Přeskočit na obsah

Unčovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Unčovice
Poměrně zachovalá renesanční tvrz v Unčovicích, využívaná jako správní budova zemědělského družstva. Pohled z jihozápadu na okrouhlý arkýř.
Poměrně zachovalá renesanční tvrz v Unčovicích, využívaná jako správní budova zemědělského družstva. Pohled z jihozápadu na okrouhlý arkýř.
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLitovel
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel378 (2021)[1]
Katastrální územíUnčovice (11,16 km²)
PSČ784 01
Počet domů124 (2011)[2]
Unčovice
Unčovice
Další údaje
Kód části obce174343
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unčovice (německy Huntschowitz) je místní část města Litovel s asi 425 obyvateli.[3] První zmínka o obci v Olomouckých zemských deskách pochází z roku 1349.[4] Nachází se zde mateřská škola, knihovna i kulturní dům.[5][6] Obec leží v blízkosti dálnice D35 vedoucí z Olomouce do Mohelnice, na obec se přímo napojuje nájezd na tuto komunikaci.[7]

Historie

Narodil se zde František Stratil (1849–1911), advokát a politický představitel české menšiny na Opavsku.[8] Narodil se tu a působil také Josef Staroštík (1862–1929), starosta obce a poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu; jeden ze zakladatelů agrární strany na Moravě.[9][10] Ten také vydával v obci od roku 1913 týdeník Obrana venkova.[11]

V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií nemoci covid-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených vesnic byly i Unčovice.[12] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[13]

Název obce

Původ názvu obce není zcela zřejmý. Viktor Pinkava v knize Litovelský okres uvádí, že se o založení osady zachovala pověst:

Na stráni, na niž vystavěna je ves, bývaly prý podzemní chodby, v kterých bydleli „honci“ a když opustili své skrýše, aby si na povrchu zbudovali příbytky, nazvali sousedé ves jejich „Hončovice“.

V úvodu knihy, v kapitole Jména osad na straně 22 je zmíněno, že jména obcí kolem Litovle jsou odvozena od jmen praotců jednotlivých rodů, které se v oblasti usídlily. V případě Unčovic je to pak jméno Unislav. Zkráceně Unka, Uník, Unič, Uneš.[14]

Kniha Místní jména na Moravě a ve Slezsku pak uvádí vývoj názvu obce, tak jak byl zmíněn v historických dokumentech:[15]

  • 1349 in Hoczowicz
  • 1391 de Honczouicz
  • 1408 municionem Honczowicz
  • 1499 tvrz Honczowicze
  • 1565 Hunčovičtí
  • 1636 v Vnoczowicz
  • 1676 Huntzowitz
  • 1681 ze vsí Hunčovic...
  • 1718 Huntschowitz
  • 1720 Hunczowicz
  • 1751 Huntschowitz
  • 1846 Huntschowitz, Hunčowice, kdysi Hončovice
  • 1872 Huntschowitz, Hunčovice
  • 1881 Hončovice
  • 1924 Unčovice, dříve Hunčovice

Za protezi H- může místní nářečí. Za změnu „u“ na „o“ pak Hanáčtina.[15]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel v obci uvádí tabulka níže:[16]

Rok 1790[14] 1834[14] 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 394 483 474 489 497 498 534 547 525 426 428 417 429 406 429 407
Počet domů 61 67 67 71 76 79 82 85 94 98 224 104 106 118 119 124

Graf vývoje počtu obyvatel a domů v Unčovicích

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Archivovaná kopie. www.litovel.eu [online]. [cit. 2009-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-18. 
  4. CHLUMECKÝ, Petr; CHYTIL, Josef; DEMUTH, Karl. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348 - 1466. Brno: [s.n.], 1856. Dostupné online. Číslo 145. [nedostupný zdroj]
  5. Unčovice - Knihovna Litovel. web.archive.org [online]. 2019-07-10 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Mateřská škola Litovel - G. Frištenského. web.archive.org [online]. 2019-07-10 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. "Tvrz v Litovli - Unčovicích"[nedostupný zdroj]. Průvodce mikroregionem Litovelsko http://www.mikroregionlitovelsko.cz/, accessed 28.3.2012.
  8. Dr. František Stratil. Světozor. 1889-07-26, roč. 23, čís. 35, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-05-18]. 
  9. BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-19. S. 192–193. 
  10. Staroštík, Josef, 1862-1929 [online]. kmol.cz [cit. 2014-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-19. 
  11. JOSEF STAROŠTÍK. Obrana Venkova 19.11.1914. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  12. KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  13. TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  14. a b c PINKAVA, Viktor. Litovelský okres. [s.l.]: Brno : Nákl. Musejního spolku 340 s. Dostupné online. 
  15. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1980. 961 s. S. 642. 
  16. Unčovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOMÁREK, Petr; LINDUŠKA, Petr. Litovel Hanácké Benátky. 1. vyd. [s.l.]: Město Litovel, 159. 122 s. ISBN 978-80-87091-61-6. 

Externí odkazy