Amon Göth

Amon Göth
Amon Göth
Rodné jméno	Amon Göth
Narození	11. prosince 1908; Vídeň
Úmrtí	13. září 1946 (ve věku 37 let); Krakov
Příčina úmrtí	oběšení
Povolání	mučitel, důstojník, dozorce v koncentračním táboře, masový vrah a válečný zločinec
Ocenění	medaile Na památku 13. března 1938
Politické strany	Národně socialistická německá dělnická strana; Austrian National Socialism
Nábož. vyznání	matrikový katolík
Choť	Ruth Irene Kalder (provdaná Göth)
Děti	Monika Hertwig
Příbuzní	Jennifer Teege (vnučka)
Funkce	Nazi concentration camp commandant
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amon Leopold Göth (11. prosince 1908 Vídeň, Rakousko-Uhersko – 13. září 1946 Krakov, Polsko) byl rakouský nacistický důstojník, velitel koncentračního tábora Kraków-Płaszów během druhé světové války a válečný zločinec.^[1] Přestože patřil k nevýrazným představitelům nacistické Třetí říše, vešel později do všeobecného povědomí coby historická postava známá především z filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni v rodině podnikající v polygrafickém průmyslu. Absolvoval průmyslovou školu a v roce 1932 byl již členem NSDAP s členským číslem 510 764. Do SS vstoupil rovněž ještě před druhou světovou válkou, zde pod číslem 43 673. Nejvyšší hodnost, které dosáhl, byl SS-Hauptsturmführer.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí druhé světové války byl aktivní coby velitel koncentračního tábora v Lublinu. V roce 1942 velel brutálnímu zásahu při vyklízení menšího židovského ghetta v téže části Polska. Zde organizoval selekce, při kterých bylo do KT Belzec deportováno na 700 Židů. Dalších asi 500 z nich nebylo posláno přímo na smrt, ale „směli“ pracovat v táboře nucených prací v Budzynu. V tomto táboře spadaly pod jeho velení stavební práce. Kvůli podezření z korupce byl však v únoru 1943 SS-Sturmbannführerem Hermannem Höflem přeložen do Krakova. Zde ho SS-Führer Scherner jmenoval velitelem koncentračního tábora Kraków-Płaszów. V červenci toho roku byl povýšen na SS-Hauptsturmführera.

Pod vedením SS-Sturmbannführera Williho Haase organizoval likvidaci ghetta v Krakově, která začala 13. března 1943. Ta pod jeho velením probíhala podle zúčastněných s velkou brutalitou. Židé, kteří vyklízení ghetta přežili, byli z větší části převezeni právě do Płaszówa. Jeho velení zde trvalo od února 1943 do září 1944 kdy byl, opět kvůli korupci, zatčen gestapem.

Jeho velení v Płaszówě bylo velice brutální. I za zcela nepatrná provinění proti táborovému řádu následovaly tvrdé tresty. Nebylo výjimkou, že střílel vězně vlastnoručně, stejně tak veřejné popravy oběšením byly na denním pořádku. Představa z filmu Schindlerův seznam, kdy on sám střílí vězně z balkonu své vily, je filmovou fikcí. Vila ve skutečnosti stála pod kopcem, za kterým se nacházel hlavní tábor, střelba do vězňů z balkónu jeho vily tak nebyla prakticky vůbec možná.

Mezi zářím 1943 až únorem 1944 velel likvidaci tábora nucených prací Szebnie. Vyklízení tábora začalo 21. září 1943 zastřelením až 700 židovských vězňů. Jeho velení zde podléhaly prakticky všechny provedené akce. Při nich nevynechal jedinou příležitost se obohatit. Na černém trhu pak rozprodával zabavený nábytek, tabák, alkohol a šperky. Jiné věci nashromážděné z majetku zabaveného Židům pak byly odesílány do skladů v Brněnci v Československu.

Zde také byly nalezeny gestapem a on sám byl zatčen ve Vídni i se svou milenkou, Ruth Irene Kalderovou. Byl obžalován z krádeže židovského majetku (neboť ten po zabavení automaticky náležel Třetí říši) a 13. září 1944 uvězněn. Po propuštění u něj byla diagnostikována cukrovka a na sklonku druhé světové války byl převezen do bývalého sanatoria SS v bavorském Bad Tölz.

Zde byl zatčen americkou armádou a na polskou žádost vydán zpět do Krakova. Obžaloba jej vinila z podílu na masových vraždách během války a ze zločinů proti lidskosti. Dne 5. září 1946 byl odsouzen k trestu smrti a 13. září v krakovském vězení Montelupich popraven oběšením.