Nemrut
| Nemrut | |
 Nemrut ze severu | |
|
| |
| Vrchol | 2134 m n. m. |
|---|---|
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Státy |
 Turecko |
| Pohoří | Taurus |
| Souřadnice | 37°58′51″ s. š., 38°44′28″ v. d. |
  Nemrut | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Hora Nemrut | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
Sochy na hoře Nemrut | |
| Smluvní stát | Turecko
|
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, iii, iv |
| Odkaz | 448 (anglicky) |
| Oblast | Asie |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1987 (11. zasedání) |
Nemrut (turecky Nemrut Dağı) je 2134 metrů vysoká hora v Jihovýchodní Anatolii, nedaleko města Adıyaman.[1] Pozoruhodná je uměle navršeným vrcholem - pohřební mohylou, kterou nechal vystavět vládce království Kommagene, Antiochus I. v roce 62 př. n. l.
Místo je jednou z nejznámějších památek Turecka, navštěvovanou nejvíce v období od dubna do října. Objevil je teprve roku 1881 německý inženýr Karl Sester. Do té doby je znali jen místní obyvatelé a odborníci o něm neměli tušení. V roce 1987 byl vrch Nemrut zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Mohyla, dosahující výšky 49 m a průměru 152 m měla být nejen trvalou připomínkou panovníka, ale také poctou bohům. Proto ji na východní a západní straně doplňovaly obří sochy o výšce 8 - 9 m - dva lvi, dva orli a mezi nimi řecká, arménská, a íránská božstva. Zleva doprava jsou to Apollón (Mitra), Týché, Aramazd (Zeus) a Vahagn (Héraklés).[2] Mezi Diem a Héraklem byl pak král Antiochos I. samotný, který se vnímal jako bohům rovný.
V současnosti jsou sochy poničené, s upadanými hlavami. Poškození způsobilo nejen několik zemětřesení, ale také záměrná destrukce lidmi po ovládnutí Kommagenské říše Římany roku 72 n. l. Sochy mají perské oděvy i účes, jejich rysy však ukazují spíše do Řecka. Vlastní hrobka nebyla dosud nalezena, ale je možné, že je skrytá hluboko ve vrcholu. Na západní terase leží desky s horoskopem zobrazujícím polohu Jupiteru, Merkuru a Marsu 7. července 62 př. n. l. Zřejmě se jedná o datum počátku výstavby monumentu. Na jiném reliéfu je vyobrazen také král, potřásající si rukou s bohy.
Podobný, ovšem mnohem hůře dochovaný pohřební monument se nachází také u opuštěného města Arsameia. Vybudoval jej rovněž Antiochus I., a to pro svého otce, jímž byl král Mithridates I.
Hlavy soch
Reliéfy perských předků
Trůn a hlavy soch na západní terase hory Nemrut
Rekonstrukce soch a reliéfů na západní terase
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nemrut ve Wikimedia Commons
