Havárie plošiny Deepwater Horizon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hasičské lodě se snaží uhasit požár na Deepwater Horizon 21. dubna 2010

Havárie ropné plošiny Deepwater Horizon byla havárie plovoucí vrtné plošiny postavené v roce 2001 firmy BP. Dne 22. dubna 2010 se plošina potopila při vrtání v Mexickém zálivu v důsledku exploze, ke které došlo o dva dny dříve. Samotný vrt však zůstal otevřen a začalo z něj unikat velké množství ropy. Havárie způsobila největší zamoření pobřežních vod ropnou skvrnou v historii Spojených států.[1]

Konstrukce plošiny a historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Deepwater Horizon.

Pozadí události[editovat | editovat zdroj]

Podcenení rizik a prevence nehodám[editovat | editovat zdroj]

V únoru roku 2009, BP zaslala správě minerálních zdrojů (Minerals Management Service, MMS) 52-stránkový plán posuzující environmentální rizika spojená s projektem Deepwater Horizon. V plánu bylo uvedeno, že „riziko vzniku ropné skrvny při provádění navržených činností je minimální“[2], a že riziko negativního dopadu na životní prostředí je minimální. Ministerstvo vnitra následně udělilo společnosti BP výjimku z povinnosti zaslat detailní studii environmentálního dopadu, na základě toho, že riziko vzniku velké ropné skvrny je zanedbatelné. Zároveň nebyla společnost BP z důvodu snižování přísnosti předpisů povinna zaslat plán pro případ úniku ropného materiálu.

Ropná plošina byla vybavena uzávěry, které měly v případě mimořádné události uzavřít průtok ropného materiálu, ovšem tyto uzávěry nebylo možné ovládat vzdáleně ani nebyly vybaveny automatikou, která by je v případě nouze aktivovala automaticky. Podle několika pracovníků bylo všeobecně známé, že společnost vyhodí ty pracovníky, kteří vznášeli bezpečnostní připomínky oddalující zahájení vrtných prací.

V březnu 2010 došlo na plošině k několika problémů, včetně náhodných úniků plynu a alespoň třech případů úniku tekutiny z bezpečnostního uzávěru.[3] Několik týdnů před nehodou společnost Transocean rozeslala dotazník, ve kterém pracovníci vyjádřili své obavy z chabého dodržování bezpečnostních předpisů a z toho, že zahájení vrtných činností za každou cenu má vyšší prioritu, než údržba přístrojů. V dotazníku také pracovníci vznesli své obavy z pracovních postihů v případě, kdyby na chyby či jiné problémy upozornili.

K 20. dubnu 2010 celá operace měla zpoždění pět týdnů.[4]

Činnost těsně před výbuchem[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2010 plošina pracovala na vrtu v hloubce asi 1650 metrů (5000 stop), 80 km jihovýchodně od pobřeží Louisiany. Cílem plošiny Deepwater Horizon bylo vrt prozkoumat, zajistit, a těžbu ropy následně přenechat jiné plošině. V závěrečné části práce na vrtu, kterou měla plošina odvést, probíhalo jeho utěsnění betonem tak, aby bylo možné bezpečně odplout. Toto těsnění mělo být následně otestováno, aby příliš velký tlak betonem nepronikl a ropa nezačala volně unikat.

Koncept dopisu společnosti BP uvádí, že betonové uzavření nebylo pravděpodobně provedeno správně. Společnost Halliburton uvedla, že betonování bylo dokončeno 20 hodin před výbuchem, ale nebyla zatím do vrtu vložena finální betonová zátka.

Výbuch[editovat | editovat zdroj]

Videozáznam požáru Deepwater Horizon zachycený pobřežní stráží Spojených států

Dne 20. dubna 2010 došlo z důvodu podcenění rizik při cementování vrtu a špatného vyhodnocení tlakové zkoušky u ústí vrtu[5] k unikání ropného materiálu. Abnormálně vysoký tlak v potrubí plošiny způsobil únik ropného materiálu, ten se následně přibližně v 9:56 hodin místního času vzňal. Požár se nepodařilo uhasit, a 22. dubna 2010 se ropná plošina potopila.

