Andreas Kutschke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Milost
Mons. Andreas Kutschke
generální vikář
drážďansko-míšeňské diecéze
Církevřímskokatolická
Provincieberlínská
Diecézedrážďansko-míšeňská
PředchůdceMichael Bautz
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení18. května 2002 Drážďany
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození7. listopadu 1973 (50 let)
Místo narozeníWurzen
Alma materKatolická teologická fakulta v Erfurtu
Papežská univerzita Gregoriana v Římě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andreas Kutschke (* 7. listopadu 1973, Wurzen, NDR) je německý římskokatolický duchovní a generální vikář drážďansko-míšeňské diecéze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil v Thammenhainu v severozápadním Sasku. Absolvoval polytechnickou střední školu do 10. třídy. Na rozšířenou střední školu (gymnázium) nemohl chodit kvůli své katolické víře. Po pádu berlínské zdi vstoupil do semináře pro pozdní povolání v bavorském klášteře Fockenfeld u Tirschenreuthu a absolvoval zde maturitu.[1] Poté absolvoval základní vojenskou službu v Bundeswehru.

V roce 1995 vstoupil do semináře a studoval filozofii a teologii na Filozoficko-teologické fakultě v Erfurtu (nyní Katolická teologická fakulta v Erfurtu) a na Papežské gregoriánské univerzitě v Římě (1997/98).[2] V roce 1997 se stal členem KAV Capitolina Rom v CV (něm. Cartellverband der katholischen deutschen Studentenverbindungen) v Římě. Svůj diakonát dokončil v Chemnitz.

18. května 2002 byl v Drážďanech vysvěcen na kněze. Zpočátku působil jako kaplan a děkanátní kaplan pro mládež v Žitavě a v katedrální farnosti svatého Petra v Budyšíně, kde se staral také o dvojjazyčné Lužické Srby.[1] Od roku 2010 je farářem ve Stollbergu v Krušných horách a členem kněžské rady.

Kutschke byl 12. listopadu 2013 biskupem Heinerem Kochem jmenován generálním vikářem drážďansko-míšenské diecéze, kde nahradil jeho předchůdce Michael Bautz, a funkce se ujal 6. ledna 2014. Kromě toho ho Koch jmenoval katedrálním kanovníkem.[3]

Po Kochově jmenování berlínským arcibiskupem skončil 8. června 2015 jeho úřad generálního vikáře. Koch jmenoval Kutschkeho svým stálým zástupcem po dobu výkonu funkce apoštolského administrátora diecéze Drážďany-Míšně. Tato funkce skončila Kochovou inaugurací v Berlíně 19. září 2015.[4] O den později jej katedrální kapitula zvolila diecézním administrátorem diecéze drážďansko-míšeňské.[5] Tento úkol skončil inaugurací nového biskupa Heinricha Timmereverse 27. srpna následujícího roku. Timmerevers téhož dne jej znovu jmenoval generálním vikářem.[6] Katedrální kapitula svatého Petra v Drážďanech jej zvolila 12. ledna 2018 v tajném hlasování katedrálním děkanem. Instalace se konala v neděli 4. března 2018.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andreas Kutschke na německé Wikipedii.

  1. a b Andreas Kutschke neuer Pfarrer [online]. Augsburger Allgemeine, 2010-09-06 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (němčina) 
  2. Besonders geprägt vom Erlebnis Weltkirche [online]. Tag des Herrn, 2002-05-16 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (němčina) 
  3. Pfarrer Andreas Kutschke zum Generalvikar ernannt [online]. Bistum Dresden-Meißen, 2013, rev. 2015-09-25 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (němčina) 
  4. Voll handlungsfähig. In Interview: Domkapitular Andreas Kutschke, Ständiger Vertreter des Apostolischen Administrators, zur gegenwärtigen Situation im Bistum [online]. Bistum Dresden-Meißen, rev. 2015-06-22 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (němčina) 
  5. Andreas Kutschke zum Diözesanadministrator gewählt [online]. Bistum Dresden-Meißen, 2015-09-20, rev. 2015-09-24 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (němčina) 
  6. Der 50. Hirte des Bistums. Heinrich Timmerevers hat das Amt des Bischofs von Dresden-Meißen angetreten [online]. Bistum Dresden-Meißen, 2016-08-27 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (němčina) 
  7. Generalvikar Kutschke (44) zum Nachfolger von Domdekan Ullmann (78) gewählt [online]. Bistum Dresden-Meißen, rev. 2019-01-10 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (němčina)