Znalecký posudek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Znalecký posudek je jeden z možných důkazů zejména v soudním, někdy i ve správním řízení, jehož účelem je získat informace, které jsou pro dané řízení podstatné a které závisí na odborných znalostech. Vypracovává jej soudní znalec, zhodnocení je ale úkolem soudce nebo jiné osoby, která vede řízení. Znalci totiž nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky.

Znalecké posudky mohou být vyžádány také od různých vědeckých ústavů, vysokých škol či jiných institucí.

Znalecký posudek v jednotlivých typech řízení[editovat | editovat zdroj]

V občanském soudním řízení může soud znalce pouze vyslechnout, případně ten může poskytnout jen potvrzení nebo odborné vyjádření. Pokud je zadáno vypracování písemného znaleckého posudku, může být následně přezkoumán jiným znalcem nebo vědeckým ústavem. Soudce může komukoli uložit povinnost, aby se ke znalci dostavil, předložil mu potřebné předměty a podal nutná vysvětlení, případně aby se podrobil vyšetření.[1]

Ve správním řízení se znalecké posudky vypracovávají převážně písemně, ale také zde lze znalce jen vyslechnout.[2]

K častějšímu využití znaleckých posudků dochází ale v řízení trestním, ve kterém se posudek zpracovává také většinou písemně, jinak je znalcem diktován do protokolu. Znalec je přitom oprávněn nejen nahlížet do spisu, ale také být přítomen výslechům a dokonce klást otázky nebo navrhovat provedení dalších důkazů.[3]

Vypracování znaleckého posudku[editovat | editovat zdroj]

Vypracování zadává většinou soudce, nebo jiná osoba vedoucí řízení, stejně tak jej ale může předložit účastník tohoto řízení. Pokud byl takový posudek vypracován soudním znalcem zapsaným v seznamu znalců, má všechny náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, přihlíží se k němu stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku.[4][5]

V zadání znaleckého posudku se vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Znalec v něm pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález) a poté formuluje svůj závěr, či odpovědi na zadané otázky (samotný posudek). Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna znaleckou pečetí, která obsahuje malý státní znak, jméno znalce a jeho obor. Na této poslední straně je také připojena znalecká doložka, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.[6]

Pokud by znalec podal nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, spáchal by trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za který by mu jen v základní sazbě hrozil trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákazu činnosti.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  2. § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  3. § 107 a 108 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)
  4. § 110a tr. ř.
  5. § 127a o. s. ř.
  6. § 7 a 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících
  7. § 346 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]