Přeživší událost popsali jako náhlou explozi, kdy mezi spuštěním alarmu a skutečným výbuchem bylo méně, než pět minut.[6]

Oběti a záchranné práce[editovat | editovat zdroj]

Přeživší[editovat | editovat zdroj]

Podle oficiálních údajů bylo v době výbuchu na místě 126 členů posádky. Z nich bylo 79 zaměstnaných společností Transocean a sedm z nich bylo ze společnosti BP. Na palubě bylo také několik členů vyššího vedení společnosti BP, kteří kontrolovali plnění ročních cílů a plánovali údržbu.[7]

Z plošiny bylo evakuováno celkem 115 lidí. Záchranné čluny odvezli celkem 94 pracovníků bez vážnějších zranění do nedaleké lodi Damon Bankston, čtyři lidé byli převezeni na jinou loď a 17 lidí bylo evakuováno helikoptérou do traumacenter v Mobilu, Alabama a Marreru, Louisiana. Většina pracovníků byla zanedlouho propuštěna.

Oběti[editovat | editovat zdroj]

Podle prvotních informací chybělo mezi 12 a 15 pracovníky, pozdější zprávy toto číslo upřesnily na celkem 11 členů posádky. Pobřežní stráž Spojených států okamžitě spustila záchranou akci, do které byly zapojeny dvě záchrané lodě pobřežní stráže, čtyři helikoptéry a jedno letadlo. Pobřežní stráž během tří dnů prohledala celkem pět tisíc kilometrů čtverečních moře, a 23. dubna byly záchrané práce ukončeny s tím, že není naděje, aby byli ještě nalezeni přeživší. Podle oficiálních údajů mohli být chybějící pracovníci velmi blízko výbuchu, a nemuseli tak mít vůbec žádnou šanci uniknout.

Následky havárie[editovat | editovat zdroj]

Vznik ropné skrvny[editovat | editovat zdroj]

Mraky kouře stoupající ze záměrných kontrolovaných požárů ropné skvrny, které měly zabránit zamoření pobřeží

Uzávěr, který měl v případě mimořádné události vrt ihned uzavřít, však selhal a ropa z vrtu začala vytékat přímo do moře. Následně se vytvořila ropná skvrna, která 25. dubna 2010 pokrývala již 1500 km². O deset dní později, 30. dubna 2010 pokrývala již téměř 10 000 km² a její okraj se blížil k pobřeží.

19. května ropa ze skvrny v Mexickém zálivu zasáhla pobřežní mokřady státu Louisiana, což je považováno za první vážný zásah amerických břehů od potopení ropné plošiny.[8] Louisianské mokřady jsou ekologicky citlivou oblastí, která patří mezi líhně mnoha mořských živočichů, například krevet, ústřic či krabů a kde žije řada ohrožených ptáků, např. pelikán hnědý.[9]

Americká vláda 27. května 2010 zveřejnila zprávu americké geologické služby, podle které z poškozeného vrtu uniká několikanásobně více ropy, než tvrdila ropná firma BP. Dva vědecké týmy s různou metodologií došly k závěru, že z vrtu vytéká 1,9 až 3 miliony litrů ropy denně. Firma přitom původně tvrdila, že uniká asi 800 tisíc litrů denně, ale později firma přiznala, že uniká 15 až 16 milionů litrů denně. Celkem tak podle expertů do Mexického zálivu uniklo 71 až 147 milionů litrů ropy, což je několikanásobně více, než při předchozím největším podobném neštěstí. Při havárii tankeru Exxon Valdez mělo dojít k úniku 41 milionů litrů ropy.[10][11]

28. května 2010 oznámil velitel americké pobřežní stráže Thad Allen, že se u poškozeného vrtu podařilo zastavit unikání ropy díky ucpání vrtu speciálním bahnem.[12]

30. května 2010 však společnost BP přiznala, že bahno nepomáhá a ropa dál uniká. Dalším pokusem prý bude nasazení speciálního ventilu na vrt.[13]

V noci z 1. na 2. června ropná skvrna zasáhla ostrovy při pobřeží amerických států Alabama a Mississippi a přiblížila se na 15 kilometrů k pobřeží Floridy. Ropa zasáhla ostrov Dauphin Island, kde musely být vyklízeny ústřicové sádky a bylo zakázáno koupání.[14]

Ropná skvrna na satelitním snímku z 1. května

4. června společnost BP oznámila první částečný úspěch, a sice že se daří pomocí speciálního trychtýře usazeného ponorkami odčerpávat cca 1 tis. barelů ropy denně z celkového unikajícího množství odhadovaného na 12–19 tis. barelů denně. Účinnost tohoto řešení se měla ukázat do 48 hodin.[15]

