Přeskočit na obsah

Dopravní cyklistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cyklisté v Kodani během ranní špičky

Dopravní cyklistika, též cyklodoprava, je druh cyklistiky, kdy jízdní kolo plní dopravní funkci. Používání jízdního kola tedy nemá za hlavní cíl ani sport, ani zlepšování fyzické kondice, ani rekreaci ve formě cykloturistiky, ale přepravu z jednoho místa do druhého. Celosvětově se jedná o nejobvyklejší formu cyklistiky,[1] a o jednu z nejběžnějších forem dopravy lidskou silou, a tedy udržitelné dopravy. Podíl cyklodopravy na celkové přepravní práci se vyjadřuje dělbou přepravní práce. Jde-li o dopravu v rámci města, kde je alternativou k MHD nebo jízdě autem, nazývá se městská cyklistika.

Cyklisté v Londýně během dopravní špičky

Je běžnou záležitostí ve většině zemí severní a západní Evropy,[2] v některých amerických městech či v Asii. Města s nejvyšším procentem dopravních cyklistů jsou Kodaň a Amsterdam (přibližně 50 %). Například v čínském Pekingu se používají čtyři miliony kol (a v celé Číně bylo podle odhadů na začátku osmdesátých let 500 milionů cyklistů),[3][4] v Japonsku je 80 milionů jízdních kol a cyklistika se podílela v roce 2000 na dojíždění ze 17 %.[5] V Nizozemsku je 27 % přesunů realizováno s pomocí kola[6]

V Česku je cyklistika vnímána především jako sport,[7] kolo není častým dopravním prostředkem ve městech.

Způsoby využití

Jízdní kolo je obvykle používáno na kratší trasy (3–15 kilometrů jedním směrem), například pro dojíždění do práce, do školy, rozvážení poštovních zásilek a nebo výrobků (například noviny, pečivo). V řadě měst jsou běžní cyklističtí kurýři a nákladní jízdní kola mohou zastat práci malých dodávek při rozvážení zboží na malém území s obtížnou dopravní prostupností. Dalším formou, ovšem v evropských městech méně běžnou, je velotaxi pro přepravu osob.

Výhody

Za výhody dopravní cyklistiky se považují:

  • finanční úspory v dopravě
  • doba jízdy na kole je předvídatelná, ve špičce může být nejrychlejším způsobem pohybu po městě
  • nízký zábor veřejného prostoru jak během jízdy, tak během parkování
  • snižování dopravních zácp
  • kladný vliv na lidské fyzické i mentální zdraví cyklistů (snižování obezity, snižování možnosti kardiovaskulárních onemocnění a podobně)
  • snížení znečištění ovzduší
  • cyklisté utrácí v lokálních obchodech více než motoristé[8]

V Česku

Související informace naleznete také v článcích Cyklistika v Česku a Cyklistické trasy v Česku.
Cyklisté na třídě Míru v Pardubicích

V Česku využívá kolo jako dopravní prostředek malé procento populace. Přibližně 4 % všech přesunů byly k roku 2007 realizovány pomocí jízdního kola.[9] Jako důvody jsou uváděny špatná infrastruktura pro cyklisty, nízká podpora ze strany veřejné správy, absence možností bezpečného parkování kol.[10] O podporu cyklistiky se v českých městech zabývají především spolky jako Automat, Brno na kole či online magazín Městem na kole. Od roku 2004 existuje dokument Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky. V něm se český stát zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek.

Česká města s největším podílem cyklistické dopravy jsou Pardubice, Hradec Králové, České Budějovice či Uherské Hradiště,[11] kde čítá jízda na kole 10 až 20 % z celkového dopravního výkonu.[10]

Sdílených jízdných kol

Systémy pro sdílení kol jsou zamýšleny především pro dopravní účely. V Česku začal první bikesharing fungovat v Praze. Od roku funguje česká firma Rekola, která například v roce 2020 půjčovala svá kola v sedmi českých městech. Největším provozovatelem sdílených kol v Česku je k roku 2021 Nextbike.[12] V Brně a Praze k roku 2021 také fungují sdílená elektrokola od firem Lime a Bolt.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HERLIHY, David. Bicycle: the History. [s.l.]: Yale University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-300-10418-9. S. 2. 
  2. ↑ Walking and cycling as transport modes. Mobility and transport [online]. Evropská komise, 2016-10-17 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ China ends 'bicycle kingdom' as embracing cars. China Daily [online]. Rev. 2004-11-11 [cit. 2010-5-4]. Dostupné online. 
  4. ↑ Chinese look to bicycle to cure car headache. Irish Times [online]. 2006-6-17 [cit. 2010-5-4]. 
  5. ↑ HIROTAKA, Koike; AKINORI, Morimoto; KAORU, Itoh. A Study on Measures to Promote Bicycle Usage in Japan. Amsterdam: [s.n.], 2000. 
  6. ↑ Cycling in the Netherlands [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-28. (anglicky) 
  7. ↑ Hlavní je mít světla a nejezdit jako hovado, říkají členové spolku Brno na kole. E15.cz [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ REID, Carlton. Cyclists Spend 40% More In London's Shops Than Motorists. Forbes [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Jaroslav Martinek, René Bartoš, Jiří Čarský: Studie o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce - Závěrečná výzkumná zpráva za dílčí cíl 2[nedostupný zdroj], projekt VAV Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR „Cycle21“, leden 2007
  10. ↑ a b Cyklistika ve městech, hudba budoucnosti? [online]. Valbekstory.cz, 2019-09-26 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ TIMUR: Výsledky ECI/TIMUR Indikátor A3-2 způsob cestování Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine., citováno 25. března 2011
  12. ↑ Nextbike se stává nejsilnějším českým hráčem na poli bikesharingu. Letos bude ve 25 městech. Městem na kole [online]. 2021-03-16 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dopravní_cyklistika&oldid=20503610“