Peterovka dalmatská
 Peterovka dalmatská | |
|---|---|
 Peterovka dalmatská (Petteria ramentacea) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Tribus | Genisteae |
| Rod | peterovka (Petteria) |
| Binomické jméno | |
| Petteria ramentacea (Sieber) C.Presl, 1845 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peterovka dalmatská[2][3] (Petteria ramentacea) je jediný druh rodu peterovka z čeledi bobovité (Fabaceae). Je známa též pod názvem peterovka drobnošupinatá[4] nebo peterie dalmatská.[3] Je to opadavý keř s trojčetnými listy a vzpřímenými hrozny světle žlutých květů. Vyskytuje se pouze na Balkáně, v ČR je zřídka pěstována jako sbírková a okrasná dřevina.
Popis
Peterovka je opadavý strnule vzpřímený keř dorůstající výšky 1 až 2 metry. Letorosty jsou šedozelené, lysé, s přitiskle bělavě chlupatými pupeny krytými hnědavými vytrvalými palisty. Listy jsou střídavé, trojčetné, dlouze řapíkaté, lysé, složené z 2 až 5 cm dlouhých eliptických, úzce obvejčitých až okrouhlých lístků. Listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Květy jsou žluté, motýlovité, vonné, asi 18 mm dlouhé, uspořádavé ve vzpřímených koncových hroznech. Kalich je trubkovitý, dvoupyský, s horním pyskem hluboce rozeklaným a spodním trojzubým. Kvete v květnu a červnu. Lusky jsou ploché, podlouhlé, 4 až 5 cm dlouhé, pukavé. Obsahují 5 až 7 lesklých červenohnědých semen.[3][5]
Rozšíření
Peterie se vyskytuje pouze na Balkáně v Dalmácii, Černé Hoře, Istrii a Albánii. Roste na výslunných horských skalnatých svazích.[3][6][7]
Taxonomie
Druh byl popsán v roce 1822 Sieberem pod názvem Cytisus ramentaceus a v roce 1845 přeřazen Preslem do samostatného monotypického rodu Petteria.[8]
Význam
Peterovka se v České republice celkem zřídka pěstuje jako okrasná a sbírková dřevina. Je vysazena např. v Průhonickém parku a v Botanické zahradě UK Na Slupi.[9]
Pěstování
Rostlina vyžaduje suché a teplé stanoviště. Daří se jí v každé dobré propustné půdě. V tužších zimách omrzá, na jaře však opět vyraší. Množí se výsevem předem namočených semen nebo roubováním na podnož štědřence odvislého nebo čimišníku stromovitého.[10]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
- ↑ Dendrologie online: Petteria ramentacea [online]. Dostupné online.
- ↑ International Legume Database: Petteria [online]. Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu peterie dalmatská na Wikimedia Commons 
Taxon Petteria ramentacea ve Wikidruzích
