Přeskočit na obsah

Děti Země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o českém ekologickém spolku. Možná hledáte: Děti země – cyklus románů od Jean M. Auelové.
Děti Země
Vznik28. září 1989
Právní formaspolek
SídloCejl 866/50a, Brno, 602 00, Česko
Členové13 (2021)
Oficiální webdetizeme.cz
Datová schránka27wvypc
IČO00505919 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děti Země (Children of the Earth) je v Česku působící ekologický spolek soustřeďující se na ochranu životního prostředí. Děti Země vznikly na podzim 1989 a dnes[kdy?] působí ve 12 pobočkách nebo klubech (v 11 městech). V roce 2021 měl spolek 13 členů.[1]

Historie

Děti Země za svůj vznik považují setkání asi 60 lidí z celé ČSR dne 28. září 1989 v Kulturním středisku Delta v Praze 6. Při další schůzce 27. října 1989 byl tento záměr potvrzen, takže následně došlo k transformaci tehdejší pražské 75. ZO ČSOP „Bořena“ v novou ekologickou organizaci Děti Země, do níž se ihned přihlásilo kolem 60 lidí. Veřejnost se poprvé o existenci Dětí Země dověděla již v sobotu 18. listopadu 1989 z deníku Svobodné slovo.

Hlavními zakládajícími osobnostmi byli do září 1990 zejména členové Prozatímní rady Dětí Země Jindřich Petrlík z Prahy (předseda Dětí Země v letech 1993 až 2001), Jiří Macas z Bíliny a Ivo Šilhavý (pozdější první ředitel Greenpeace v ČR) z Prahy a dále Tomáš Fajkus z Prahy a Miroslav Patrik z Brna (předseda Dětí Země v letech 1990 až 1993 a 2004 až dosud (2009)). Oficiální registrace občanského sdružení Děti Země byla na Ministerstvu vnitra ČR provedena 9. dubna 1990.

Činnost Dětí Země se nejprve soustředila do těchto kampaní: záchrana ozonové vrstvy, doprava, znečištění ovzduší, problematické stavební projekty a přírodovědný výzkum radovesického údolí. V letech 1990 až 1991 vydávají občasník COE-bulletin, od ledna 1993 pravidelně pro své členy měsíčník Akce Dětí Země a v letech 1992 až 2000 dvouměsíčník Alternativa (časopis pro ekologii a jiné cesty). Dosud vydaly několik brožur a knih a řadu monotematických publikací k různým kampaním.

Od roku 1992 pořádají Děti Země anketu o čin nejvíce poškozující životní prostředí Ropák roku a od roku 1995 anketu o nejhloupější výrok Zelená perla.

Současný stav

Děti Země působí prostřednictvím poboček zaměřených místně a klubů zaměřených tematicky (např. Klub ochrany dravců a sov, klub Za záchranu Polabí apod.). Jejich činnost, kterou představují desítky kampaní a projektů, je soustředěna do tří velkých programů: Doprava, Příroda a Věc veřejná.

Část vedení Dětí Země po rozsáhlé diskusi a výsledku hlasování o budoucí struktuře spolku, které se uskutečnilo na Radě v Plzni 29. září 2001 odchází a zakládá novou ekologickou organizaci pod názvem Arnika. Následně pak dochází k nutné změně členství ve vrcholných orgánech spolku, k přesunu Komunikačního centra z Prahy do Plzně a k dalším vnitřním změnám. Deklarovaným cílem je další naplňování poslání Dětí Země, tj. zejména ochrana přírody a životního prostředí, nutných opatření k jejich zlepšování, podpora veřejnosti. Nicméně částí obyvatel je spolek vnímán jako „ekoteroristická“ organizace, zejména za jeho postoj ke stavbě dálnic.[zdroj?]

Výkonným orgánem je Rada Dětí Země, která je složena ze zástupců poboček a klubů a schází se nejméně čtyřikrát do roka. Nejvyšším orgánem je Výroční shromáždění členů, které je Radou svoláváno každý rok na podzim. Od roku 1990 se zde minimálně každé tři roky volí členové Rady, včetně Užšího kolegia (tj. předsedy a místopředsedů).

