Přeskočit na obsah

Herbord z Fulštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Herbord z Fulštejna
Herbord z Fulštejna (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Herbord z Fulštejna (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
NarozeníDesetiletí od 1220
ÚmrtíDesetiletí od 1300
RodFulštejnové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytíř Herbort z Fulmu († asi 1288) byl moravský šlechtic, původem z Vestfálska, leník olomouckého biskupa Bruna, v jehož službách pak započal Herbordův politický vzestup.[1] Na Osoblažsku se podílel na stavbě hradu Fulštejna, podle něhož se on a jeho potomci nazývali. Ve Štýrsku zastával úřad zemského sudího a na sklonku života úřad nejvyššího moravského komořího na Opavsku.

Životopis

Původ a příchod na Moravu

Klášter Möllenbeck (u Rinteln, okres Schaumburg, Dolní Sasko), založený v roce 896 šlechtičnou Hildburgou, je prvním místem, kde prameny ministeriála Herborda z Fulmenu u Rinteln (Vestfálsko) v pol. 13. století zachycují. Za peněžní náhradu se Herbord ze služeb kláštera uvolnil a následně jako biskupský stolník převzal fojtství a řízení kolonizace na Osoblažsku. Dne 22. února 1249 Herbord svědčí na listině olomouckého biskupa Bruna, vystavené v Jablonném v Podještědí pro Havla z Lemberka, dne 11. prosince 1251 vedl z pověření biskupa Bruna diplomatická jednání v dolnoslezské Olavě, v létě roku 1253 se účastnil bojů proti rusko-polským oddílům vedených knížaty Danielem Haličským a jeho syny Lvem a Vladislavem Opolským a v letech 1254-55 tažení českého krále Přemysla Otakara II. do Prus.[2][3]

Majetek

Na stavbě hradu Fulštejn (Füllenstein), podle kterého se páni z Fulštejna později nazývali, se podílel z jedné části biskup Bruno a z druhé jeho podstolí rytíř Herbord. Dne 6. listopadu 1255 podstoupil biskup Bruno na základě ministeriálního práva magdeburského arcibiskupství Herbordovi z Fulštejna polovinu hradu pod podmínkou, že propůjčený díl bude i nadále spjat s úřadem biskupského stolníka. Hebord byl v důsledku škod při obraně Osoblažska odškodněn, jako náhradu dostal od olomouckého biskupa Bruna lénem ve Slezsku panství Klisino(Gläsen) a Tomice(Tomnitz), dále lénem ves Slezské Rudoltice(Rudolueswalt) se 40 lány, Bohušov (Godeuerdestorp) s 35 lány a Slavkov.[4] V roce 1265 zakoupil na Opavsku dvě alodní vsi Křanovice a Štěpánkovice.[5] V roce 1266 převedl Herbord polovinu hradu na svého nejmladšího syna Ekerika.[3]

Služba ve Štýrsku

V roce 1263 byl pravděpodobně lokátorem města Bruck an der Mur ve Štýrsku.[6] V letech 1264–1269/70 ve Štýrsku zastával úřad zemského sudího,[7] kde se svým příbuzným Dětřichem z Fulmu (Dietrich von Fulmen), kastelánem ve Freisachu (r. 1264, r. 1271), později purkrabím v Offenburgu, vytvořili základ přemyslovské správy.[8][9]

Závěr života

Spolu se svými syny Janem a Ekerikem byl iniciátorem výstavby gotického kostela sv. Martina v Bohušově, který vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století.[10] V roce 1267 vedl diplomatickou misi, která měla podpořit kanonizaci svaté Hedviky a zároveň podpořit česko–slezské spojenectví.[11] Dne 26. srpna 1278 se Herbord z Fulštejna a jeho syn Herbord II. zúčastnili po boku krále Přemysla Otakara II. bitvy na Moravském poli. Herbordův syn zde padl a stárnoucí rytíř Herbord z Fulštejna byl zajat a teprve po Brunově přímluvě omilostněn a propuštěn.[3]

V letech 1279–1280 náležel, spolu se syny Janem, Konrádem a Hennigem, k čelním osobnostem v okruhu biskupa Bruna a královské vdovy Kunhuty. Na sklonku svého života působil Herbord z Fulštejna na Opavsku ve funkci nejvyššího moravského komořího, kde pečetil nejen důležité listiny místní nobility, ale také vévody Mikuláše I. Opavského. Naposledy je zmiňován jako svědek vévody v roce 1288 a zřejmě brzy poté ve vysokém věku zemřel.[12] Pochován byl snad v hrobce kostela sv. Martina v Bohušově. Po otcově smrti se syn Jan vrátil do Vestfálska, kde převzal otcovo dědictví. Hennigovi a jeho dědicům (z Křanovic a Pusům z Fulštejna) připadl statek v Křanovicích. Syn Theodorich zastával úřad olomouckého probošta. Vnuk Walter si držel léno v Ketři s alodní a manskou částí Velkých Petrovic. Hrad Fulštejn zůstal v držení Ekerika a jeho synovce Herborda III. Trabergera.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2. S. 430–431. Dále jen Hrady českého Slezska. 
  2. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. (IMXI - České dějiny; sv. 2). ISBN 978-80-86829-23-4. S. 223. 
  3. ↑ a b c d www.fulstejn.wz.cz
  4. ↑ KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov ; Ostrava: Obec Bohušov ; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2. S. 90. Dále jen Kostel sv. Martina v Bohušově. 
  5. ↑ Libor Jan: Osobnosti moravských dějin, Svazek 1, Matice moravská, 2007, s. 71
  6. ↑ GUTKAS, Karl. Městská politika Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. In: BLÁHOVÁ, Marie; HLAVÁČEK, Ivan. Česko-rakouské vztahy ve 13. století : Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. : sborník příspěvků ze symposia konaného 26.-27. září 1996 ve Znojmě. Praha: Rakouský kulturní institut ; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1998. ISBN 80-85899-41-8. S. 105.
  7. ↑ PFERSCHY, Gerhard. Funkce a struktura panství Přemysla Otakara II. ve Štýrsku. In: BLÁHOVÁ, Marie; HLAVÁČEK, Ivan. Česko-rakouské vztahy ve 13. století : Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. : sborník příspěvků ze symposia konaného 26.-27. září 1996 ve Znojmě. Praha: Rakouský kulturní institut ; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1998. ISBN 80-85899-41-8. S. 51.
  8. ↑ Mittheilungen des Historischen Vereines für Steiermark, Svazek 22, 1874, s. 83-141
  9. ↑ Monumenta historica ducatus Carinthiae, Geschichtsverein für Kärnten, 1956, s. 34
  10. ↑ Kostel sv. Martina v Bohušově, s. 94, 99
  11. ↑ Hrady českého Slezska, s. 431.
  12. ↑ STIBOR, Jiří. Z Fulštejna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 5 (17). Ostrava: Ostravská univerzita, 2004. ISBN 80-7042-671-3. S. 35.

Literatura

  • KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2. 
  • KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov ; Ostrava: Obec Bohušov ; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2. 
  • STIBOR, Jiří. Z Fulštejna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 5 (17). Ostrava: Ostravská univerzita, 2004. ISBN 80-7042-671-3. S. 34–35.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Herbord_z_Fulštejna&oldid=21108724“