Ajka
| Ajka | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°6′14″ s. š., 17°33′21″ v. d. |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Veszprém |
  Ajka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 95,05 km² |
| Počet obyvatel | 27 995 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 294,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ajka je město v Maďarsku, v okrese Ajka[2], v župě Veszprém. V roce 2008 zde žilo 29 999 obyvatel.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město se rozkládá v Bakoňském lese, severně od jezera Balatonu na řece Torna. Je obklopeno ložisky uhlí. Místní fosilní pryskyřice byla při objevu pojmenována jako Ajkait právě podle místa objevu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší období a středověk[editovat | editovat zdroj]
Jako většina města byla oblast Ajky osídlena nejprve Kelty, později Římany a nakonec v 10. století Maďary. Název tehdejší vesnice pochází od názvu kmene Ajků, kteří tuto oblast jako první osídlili. První záznamy o Ajce pochází z roku 1214, tehdy byla ale už 100 let stará.
20. a 21. století[editovat | editovat zdroj]
Až do 19. století se Ajka rozvíjela jako malá vesnice. Skutečný rozvoj nastal v 19. století po objevení uhelných zásob v nedalekém Zázvorovém údolí v roce 1836. Pastýř omylem zapálil okolní les, po uhašení zde bylo zjištěno ložisko uhlí. V roce 1869 byla zahájena jeho těžba, v roce 1878 vznikla sklárna a později přivedena také železnice.
V roce 1937 zde byl také nalezen bauxit. Postaven zde byl první velkoobjemový důl na krypton. Vznik města s bytovými domy byl uskutečněn po druhé světové válce. Nejprve se jednalo o obytné bloky ne nepodobné těm, které vznikaly např. ve městech Tatabánya nebo Dunaújváros, později bylo město dokončeno jako jedno velké panelové sídliště. Na jeho západním okraji vznikla lokalita s rodinnými domy (Bányásztelep).
V roce 1960 bylo ustanoveno administrativně sloučením čtyř vesnic (Ajka, Bódé, Tósok a Tósokberénd). Během dalších desetiletí se k městu připojily pak následující tyto vesnice – Csékút, Gyepes, Padrag a Rendek. V této době zde bylo 15 tisíc obyvatel. Existovalo zde již několik továren. Na jižním okraji Ajky vyrostla velká tepelná elektrárna. Do 70. let bylo v Ajce postaveno na třicet různých závodů. Samotné město obohatil také dům kultury, dále obchodní domy Zenit a Horizont. V roce 1971 byla Ajka ustanovena jako okresní město.
Přestože po roce 1990 nastal v těžbě útlum, město se dokázalo rychle přeorientovat. V roce 2005 byla na severním okraji města postavena průmyslová zóna, do které se nastěhovala řada společností. Ve stejné roce bylo také rozhodnuto o obnově historického centra města. Ve městě je dnes také tradiční výroba skla.
Během epidemie koronaviru Covid-19 v roce 2020 fungovala potřeby zvládání epidemie také místní nemocnice.
Ekologická havárie[editovat | editovat zdroj]
Dne 4. října 2010 došlo u města Ajka k velmi vážné ekologické havárii v důsledku protržení hráze kaliště a silně alkalický kal následně zaplavil několik měst a obcí. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí, mnoho materiálních škod a více než 130 lidí bylo vážně popáleno. Nehoda měla podobný rozsah jako o cca půl roku starší únik ropy v Mexickém zálivu.[3]
Paleontologie[editovat | editovat zdroj]
Okolí města je významné paleontologickými objevy, včetně objevů fosilií druhohorních dinosaurů (např. druh Ajkaceratops kozmai). Ty jsou objevovány v sedimentech souvrství Csehbánya o stáří kolem 85 milionů let (svrchní křída, věk santon).[4][5]
Kultura, památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V Ajce se nachází hornické muzeum (maďarsky Bányászati múzeum) a také městské muzeum.
Na Kostelním vrchu se nachází také luteránský kostel, dokončený roku 1789.
Mezi barokní památky patří kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Z konce 18. století je potom kostel reformované církve.
V severní části města jsou umístěny termální lázně a akvapark.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází železniční trať ze Székesfehérváru do Szombathely (západo-východním směrem). Z ní odbočuje na území města několik vleček do bývalých dolů. Město má dvě nádraží; hlavní (Ajka) a potom nákladové pro potřeby místního průmyslu (Ajka-Gyártelep). K němu přiléhá místní elektrárna.
Severně od Ajky probíhá silnice celostátního významu č. 8 z Veszprému do Jánosházy.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Fotbalový klub FC Ajka v současné době hraje v 2. divizi Maďarska (Nemzeti Bajnokság II).
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Dominika Ács, maďarská flétnistka
- Imré Bródy, maďarský vynálezce
- Zoltán Beck, zpěvák a kyatarista
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
- ↑ www.jaras.info.hu [online]. [cit. 05-11-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-07-2015.
- ↑ Katastrofa v Maďarsku má stejný rozsah jako únik ropy v Mexickém zálivu [online]. novinky.cz, 2010-10-08 [cit. 2010-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-09.
- ↑ Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 126-128)
- ↑ Gabor Botfalvai, László Makádi, Gáspár Albert & Attila Ősi (2021). A Unique Late Cretaceous dinosaur locality in the Bakony-Balaton Geopark of Hungary (Iharkút, Bakony Mts.) Archivováno 27. 10. 2021 na Wayback Machine.. Geoconservation Research. 4 (2). doi: http://dx.doi.org/10.30486/gcr.2021.1922052.1081
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ajka na Wikimedia Commons - (maďarsky) Oficiální stránky
- Letecké snímky města
