Přeskočit na obsah

Svobodná demokratická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svobodná demokratická strana
Freie Demokratische Partei
Logo
ZkratkaFDP
Datum založení11. prosince 1948
PředsedaChristian Lindner
SídloThomas-Dehler-Haus
Reinhardtstraße 14
10117 Berlín
Ideologieklasický liberalismus[1]
ekonomický liberalismus[1]
konzervatismus[2]
proevropanismus[3]
evropský federalismus
Politická pozicestředopravice
Mezinárodní org.Liberální internacionála
Evropská stranaAliance liberálů a demokratů pro Evropu
Politická skupina EPObnova Evropy
Počet členů 66 000 (listopad 2020)[4]
Barvy     žlutá      modrá
Oficiální webliberale.de
Zisk mandátů ve volbách
Spolkový sněm
92/736
Zemské sněmy
129/1889
Evropský parlament
5/96
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Guido Westerwelle (2009)

Svobodná demokratická strana (německy Freie Demokratische Partei, zkratka FDP) je německá liberální politická strana. Jejími voliči jsou tradičně střední třída a vzdělaní intelektuálové. Profiluje se jako strana středo-pravicová. Základními principy jejího programu jsou dle možnosti minimální zásahy státu do života občanů, nedotknutelné soukromé vlastnictví a volný trh.

Barvami strany jsou modrá a žlutá, které jsou považovány za symbol liberalismu.

Historie strany

Vznik a stranický vývoj FDP

FDP vznikla po druhé světové válce roku 1948 sloučením zemských liberálních stran západních okupačních zón Německa. Tyto strany byly založeny díky aktivitě bývalých členů Německé lidové strany (DVP) a Německé demokratické strany (DDP), které byly činné již v dobách Výmarské republiky. První předseda strany Theodor Heuss byl právě bývalým členem DDP. Strana vznikla pouze v západním Německu, protože ve východním Německu už od roku 1945 existovala stejnými skupinami vytvořená Liberálně demokratická strana Německa. Poté se strana podílela na většině vlád Západního Německa – jak za vlády CDUCSU, tak i za vlády SPD. Po sjednocení Německa v roce 1990 se účastnila i vlád sjednocené země. Přestože ihned po sjednocení její potenciál jako koaličního partnera poklesl, tak se tato malá strana později stala důležitým koaličním partnerem velkých politických stran. FDP byla v letech 1949-1956, 1961-1966, 1969-1998 a opět od října 2009 zastoupena spolkovými ministry v koaličních vládách.

Od počátku roku 2011 začala strana prudce ztrácet oblibu u voličů, ale i u vlastních členů. V prosinci roku 2009 měla strana 71 812 členů, v prosinci roku 2011 už to bylo téměř o 9 tisíc členů méně, tedy pouze 63 416.

Volby do Německého spolkového sněmu 2013

Ve volbách do Německého spolkového sněmu dne 22. září 2013 ztratila FDP velkou část svých dosavadních voličů, tedy lidí, kteří pro ni odevzdali tzv. druhý hlas. Se ziskem pouhých 4,8 % těchto hlasů již v novém parlamentě nebude poprvé po více než 60 letech vůbec zastoupena. Její frakce (klub) ve sněmu byla dne 7. října 2013 oficiálně rozpuštěna. Práci ztratilo více než 500 zaměstnanců frakce a osobních asistentů bývalých poslanců. Strana hledala nové vedení, jediným vážným kandidátem na předsedu celoněmecké strany byl dosavadní předseda ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, 33letý Christian Lindner. Po svém prvním úspěšném zvolení do úřadu celonárodního předsedy strany FDP a svém opětovném zvolení v roce 2017, přivedl stranu do volebního klání v roce 2017.

Volby do Německého spolkového sněmu 2017

Ve volbách do Německého spolkového sněmu, jež se konaly dne 24. září 2017, se strana, na rozdíl od předchozích neúspěšných voleb v roce 2013, umístila pod vedením Christiana Lindnera se ziskem 10, 7 % hlasů na čtvrtém místě.[5] V přepočtu na volební křesla tak získala 80 poslanců.[6]

Volební výsledky

Volební výsledky FDP do spolkového sněmu v letech 1949–2002

Parlamentní volby

Volby Počet hlasů Hlasy v % + / – Počet mandátů + / -
1949 2 829 920 11,9 52 -
1953 2 629 163 9,5 -2,4 48 -4
1957 2 307 135 7,7 -1,8 41 -7
1961 4 028 766 12,8 +5,1 67 +26
1965 3 096 739 9,5 -3,3 49 -18
1969 1 903 422 5,8 -3,7 30 -19
1972 3 129 982 8,4 +2,6 41 +11
1976 2 995 085 7,9 -0,5 39 -2
1980 4 030 999 10,6 +2,7 53 +14
1983 2 706 942 6,9 -3,7 34 -19
1987 3 440 911 9,1 +2,2 46 +12
1990 5 123 233 11,0 +1,9 79 +33
1994 3 258 407 6,9 -4,1 47 -32
1998 3 080 955 6,2 -0,2 43 -4
2002 3 537 466 7,4 +1,1 47 +4
2005 4 648 144 9,8 +2,4 61 +14
2009 6 313 023 14,6 +4,8 93 +32
2013 2 082 305 4,8 -9,8 0 -93
2017 4 997 178 10,7 +5,9 80 80

Evropské volby

Volby Počet hlasů Hlasy v % + / – Počet mandátů + / -
1979 1 662 621 5,97 4 -
1984 1 192 624 4,8 -1,17 0 -4
1989 1 576 715 5,59 +0,79 4 +4
1994 1 442 857 4,07 -1,52 0 -4
1999 820 371 3,03 -1,04 0 ±0
2004 1 565 000 6,07 +3,04 7 +7
2009 2 887 331 10,97 +4,9 12 +5
2014 2 887 331 3,4 -7,57 3 -9
2019 2 028 353 5,4 +2,0 5 +2

Předsedové strany

Reference

  1. a b MERRY, E. Wayne. German Liberalism: an Endangered Species?. The National Interest [online]. 2018-10-01 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (v angličtině) 
  2. KARNITSCHNIG, Matthew. German election a toss-up as Merkel’s center-right fades. Politico [online]. 2021-08-24 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (v angličtině) 
  3. Germany. Europe Elects [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (v angličtině) 
  4. Parteimitglieder: Grüne legen zu, AfD und SPD verlieren. Redaktionsnetzwerk Deutschland [online]. 2021-02-14 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (v němčině) 
  5. GEIL, Karin; STEFFEN, Tilman; VU, Vanessa. Bundestagswahl: Schulz greift Merkel persönlich an. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-24. ISSN 0044-2070. (německy) 
  6. Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. 

Související články

Externí odkazy