Americký prezident Barack Obama 14. června před svou návštěvou státu Mississippi na pobřeží Mexického zálivu zasaženého katastrofálním únikem ropy prohlásil, že dopad havárie na myšlení Američanů bude podobný jako šok z teroristických útoků z 11. září 2001.[16]

Únik ropy se podařilo zastavit 15. července 2010 nasazením 40tunového zařízení na ústí vrtu a uzavřením jeho ventilů. Definitivní řešení v podobě zabetonování havarovaného vrtu bude následovat.[17]

Omezení přístupu novinářů[editovat | editovat zdroj]

Američtí novináři si koncem května 2010 stěžovali, že jim úřady společně s firmou BP brání v přístupu do míst nejhůře postižených únikem ropy. Úřady obvinění popřely s tím, že pokud přístup omezily, tak z bezpečnostních důvodů. Časopis Newsweek ale uvedl, že je omezen přístup na pláže pokryté ropou a místa přípravy likvidace následků havárie. Povolení nebylo vydáno ani k přeletům nad zasaženými oblastmi. Televiznímu štábu CBS News úřady vyhrožovaly zatčením při snaze natočit záběry zasažených pláží.[18]

Vyčištění[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. dubna 2014 společnost BP prohlásila, že úklid podél pobřeží byl v podstatě dokončen, ale pobřežní hlídka Spojených států reagovala tvrzením, že stále zbývá mnoho práce. Cílem pracovníků provádějících čištění bylo pomocí fyzických překážek jako jsou plovoucí ramena zabránit dalšímu šíření oleje. K odstranění většiny oleje použili skimmerové lodě a pomocí sorbentů ve funkci houby absorbovali další zbytky oleje. Jelikož tato metoda neodstranila olej úplně, použily se chemikálie zvané dispergátory k urychlení degradace oleje, aby se zabránilo dalšímu poškození ropných stanovišť pod hladinou vody. Pro ropnou skvrnu Deep Horizon použily úklidové čety 1 400 000 galonů (5 300 000 l) různých chemických dispergačních činidel pro další odbourávání oleje.[19]

Společností BP financovala pravidelné testování ryb, měkkýšů, vody a písku v Louisianě. Počáteční testování opakovaně prokázalo detekovatelné hladiny dioktylsulfosukcinátu sodného, chemické látky používané při čištění. Testování za rok 2019 již podle hlášení GulfSource.org pro testované znečišťující látky nepřineslo žádné výsledky.[20]

Ekonomické dopady havárie[editovat | editovat zdroj]

Od počátku havárie do konce května vznikly firmě BP náklady v souvislosti s likvidací škod ve výši asi 990 milionů dolarů. Ve stejné době klesla cena akcií firmy BP zhruba o třetinu a celková hodnota firmy o 67 miliard dolarů.[21] Firma BP uvedla 11. června, že náklady na vyčištění následků havárie patrně dosáhnou na 3 až 6 miliard dolarů.[22]

Před půlkou června se akcie firmy BP propadly na nejnižší cenu za 14 let a ztratily více než polovinu své tržní hodnoty. Ačkoli mluvčí firmy uvedl, že BP platí každou sedmou libru, které dostávají penzijní fondy od 100 firem zařazených do indexu londýnské burzy FTSE, prohlášení britské asociace penzijních fondů tvrdí, že by situace neměla mít bezprostřední dopad ani na ty, kteří si u nich na důchod šetří, ani na ty, kteří důchod pobírají.[23]

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings 15. června ropné firmě BP dramaticky snížila rating o celých šest stupňů z AA na BBB.[24]

Carl-Henric Svanberg, předseda správní rady firmy BP, po setkání americkým prezidentem Barackem Obamou 16. června oznámil, že koncern zrušil po zbytek roku 2010 výplatu dividend, aby nejprve zaplatil škody způsobené havárií. BP také vyhověla výzvě prezidenta Obamy a přislíbila převedení 20 miliard dolarů na vázaný účet, ze kterého budou hrazeny náklady na čištění pobřeží i škody způsobené místním rybářům a dalším firmám. Suma má být převedena ve čtyřech splátkách, ale pokud by byly náklady vyšší, BP by musela zaplatit více.[25]

14. května 2011 Obama změnil své původní rozhodnutí zákazu těžby v této oblasti a jak v Mexickém zálivu tak na pobřeží Aljašky povolil větší těžebné projekty.[26]

Film[editovat | editovat zdroj]

Na základě skutečných událostí havárie vrtné plošiny Deepwater Horizon byl natočen i film režiséra Petera Berga Deepwater Horizon: Moře v plamenech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deepwater Horizon explosion na anglické Wikipedii.