Lidé, kteří mají důvěru členů Dětí Země a kteří podporují jejich činnost, jsou voleni do Čestné rady. Členy Čestné rady jsou Jiří Dědeček, Erazim Kohák, Vladimír Merta, Zdeněk Thoma, Jaroslav Pavlíček a Jan Vodňanský. Dlouholetým členem Čestné rady Dětí Země byl i bývalý disident a ministr životního prostředí Ivan Dejmal.[2]

Dosavadní předsedové Dětí Země

Zaměření

Činnost

Dlouhodobě se organizace věnuje problematice dopravy. Například systematicky připomínkuje klíčové dokumenty dopravní politiky státu a vyjadřuje se i k plánům významných dopravních staveb, zejména v železniční, silniční a dopravě.[9]

V říjnu 2003 spolek Děti Země sehrál klíčovou roli v kauze likvidace dřevin u prodejen Lidl.[10] 17. října vyhlásilo bojkot prodejen Lidl, který podpořila řada dalších občanských iniciativ, a následně po týdnu bojkot ukončilo na základě smlouvy s firmou Lidl ČR, v níž tato firma přiznává morální odpovědnost a zavazuje se ke kompenzační výsadbě a spolupráci na ochraně dřevin v okolí prodejen. V roce 2006 byla smlouva doplněna o dodatek.

Několik let se Děti Země věnují problematice velkokapacitních chovů hospodářských zvířat.[11][12][13][14]

V roce 2009 v rámci projektu týkajícího se nebezpečných chemických látek provedli testovaní výrobků z PVC a polystyrenu na obsah nebezpečných chemických látek jako jsou ftaláty nebo bromované zpomalovače hoření.[15] Ze 13 testovaných výrobků jich 8 obsahovalo prioritní nebezpečné chemické látky vzbuzující mimořádné obavy zařazené podle evropské směrnice REACH.[16]

Publikační činnost

Děti Země vydávají řadu publikací, které se týkají předmětu jejich činnosti. například: [17]

Kontroverze

Děti Země oddalují některé dopravní stavby, jako například:

V rozsudku ohledně posledního nedostavěného úseku dálnice D1 kolem Přerova označil v roce 2021 Krajský soud v Ostravě námitky, které podaly spolky Děti Země, Voda z Tetčic a Krajina Dluhonice v souvislosti s tímto úsekem, za „ryze účelové, vedené až úpornou snahou o zrušení napadeného rozhodnutí prostřednictvím námitek, jež žalobcům nepřísluší“.[23]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Podcast: Účast ve správním řízení není ekoterorismus, říká šéf Dětí Země Miroslav Patrik
  2. ↑ Děti Země: Výroční zpráva 2004
  3. ↑ Vítězství nad freony - Kauzy ekologického hnutí III
  4. ↑ Den bez aut v ČR - 22. září 2007
  5. ↑ a b Jak zplodiny z aut škodí lidskému zdraví?
  6. ↑ Tisíce občanů žádají omezení těžby v Českém krasu
  7. ↑ Tým Bořena. borena.arnika.org [online]. [cit. 2008-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-17. 
  8. ↑ Děti Země prosadily snížení počtu brojlerů na nové velkofarmě ve Stálkách
  9. ↑ Cíle Programu Doprava
  10. ↑ Dětem Země se nelíbí podivné kácení dřevin u prodejen Lidlu
  11. ↑ [KID=eb242d4085b68071c1a846556f3b3cc7 Velkokapacitní chovy hospodářských zvířat]
  12. ↑ Děti Země prosadily snížení počtu brojlerů na nové velkofarmě ve Stálkách
  13. ↑ Mnohaletý spor o drůbežárny na Domažlicku končí!
  14. ↑ Dětem Země nešlo o slepice, ale o poškození drůbežárny, zamítl soud žalobu. iDNES.cz [online]. 2018-01-16 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ V Česku se prodávají toxické výrobky
  16. ↑ Obchodní řetězce prodávají zboží obsahující nebezpečné ftaláty a HBCD
  17. ↑ Děti Země . publikace - nabídkový list
  18. ↑ Děti Země zbrzdily stavbu dálnice D11.
  19. ↑ Dostavba D11 v ohrožení. Povolení blokují Děti Země i majitelky pozemků. iDNES.cz [online]. 2017-07-25 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ Děti Země žádají odstranit části dálnice D8. Chybí povolení, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-11-22 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ Stavba posledního úseku D1 má soudní stopku. Děti Země uspěly s žádostí. iDNES.cz [online]. 2018-01-17 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  22. ↑ Obchvat Frýdku-Místku nemá stavební povolení, Děti Země uspěly s námitkami. iDNES.cz [online]. 2017-07-26 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ SŮRA, Jan. Soud: Děti Země a Voda z Tetčic podávají účelové námitky, konstatoval ve sporu o D1 u Přerova [online]. Zdopravy.cz, 2021-12-15 [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Děti_Země&oldid=20971466“