Miroslav Červenka
prof. PhDr. Miroslav Červenka, DrSc. | |
---|---|
Narození | Praha Československo |
Úmrtí | 20. listopadu 2005 (ve věku 73 let) nebo 19. listopadu 2005 (ve věku 73 let) ? Česko |
Pseudonym | Otakar Č. Mokrý |
Povolání | spisovatel, překladatel, pedagog, básník, kritik a literární teoretik |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miroslav Červenka (5. listopadu 1932 Praha – 19. listopadu 2005) byl český básník, překladatel a literární vědec.
Život
Dětství prožil ve Vlašimi, od třinácti žil v Praze. Maturoval v roce 1951 na gymnáziu. Vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. V roce 1961 zde získal titul kandidáta věd a o osm let později doktora věd. Působil též v časopise Květen a v letech 1968–1970 byl šéfredaktorem časopisu Česká literatura. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[1]
Po roce 1968 nesměl publikovat, v roce 1971 byl propuštěn z ústavu. Pracoval pak na smlouvu o dílo v Památníku národního písemnictví, kde kupříkladu uspořádal pozůstalost Jana Jelínka. Roku 1975 se stal technickým knihovníkem v Pragoprojektu, kde pracoval až do roku 1989. Své práce uveřejňoval v samizdatu a v cizině. Spolupracoval se samizdatovým časopisem Obsah.
V roce 1990 se vrátil do Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. Od roku 1990 až do své smrti přednášel na Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1989 získal titul docent, roku 1994 profesor.[2] Stal se místopředsedou Pražského lingvistického kroužku, opět se stal šéfredaktorem České literatury (1990–2002), od roku 2002 byl členem Učené společnosti ČR.[3]
V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[4]
Dílo
Literárněvědné publikace
- Český volný verš devadesátých let, knižně 1963
- Symboly, písně a mýty, 1966
- Významová výstavba literárního díla, 1992 původně německy (1978)
- Z večerní školy versologie, 1983 (v samizdatu), 1991
- Styl a význam, 1991
- Obléhání zevnitř, 1996
- Fikční světy lyriky, 2003
- Kapitoly o českém verši, 2006 (posmrtně)
Poezie
- Po stopách zítřka, 1953
- To jsi ty, země, 1956
- Lijáky, 1960
- Hra na hvězdy, 1962
- Strojopisná trilogie, 1992
Kromě vlastní tvorby překládal z mongolštiny, ruštiny, estonštiny a ukrajinštiny.
Odkazy
Reference
- ↑ HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127.
- ↑ Miroslav Červenka. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Červenka Miroslav | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Červenka
- Miroslav Červenka ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Šablona:Obálky knih
- Miroslav Červenka Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine. na Nekrolog.cz
- Čeští básníci
- Čeští překladatelé
- Čeští literární teoretici
- Čeští profesoři
- Strukturalističtí literární vědci
- Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Členové Pražského lingvistického kroužku
- Básníci tvořící česky
- Spisovatelé píšící česky
- Překladatelé do češtiny
- Překladatelé z mongolštiny
- Překladatelé z estonštiny
- Čeští překladatelé z ruštiny
- Čeští překladatelé z ukrajinštiny
- Členové KSČ
- Narození 1932
- Úmrtí 2005
- Lidé Učené společnosti České republiky