitických staveb bezmála o polovinu a tím se tedy výrazně mění náhled na dosavadní historii neolitu a vývoj lidstva i jeho civilizací.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://21stoleti.cz/2015/08/13/v-gobeklitepe-nalezen-nejstarsi-piktogram/ - V Göbeklitepe nalezen nejstarší piktogram
  2. [http://www.stonepages.com/news/archives/003061.html Archeo News, 14. 12. 2008.
  3. http://timothystephany.com/gobekli.html - Gobekli Tepe Constellations
  4. http://vtm.e15.cz/nejstarsi-chram-sveta-patril-siriovi - Nejstarší chrám světa patřil Síriovi
  5. https://phys.org/news/2017-04-ancient-stone-pillars-clues-comet.html - Ancient stone pillars offer clues of comet strike that changed human history

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 37°13′23″ s. š., 38°55′21″ v. d.