Ján Kalinčiak

Ján Kalinčiak
Ján Kalinčiak
Narození	10. srpna 1822; Martin
Úmrtí	16. června 1871; Martin
Místo pohřbení	Národný cintorín
Alma mater	Univerzita Martina Luthera v Halle
Povolání	spisovatel, básník, pedagog, literární kritik, prozaik, učitel, kulturní pracovník a novinář
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Kalinčiak (10. srpna 1822, Horné Záturčie, dnes součást Martina – 16. června 1871, Martin) byl slovenský spisovatel a básník.

Životopis

Pocházel ze sedlácké rodiny, jeho otec byl evangelickým knězem a matka zemankou. Studoval v Záturčí, Necpaloch, Gemeru, později v Levoči a od roku 1839 v Bratislavě. O několik let později studoval i v německém Halle. Působil jako vychovatel a od roku 1846 působil (díky Štúrově intervenci) jako profesor filozofie a rektor na gymnáziu v Modre. Od roku 1858 (do 1869) byl ředitelem na gymnáziu v Slezském Těšíně, kde se setkal s M. M. Hodžou. Po odchodu do penze se přestěhoval do Martina, a stal se redaktorem měsíčníku Orol. Pochován je na Národním hřbitově v Martině.

Tvorba

Svojí tvorbou se Ján Kalinčiak řadí do období slovenské romantické literatury. Největší vliv na vývoj Kalinčiakova osobního i literárního formování mělo střetnutí se štúrovci, hlavně pak samotné přátelství s Ľudovítem Štúrem. V posledních letech Štúrova života přepisoval jeho dílo O národných povestiach a piesňach plemien slovanských do češtiny.

Základními náměty jeho raných prací je slovanství, folklór a literatura, Slovensko v rámci Uherska. Také zapisoval slovenské lidové pohádky a překládal. Zpočátku psal hlavně v češtině, v roce 1843 mu vyšla první báseň v slovenštině, čím se zařadil mezi první autory, kteří na Slovensku psali v tomto jazyku. V jeho dílech se setkáváme s hlubokými autorovými rozpory a jejich způsoby řešení, kde nechybí ani prvky romantického titanismu. Tak se jeho tvorba dá porovnávat s jinými romantickými básníky, jako byl Andrej Sládkovič a zejména Janko Kráľ.

Hlavní část jeho díla však tvoří prozaická tvorba, která je nejrozsáhlejší a zároveň nejvýznamnější částí slovenské romantické prózy. Jeho prozaická díla mají často autobiografické črty a hlavním motivem jsou rozpory mezi osobním a nadosobním, láskou a povinností, zákonem a jeho porušením z „vyšších“ důvodů, přičemž hrdina má osobní pocit neviny.

Dílo

Básně

1842 – Králův stůl (vyšlo v časopise Tatranka)
1843 – V lúčivom zasadnutí 17. júna 1843
1843 – Velebnému otcovi Slovákov Jánovi Hollému na deň jeho mena 1843 24. júna
1846 – Bojovník, báseň, která zlidověla (vyšlo v časopise Nitra)
1846 – Krakoviaky (vyšlo v časopise Nitra)
1846 – Márii od Jána (vyšlo v časopise Nitra)
1847 – Pozdravenie (vyšlo v časopise Nitra)
1847 – Rada (vyšlo v časopise Nitra)
1847 – Moja mladosť (vyšlo v časopise Nitra)
1847 – Smutný pohrab (vyšlo v časopise Nitra)
Legenda o hlavatém Fríckovi
Králik
Pěvec
Šuhaj zabitý
On parlera de sa gloire
Na Silvestra, rukopis
Túženie, rukopis
Triolety, rukopis

Román

1860 – Reštavrácia

Pověsti

1842 – Bozkovci (vyšla v časopise Nitra)
1845/1846 – Milkov hrob (vyšlo v časopise Orol tatránski)
1845/1846 – Bratova ruka (vyšlo v časopise Orol tatránski)
1845/1846 – Púť lásky (vyšlo v časopise Orol tatránski)
1847/1848 – Mládenec slovenský (vyšlo v časopise Orol tatránski)
1847/1848 – Svätý Duch (vyšlo v časopise Orol tatránski)
1852 – Knieža liptovské (vyšlo v časopise Slovenské pohľady)
1864 – Mních (vyšlo v časopise Sokol)
1870 – Orava (vyšlo v časopise Orol)
1871/1873 – Povesti Jána Kalinčiaka, souborné dílo jeho prací (7 sv.)
Láska a pomsta

Jiná díla

1841 – Cesta na knížecí pole (vyšlo v časopise Buben)
1841 – Poslední počestnosť spící dýmky (vyšlo v časopise Buben)
1847/1848 – Serbianka, povídka ze srbsko-tureckých bojů (vyšlo v časopise Orol tatránski)
1862 – Vlastný životopis (vyšlo v časopise Lipa)

Ztracená díla

Lenka Turzovna, pověst
Matúš Trenčiansky, pověst
Stará matka, pověst

Teorie a kritika

1851 – polemika o Žehrách od J. Záborského (vyšlo v časopise Slovenské pohľady)
1854 – recenze knihy O národných povestiach a piesnach plemien slovanských od Ľ. Štúra
1862 – Rozpomienky na Ondreja Sládkoviča, první hluboký rozbor Sládkovičovy tvorby, zejména Maríny a Detvana (vyšlo v časopise Sokol)
1955 – Súčasníci o Ľudovítovi Štúrovi, (editor Ján Kalinčiak)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Kalinčiak na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Kalinčiak na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ján Kalinčiak
Plné texty děl Jána Kalinčiaka
KALINČIAK, Ján: Vlastný životopis. Zlatý fond denníka SME 2009, [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné na webovej stránke: [1]