  1. Staff and wire. Gulf oil spill now largest offshore spill in U.S. history as BP continues plug effort. USA Today. Thursday, 27 May 2010. Dostupné online [cit. 9 June 2010]. (anglicky) 
  2. BURDEAU, Cain; MOHR, Holbrook. Document: BP didn't plan for major oil spill. ABC News. April 30, 2010. Dostupné online [cit. April 30, 2010]. (anglicky) 
  3. URBINA, Ian. Documents Show Early Worries About Safety of Rig. The New York Times. 2010-05-29. Dostupné online [cit. 2020-08-10]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. Rig survivors: BP ordered shortcut on day of blast - CNN.com. www.cnn.com [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Příčina ropné havárie je jasná. Koncerny příliš šetřily. Aktuálně.cz. 2011-01-06. Dostupné online [cit. 2017-07-29]. (česky) 
  6. WISE, Lindsay; LATSON, Jennifer; PATEL, Purva. Rig blast survivor: 'We had like zero time'. Houston Chronicle [online]. 2010-04-22 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  7. USCG & MMS Joint Investigation of Deepwater Horizon Explosion, Haire and Ezell Testimony May 28, 2010. [s.l.]: C-Span, May 28, 2010. Dostupné online. S. 38:30, 1:01:05, 1:20:37. (anglicky) 
  8. ČTK. Hustá ropa z Mexického zálivu se rozlila do louisianských mokřadů [online]. 2010-5-20 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (čeština) [nedostupný zdroj]
  9. Ropa z Mexického zálivu začala devastovat vzácné mokřady [online]. ČTK, 2010-5-20, rev. 2010-5-20 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (čeština) 
  10. Horší než Exxon Valdez. Podle nových odhadů uniklo přes 70 milionů litrů ropy [online]. ihned.cz, 2010-5-27, rev. 2010-5-27 [cit. 2010-05-28]. Dostupné online. (čeština) 
  11. Oil Spill Worse Than Exxon Valdez [online]. Washinton's blog, 2010-05-01, rev. 2010-05-30 [cit. 2010-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Z poškozeného vrtu v Mexickém zálivu prý přestala unikat ropa [online]. ČTK, 2010-05-28, rev. 2010-05-28 [cit. 2010-05-28]. Dostupné online. (čeština) 
  13. Ropa z vrtu dál uniká.Po bahnu ji zkusí zastavit ventil [online]. Aktuálně.cz, 2010-5-30, rev. 2010-5-30 [cit. 2010-05-30]. Dostupné online. (čeština) 
  14. Ropa zasáhla ostrovy u pobřeží Mississippi a Alabamy [online]. Česká televize, 2010-6-2 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. (čeština) 
  15. Záchranářům v Mexickém zálivu se již daří odčerpávat ropu [online]. novinky.cz, 2010-06-04 [cit. 2010-06-04]. Dostupné online. (čeština) 
  16. Obama přirovnal ropnou katastrofu k 11. září [online]. Česká televize, 2010-6-14 [cit. 2010-06-14]. Dostupné online. (čeština) 
  17. BP technical briefing 15 July 2010 [online]. BP, 2010-7-15 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Novináři prý v USA nesmějí do míst nejvíc postižených únikem ropy [online]. ČTK, 2010-5-31, rev. 2010-5-31 [cit. 2010-06-01]. Dostupné online. (čeština) 
  19. Únik ropy z Perského zálivu [online]. [cit. 2015-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. GulfSource.org. www.gulfsource.org [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-17. 
  21. JEMELKA, Petr. Ropa sráží akcie BP na kolena, firmu má zachránit robot [online]. aktuálně.cz, 2010-6-1 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. (čeština) 
  22. BP odhaduje náklady na vyčištění moře až na 6 miliard USD [online]. ČTK, 2010-6-11, rev. 2010-6-11 [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (čeština) 
  23. KOCOUREK, Milan. Akcie BP se pod tlakem hrozeb z Washingtonu dál propadají [online]. Český rozhlas, 2010-6-11 [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (čeština) 
  24. Fitch drasticky snížila rating ropné BP [online]. ČTK, 2010-6-15, rev. 2010-6-15 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. (čeština) 
  25. BP vloží 20 mld. USD do fondu na nápravu škod po úniku ropy [online]. ČTK, 2010-6-16, rev. 2010-6-16 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. (čeština) 
  26. Obama obrací, povolí větší těžbu ropy v Mexickém zálivu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]