Heřman Josef Tyl
| Heřman Josef Tyl | |
|---|---|
| Narození | 31. července 1914 Cakov |
| Úmrtí | 10. prosince 1993 (ve věku 79 let) Mariánské Lázně |
| Povolání | katolický kněz |
| Ocenění | Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2014) Československá medaile za zásluhy I. stupně Československý válečný kříž 1939 |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Heřman Josef Tyl (31. července 1914, Cakov – 10. prosince 1993, Mariánské Lázně) byl premonstrátský kanovník, převor a později opat kláštera Teplá v západních Čechách. Patřil mezi významné osobnosti katolické církve v Československu 20. století.
Život
Narodil se v Cakově v okrese Olomouc. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži byl přijat do noviciátu v klášteře – kanonii premonstrátů v Nové Říši, kde přijal řeholní jméno Heřman Josef. Studoval teologii, a 5. července 1940 byl vysvěcen na kněze.
V novoříšském klášteře zastával funkci provizora (správce hospodářských záležitostí kanonie). V roce 1942 byl spolu s celým řeholním osazenstvem kláštera zatčen gestapem, postupně se svými spolubratry prošel vězením v Jihlavě, v Brně v Kounicových kolejích, a následně koncentráky v Osvětimi a Buchenwaldu. Během této doby řada vězněných novoříšských kapitulárů, včetně opata Pavla Součka, zemřela.
V roce 1945 se P. Tyl mohl se zbytkem kapitulárů vrátit do Nové Říše. Dlouho zde však nepobyl, protože již v roce 1946 si jej za převora-administrátora (tj. převora s právy opata) zvolil klášter Teplá. V této době P. Tyl sepsal publikace o klášterech v Nové Říši a Teplé. Pedagogové a studenti z Přírodní školy v pražských Holešovicích na školním webu zmiňují, že v Tylově pozůstalosti byl mimo jiné objeven rukopis knihy „Ježíš Kristus v koncentračním táboře“ (datovaný do roku 1948). Součástí knihy je i doposud nepublikovaná Křížová cesta (z roku 1943), kterou H. J. Tyl napsal pro své spoluvězně v koncentračním táboře Buchenwald.[1] Tylovo jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.
Dne 14. února 1950 byl komunistickými orgány P. Tyl zatčen a odsouzen ke dvanácti letům vězení. Po téměř devíti letech, 12. prosince 1958, byl podmínečně propuštěn.[2] Jakožto duchovní bez státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti byl nucen najít si civilní zaměstnání. Pracoval jako skladník a nakonec i jako místopředseda JZD v rodném Cakově.[2]
Od roku 1964 směl opět působit v duchovní správě. Byl administrátorem v Bohuslavicích u Konice a od 6. srpna 1969 administrátorem děkanství v Mariánských Lázních.[2] Zde mu jako kaplan vypomáhal pozdější pražský světící biskup Karel Herbst.[3] Dne 31. července 1974, v den svých šedesátých narozenin, přišel Heřman Tyl opět o státní souhlas a další nelehká léta strávil v Bítově na Znojemsku.[3] Teprve v březnu 1987 se mohl oficiálně vrátit ke službě duchovního v olomoucké farnosti svatého Mořice a od října 1987 do roku 1990 sloužil ve farnosti Slatinice u Olomouce. [2][4]
Krátce před Sametovou revolucí, dne 19. září 1989, byl P. Tyl zvolen opatem v klášteře Teplá a 14. října 1989 přijal opatskou benedikci.[5] Dva roky nato se jako bývalý politický vězeň dočkal soudní rehabilitace.[5] Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu P. Tyla plně zastupoval převor Hugo Josef Pitel (od roku 1991).[2]
Heřman Josef Tyl zemřel 10. prosince 1993 v Mariánských Lázních a je pohřben na klášterním hřbitově v Teplé.[5]
V českém historickém dramatu Bumerang z roku 1996 (režie Hynek Bočan, scénář Jiří Stránský) ztvárnil opata Heřmana Tyla herec Stanislav Zindulka.[6]
Dílo
- Psancem (vlastní životopis)
- Moji nejdražší (2 díly)
- Opatský chrám sv. Petra a Pavla v Nové říši (Věnováno památce 300. výročí příchodu premonstrátů do Nové Říše na Moravě : 1641–1941)
- Klášter Teplá
- Strom krásný a urostlý – myšlenky a vzpomínky z let 1951–1958
- Dar z koncentračního tábora české dívce
Rozhlasové zpracování
- Buď ryba nebo rak, Literárně-hudební pásmo z dopisů a motáků Heřmana Josefa Tyla, premonstrátského opata, které posílal z nacistických a komunistických koncentračních táborů. V roce 2014 pro Český rouhlas připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkovali Jan Šťastný a Jana Franková Doležalová.[7]
Ocenění a vyznamenání
- Prezident republiky dr. Edvard Beneš mu udělil 18. 7. 1947 Československý válečný kříž a Československou vojenskou medaili za zásluhy 1. stupně.[2]
- V roce 2014 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Pozůstalost opata Heřmana Josefa Tyla | Projekty | O škole | Přírodní škola. www.prirodniskola.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f MIKEŠOVÁ, Anna. Diplomová práce: POVÁLEČNÉ OBDOBÍ KLÁŠTERA TEPLÁ 1945 - 1950 [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Karel Herbst (1943). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ TÝDENÍK, Katolický. Bachař kněze prohání.... Katolický Týdeník [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Klášter Teplá - Klášter a jeho historie. klastertepla.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Bumerang (1997). FDb.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ FRANKOVÁ DOLEŽALOVÁ, Jana. Buď ryba nebo rak [online]. Český rozhlas, 2012-07-05 [cit. 2012-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2014 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2014 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman Josef Tyl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heřman Josef Tyl
- http://www.iencyklopedie.cz/tyl-josef-herman/
- Historický ústav AV ČR
- Seznam děl
| Předchůdce: Karl Petrus Möhler |
|
Prior de regimine tepelského kláštera Heřman Josef Tyl 1946–1952 |
|
Nástupce: Heřman Josef Tyl (po roce 1989) |
| Předchůdce: Heřman Josef Tyl (do roku 1952) |
|
51. opat tepelského kláštera Heřman Josef Tyl 1989–1992 |
|
Nástupce: Jan Křtitel Vladimír Franze |
