Ajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ajka
Templomdomb, Ajka.jpg
Ajka – znak
znak
Ajka – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaVeszprém
Ajka
Ajka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha95,05 km²
Počet obyvatel27 995 (2018)[1]
Hustota zalidnění294,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.ajka.hu
PSČ8400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajka je město v Maďarsku, v okrese Ajka[2], v župě Veszprém. V roce 2008 zde žilo 29 999 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Ajka vzniklo v roce 1960, když byly spojeny čtyři maďarské vesnice (Ajka, Bódé, Tósok a Tósokberénd). Během dalších desetiletí se k městu připojily pak následující tyto vesnice – Csékút, Gyepes, Padrag a Rendek.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Jako většina města byla oblast Ajky osídlena nejprve Kelty, později Římany a nakonec v 10. století Maďary. Název tehdejší vesnice pochází od názvu kmene Ajků, kteří tuto oblast jako první osídlili. První záznamy o Ajce pochází z roku 1214, tehdy byla ale už 100 let stará.

20. a 21. století[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Ajce.

Až do 19. století se Ajka rozvíjela jako malá vesnice. Skutečný rozvoj nastal v 19. století po objevení uhelných zásob v nedalekém Zázvorovém údolí v roce 1836. Pastýř omylem zapálil okolní les, po uhašení zde bylo zjištěno ložisko uhlí. V roce 1869 byla zahájena jeho těžba, v roce 1878 vznikla sklárna a později přivedena také železnice.

V roce 1937 zde byl také nalezen bauxit. Postaven zde byl první velkoobjemový důl na krypton. Vznik města s bytovými domy byl uskutečněn po druhé světové válce. Nejprve se jednalo o obytné bloky ne nepodobné těm, které vznikaly např. ve městech Tatabánya nebo Dunaújváros, později bylo město dokončeno jako jedno velké panelové sídliště. Na jeho západním okraji vznikla lokalita s rodinnými domy (Bányásztelep).

V roce 1960 bylo ustanoveno administrativně sloučením čtyř vesnic. V této době zde bylo 15 tisíc obyvatel. Existovalo zde již několik továren. Na jižním okraji Ajky vyrostla velká tepelná elektrárna. Do 70. let bylo v Ajce postaveno na třicet různých závodů. Samotné město obohatil také dům kultury, dále obchodní domy Zenit a Horizont. V roce 1971 byla Ajka ustanovena jako okresní město.

Přestože po roce 1990 nastal v těžbě útlum, město se dokázalo rychle přeorientovat. V roce 2005 byla na severním okraji města postavena průmyslová zóna, do které se nastěhovala řada společností. Ve stejné roce bylo také rozhodnuto o obnově historického centra města. Ve městě je dnes také tradiční výroba skla.

Během epidemie koronaviru Covid-19 v roce 2020 fungovala potřeby zvládání epidemie také místní nemocnice.

Ekologická havárie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Protržení hráze odkaliště u Ajky.

Dne 4. října 2010 došlo u města Ajka k velmi vážné ekologické havárii v důsledku protržení hráze kaliště a silně alkalický kal následně zaplavil několik měst a obcí. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí, mnoho materiálních škod a více než 130 lidí bylo vážně popáleno. Nehoda měla podobný rozsah jako o cca půl roku starší únik ropy v Mexickém zálivu.[3]

Paleontologie[editovat | editovat zdroj]

Okolí města je významné paleontologickými objevy, včetně objevů fosilií druhohorních dinosaurů (např. druh Ajkaceratops kozmai). Ty jsou objevovány v sedimentech souvrství Csehbánya o stáří kolem 85 milionů let (svrchní křída, věk santon).[4][5]

Kultura, památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V Ajce se nachází hornické muzeum (maďarsky Bányászati múzeum) a také městské muzeum.

Na Kostelním vrchu se nachází také luteránský kostel, dokončený roku 1789.

Mezi barokní památky patří kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

V severní části města jsou umístěny termální lázně a akvapark.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
  2. www.jaras.info.hu [online]. [cit. 05-11-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-07-2015. 
  3. Katastrofa v Maďarsku má stejný rozsah jako únik ropy v Mexickém zálivu [online]. novinky.cz, 2010-10-08 [cit. 2010-10-08]. Dostupné online. 
  4. Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 126-128)
  5. Gabor Botfalvai, László Makádi, Gáspár Albert & Attila Ősi (2021). A Unique Late Cretaceous dinosaur locality in the Bakony-Balaton Geopark of Hungary (Iharkút, Bakony Mts.). Geoconservation Research. 4 (2). doi: http://dx.doi.org/10.30486/gcr.2021.1922052.1081

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]