Přeskočit na obsah

Afzélie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Jak číst taxoboxAfzélie
alternativní popis obrázku chybí
Afzélie Afzelia quanzensis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďDetarioideae
Rodafzélie (Afzelia)
Sm., 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozpůlený plod Afzelia africana

Afzélie[1] (Afzelia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Zahrnuje 11 až 12 druhů, rozšířených v tropické Africe a Asii. Jsou to stromy se zpeřenými listy a nápadnými květy s jediným korunním lístkem. Africké druhy náležejí mezi vyhledávané stromy pro těžbu dřeva.

Afzélie jsou tropické stromy dorůstající výšky až přes 40 metrů. Listy jsou sudozpeřené, složené z několika párů kožovitých lístků. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou velké, dekorativní a vonné, často růžovočervené, oboupohlavné, stopkaté, ve vrcholových nebo úžlabních hroznech často skládajících laty nebo svazečky. Květy mají na bázi miskovitou češuli. Kalich je trubkovitý, zakončený 4 kožovitými laloky. Koruna je tvořena jediným okrouhlým až ledvinitým, dlouze nehetnatým lístkem, ostatní korunní lístky jsou zakrnělé nebo zcela chybějí. Tyčinek je 7 nebo 8, jsou poněkud kratší než koruna, na bázi srostlé nebo volné. Mimo plodných tyčinek jsou v květech přítomna 2 drobná sterilní staminodia. Semeník je stopkatý, s několika až mnoha vajíčky a dlouhou nitkovitou čnělkou zakončenou drobnou bliznou. Plody jsou velké, podlouhlé, lehce zploštělé, tlusté, dřevnaté, pukající 2 tlustými chlopněmi. Obsahují hladká, vejcovitá až podlouhlá semena oddělená v plodu přehrádkami a obklopená tenkou dužninou. Na bázi semen je tvrdý, jasně zbarvený (žlutý, oranžový nebo červený) míšek.[2][3][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod afzélie zahrnuje 11 nebo 12 druhů. Je rozšířen v tropické Africe a Asii. Nejvíce druhů se vyskytuje v rovníkové Africe. Stromy nejčastěji rostou v sekundárních a spíše poloopadavých než stálezelených lesích, často v zaplavovaných oblastech.[2][5]

Několik druhů, dříve řazených do rodu Afzelia, je v současné taxonomii řazeno do rodu Intsia.[6]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Semena afzélií mají velký míšek a jsou vyhledávána zoborožci.[2] Na zemi semena sbírají a rozšiřují hlodavci.[4]

Některé africké druhy, zejména Afzelia africana, A. bella, A. bipindensis, A. bracteata, A. pachyloba a A. quanzensis, jsou zdrojem ceněného dřeva, obchodovaného pod jménem doussie. Je tvrdé, pevné, odolné vůči rozkladu a termitům a je používáno na dlabané kánoe, nábytek, obklady a podobně. Ceněno je i dřevo asijských druhů, zejména Afzelia rhomboidea. Semena afzelií jsou používána na výrobu náhrdelníků a jiných ozdobných předmětů. Kůra je zdrojem tříslovin. Barvivem ze semen A. quanzensis se barví rohože a přírodní látky.[2][4][7] Plody Afzelia africana slouží domorodcům v nouzi jako potrava.[8] Druh Afzelia xylocarpa, pocházející z Indočíny, je v Asii používán při léčení očních chorob a bolestí zubů.[3] Dřevo je velmi ceněno v tesařství a nadměrnou těžbou došlo až k ohrožení tohoto druhu.[9]

Přehled druhů a jejich rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

[5]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. a b CHEN, Dezhao et al. Flora of China: Afzelia [online]. Dostupné online. 
  4. a b c HOU, Ding et al. Flora Malesiana. Vol. 12 (2): Caesalpiniaceae. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1996. ISBN 90-71236-29-3. 
  5. a b International Legume Database: Afzelia [online]. Dostupné online. 
  6. The Plant List [online]. Dostupné online. 
  7. WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 
  8. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  9. The IUCN red list of threatened species [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]