Přeskočit na obsah

Alena Kohoutková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. Alena Kohoutková, Csc., FEng.
Alena Kohoutková (19. září 2019)
Alena Kohoutková (19. září 2019)
Narození10. října 1953 (70 let)
Praha
Alma materFakulta stavební ČVUT
Povolánívysokoškolská učitelka, badatelka, stavební inženýrka a vědkyně
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alena Kohoutková (* 10. října 1953, Praha) je česká stavební inženýrka a profesorka, v letech 2014–2018 působila jako děkanka fakulty stavební ČVUT (FSv ČVUT), od roku 2018 je prorektorkou ČVUT pro výstavbu a v letech 2005–2019 vedla katedru betonových a zděných konstrukcí FSv ČVUT.[1][2][3][4]

Dále působí v grémiu a kolegiu ČVUT, v grémiu FSv ČVUT, je členkou vědecko-umělecké rady fakulty architektury ČVUT (FA ČVUT), členkou vědeckých rad FSv ČVUT a Kloknerova ústavu a předsedkyně rady Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB).[1][5]

Život[editovat | editovat zdroj]

Alena Kohoutková v letech 1973–1978 vystudovala FSv ČVUT, v roce 1985 se stala kandidátkou věd v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb.[2][4][6] Pracovala jako statik a analytik v Projektovém ústavu hl. m. Prahy a dále jako vědecká pracovnice v Kloknerově ústavu.[2][4][6] Od roku 1994 byla zaměstnána jako odborná asistentka na katedře betonových a zděných konstrukcí FSv ČVUT, v roce 2004 se stala docentkou v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů a od roku 2009 je profesorkou téhož oboru.[2][4][6] V letech 2006–2009 byla prorektorkou ČVUT pro studium.[2][4] Katedru betonových a zděných konstrukcí vedla v letech 2005–2019, jejím nástupcem se stal doc. Lukáš Vráblík.

V roce 2009 (s účinností od roku 2010) byla zvolena děkankou Fakulty stavební, stala se tak první ženou v této funkci. Ve volbě porazila pozdějšího rektora Petra Konvalinku, v roce 2013 svůj mandát obhájila. V roce 2018 se jejím nástupcem stal dosavadní proděkan a vedoucí katedry mechaniky prof. Jiří Máca.

Vyučovala předměty betonových konstrukcí, vedla bakalářské, diplomové i dizertační práce, je autorkou skript a softwarových programů.[2] Odborně se zabývá vláknobetonovými konstrukcemi, smršťováním a dotvarováním betonu, recyklací betonu atd.[2] V zahraničí působila jako přednášející v USA, Řecku a Itálii.[2] K roku 2018 měla v databázi Scopus 51 studií a příspěvků s 64 citacemi.[6] V roce 2014 taktéž obdržela cenu Milady Paulové za oblast stavebnictví a architektury.[6][7]

Je členkou Mezinárodní federace konstrukčního betonu (fib), České betonářské společnosti (ČBS), Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI), Mezinárodní asociace pro výstavbu a bezpečnost mostů (IABMAS) a Evropské společnosti pro inženýrské vzdělání (SEFI).[2][4]

Alena Kohoutková je vdaná, má dceru Alžbětu (* 1987) a syna Štěpána (* 1989).[2][4][6] Obě děti působí také jako stavební inženýři.[8][9][10]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2018 vyšlo najevo, že jako děkanka a vedoucí katedry získala nadstandardní finanční odměny – za rok 2017 to činilo 3,7 milionu korun, celkem s platem získala téměř 5,5 milionu korun.[6] [11] [12] Podle Petra Konvalinky, který byl v letech 2014–2018 rektorem ČVUT, získala na odměnách v letech 2010–2017 celkem 18,7 milionu korun.[11] Podle Kohoutkové to bylo adekvátní úspěšnosti katedry betonových konstrukcí, která zpracovávala projekty pro Grantovou agenturu ČR a Technologickou agenturu ČR, aplikovaný výzkum ve spolupráci z firmami a znalecké posudky.[11] Podle děkana fakulty stavební Jiřího Máci se téma řešilo na půdě akademického senátu a bylo již uzavřeno.[6][11] Konvalinka dále uvedl, že mu vadí „nemorální výše“ odměn a fakt, že mu na dotazy ohledně odměn Kohoutková neodpověděla.[13]

Později rektor ČVUT Vojtěch Petráček uvedl, že považuje kauzu zveřejnění výše finančních odměn za „genderový útok“, podle genderových expertů však o nic takového nešlo.[14][15][16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc. [online]. České vysoké učení technické v Praze [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j https://www.fsv.cvut.cz/senat/dekan13/zivotopisak.pdf
  3. prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc., FEng [online]. České vysoké učení technické v Praze [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g prof. Ing. Alena Kohoutková [online]. České vysoké učení technické v Praze [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  5. Seznam členů Vědecké rady FSv [online]. České vysoké učení technické v Praze [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h RYCHLÍK, Martin. ČVUT se pře o extrémní odměny děkanky. Lidové noviny. 2018-03-22, roč. 31, čís. 69, s. 2. ISSN 0862-5921. 
  7. http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/cena-milady-paulove-byla-predana-za-rok-2014-6-rocnik
  8. Archivovaná kopie. www.uceeb.cz [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-13. 
  9. https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-b&find_code=WRD&x=0&y=0&request=al%C5%BEb%C4%9Bta+kohoutkov%C3%A1&adjacent=N
  10. http://www.cbsbeton.eu/vynikajici-bakalarska-prace/vynikajici-bakalarska-prace/soutez-cbs-o-vynikajici-bakalarskou-praci-2012-5-rocnik[nedostupný zdroj]
  11. a b c d RYCHLÍK, Martin. Superplat děkanky: 5,5 milionu za rok. Lidové noviny. 2018-03-22, roč. 31, čís. 69, s. 1. ISSN 0862-5921. 
  12. RYCHLÍK, Martin. Superplat děkanky: pět a půl milionu za rok. Odměny si dala i jako šéfka své katedry. Lidovky.cz [online]. 2018-03-22 [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  13. Superplat děkanky? Na dotaz na neúměrně vysoké odměny jsem odpověď nedostal, říká bývalý rektor. Lidovky.cz [online]. 2018-03-23 [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  14. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/86195/smi-se-hovorit-o-milionovych-odmenach-vedkyn-nebo-pujde-vzdy-o-genderovy-utok.html
  15. https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/martin-rychlik/plat-na-cvut-genderovy-utok
  16. Extrémně vysoký plat exděkanky na ČVUT? Údajně ‚genderový útok‘. Lidovky.cz [online]. 2018-03-28 [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]